Snídáme filtrovanou kávu a Avo Toast, nahráváme Insta Stories, chodíme na Tinder rande a přijde nám naprosto normální procházet se ulicemi a povídat si při tom s vlastním foťákem. Jsme děti milénia, generace Y a Z, miléniálové – říkejte nám, jak chcete – a postupně začínáme měnit pravidla hry. O tom není pochyb.Dnes vám tu ale ale nepíšu proto, abychom se…
Číst dál
Právě sedím zachumlaná v huňatém pleteném svetru, v ruce svírám šálek kávy a za okny fučí studený podzimní vítr. Je tu listopad, předposlední měsíc tohoto roku. Přišel zase nějak rychle. Bez varování pohřbil poslední známky babího léta a přinesl s sebou vánoční dekorace, které zaplavily regály obchodů. Přivítal nás opět tou svojí typickou sychravou tváří, kapkami deště, které ničí ranní…
Číst dál
10 pojmů, které byste v roce 2017 měli znát patří k jedněm z nejčtenějších článků. Ten o slovech, která se nedají přeložit, jakbysmet. A tak jsem se dnes rozhodla, že nastal ten pravý čas, abych se s vámi opět podělila o několik slov, která mě od té doby, co jsem vydala poslední článek, zaujala nejvíc. Některá jsem našla u stolečku v…
Číst dál
Píše se jedno sychravé podzimní ráno, za okny tančí barevné listí a já sedím zachumlaná v pletené dece, usrkávám svůj oblíbený skořicový čaj z jednoho (ne)obyčejného béžového hrnku a přemýšlím, jak všechny ty myšlenky, které mi létají hlavou, dostat do následujících řádků. Je sobota ráno a já vám chci vyprávět příběh o hrnku. Chci vám zpříjemnit první víkendový den a…
Číst dál
Rok se s rokem sešel a jednoho krásného podzimního víkendu se kousek Prahy znovu proměnil v kávový ráj. Pod jednou (dobře, několika) střechami se sešli všichni vášniví milovníci tohohle zázračného elixíru síly, výběrovka tekla proudem, vlnu štěstí střídaly mírné kofeinové šoky a celé dva dny byly doslova provoněné tou nejlepší kávou. Já jsem se sice tentokrát na Prague Coffee Festival dostala jen v…
Číst dál
Právě sedím v mém milovaném Coffee room, ruce si hřeju o šálek horké kávy, za oknem pozoruji deštěm zahalenou Prahu a hlavou se mi honí spousta myšlenek, které se mi tam usadily předchozího večera. Jak už jsem vám totiž psala tolikrát, čas krátce před tím, než se každý večer odeberu do říše snů, věnuji čtení. Ať se děje, co se…
Číst dál
Na gymnáziu jsem chemii nenáviděla. Doslova. Nechápala jsem, proč se mám tolik let učit něco tak složitého, nesrozumitelného a hlavně – v běžném životě naprosto nepoužitelného. A o profesorce, která spíš než člověka připomínala ďábla v bílém plášti, ani nemluvě. Hodiny chemie pro mě zkrátka vždycky představovaly hotové peklo. A i když bych vám ráda napsala, jak jsem se do téhle…
Číst dál
Farmářské trhy miluju, to je dávno známá věc. Miluju vůni čerstvého chleba, která se tu každé ráno mísí s ranním sluníčkem. Miluju pestrobarevné květiny, které pan květinář prodává za pár korun. Miluju tu naprostou pohodu, která na trzích po celý den panuje. Miluju ty bezstarostné chvíle, kdy se stavím pro kafe u Kávového klubu, koupím si pečivo v mé oblíbené celozrnné…
Číst dál
Poslední měsíc prázdnin je fuč. Mám před sebou první den na vysoké a pomalu si začínám vytvářet jakýsi systém, jak to všechno zase zvládnout. Už odzvonilo těm pomalým ránům v kavárnách a propracovaným nocím. Teď je na čase se opět přizpůsobit. Přestat být pánem vlastního času a vytvořit si rutinu, kterou budu pěkných pár měsíců hezky následovat. Když se nad…
Číst dál
Dám Vám jednu hádanku. Představte si, že venku padá podzimní listí, dešťové kapky hlasitě bubnují na okno a Vy sedíte zachumlaní v měkoučké dece, hřejete si ruce o horký hrnek skořicového čaje a k dokonalosti Vám chybí už jen jediná věc. Co je to? Pokud jste na stejné vlně jako já, určitě už odpověď dávno znáte. Knihy, čtení, šustění a…
Číst dál
Nemůžu ani uvěřit, jak lehké to nakonec bylo. Když si vzpomenu na ty hodiny strávené brouzdáním po internetu a hledáním všemožných grafiků, ajťáků, papírníků a tiskařů, pocit zoufalství i euforie, všechny ty bláznivé nápady a následné pochybnosti, všechen ten čas, který jsem realizaci svého malého plánu věnovala, musím se smát. Stačil jeden jediný impuls, trocha důvtipu, dva víkendové dny a můj tajný…
Číst dál
Právě sedím v mé oblíbené kavárně, za oknem pozoruji podzimní listí, které se toulá ulicemi Prahy, a hlavou mi létá jedna myšlenka za druhou. Není to nic neobvyklého. Už jsem si zvykla, že tenhle nekonečný proud je součástí mě samé. Že nedokážu vypnout. Na nic nemyslet. Neustále musím přemýšlet o minulosti i budoucnosti. O všem, co mohlo být. A co bude.…
Číst dál
Je pondělí ráno. A když říkám ráno, myslím tím opravdové ráno. Sluníčko teprve ospale vykukuje mezi pražskými domky a hodinky na ruce mi ukazují něco před pátou hodinou. Co jsem si to, proboha, zase vymyslela. O pár desítek minut později už stojím ve frontě ve Starbucks (dobře, jsem tam v tenhle vražedný čas úplně sama) a s kofeinovým šokem v…
Číst dál
Zdá se Vám to taky tak neuvěřitelné? Mám pocit, jako by to bylo včera, co jsem Vám sepisovala červencové Photo Diary, a už máme za sebou další měsíc. Léto. Prázdniny. Ale ani tentokrát není důvod ke smutku. Život jde dál a nezáleží na tom, kolik stupňů zrovna ukazuje teploměr. Radovat se z maličkostí a vychutnávat si každičký den můžeme přeci…
Číst dál
Je krátce po poledni, já stojím s prázdným tácem ve frontě na oběd a čekám, až mi upocená kuchařka nandá na talíř plátek tlustého masa, kopeček rýže a vše zaleje v Čechách tolik populární uho (univerzální hnědou omáčkou). Když pak o několik minut později žvýkám tu věc, co víc než maso připomíná starou podrážku, snažím se nemyslet na tu prazvláštní chuť…
Číst dál
Jedno pomalé letní ráno, vinohradský Coffee room a pár spontánních nápadů dalo před pár týdny vzniknout tomuhle skvělému výletu do Vídně. Města, jež pravidelně obsazuje vrchní příčky nejlepších míst pro život. Města valčíku, čokoládového sacheru, umění, řízků i Mozarta. Města, do jehož ulic se teď můžete vydat společně se mnou… Dienstag Píše se jedno překrásné letní úterý a my po několikahodinové cestě vstupujeme do…
Číst dál
Co si budeme povídat, léto už je skoro u konce, dny jsou kratší a horké dny nás už pomalu opouštějí. Nic z toho však není důvod ke smutku, právě naopak! Máme před sebou překrásné babí léto, období, které mám (hned po jaru) snad ze všech nejradši. Čas, kdy můžeme vrstvit, experimentovat s barvami i materiály a vymýšlet kreativní kombinace, aniž…
Číst dál
Londýn, město tak vychvalované, že jsem jeho návštěvu neustále odkládala. Bylo mi totiž už předem jasné, že k prozkoumání všech těch kouzelných uliček, street food marketů, kaváren a rozlehlých parků mi pouhý prodloužený víkend stačit nebude. A i když jsem tohle pulzující město navštívila již dvakrát v rámci školních výletů, jistě pochopíte, proč tyhle pětihodinové návštěvy nepočítám. Londýn totiž nabízí mnohem víc…
Číst dál
Už to budou skoro dva měsíce, co jsem začala znovu naplno žít. Přestala jsem se stresovat z každého rána a začala si užívat dlouhé snídaně v kavárnách ve společnosti svých nejbližších. Už se nebojím otevřít diář, ale s radostí si odškrtávám každou položku, která mou tvorbu posouvá zase o kousíček dál. Už konečně nemusím trávit několik hodin denně zbytečným koukáním…
Číst dál
Jak získat práci v kavárně? Kde hledat příjemné brigády? A na co si dát pozor? Po tom, jaký měl u Vás poslední článek úspěch (moc děkuji za tak krásnou odezvu ♥), bych se s Vámi dnes chtěla podělit o několik svých tipů na to, jak si při studiu přivydělat nějakou tu korunu na kafe navíc. Žádná smažená kuřata nebo vysmátého klauna tu však…
Číst dál
Jak vypadá život té (ještě pořád) náctileté blondýny, co se schovává pod nálepkou Stylish Coffee? Sáhla si někdy vůbec na práci? A co celé ty dny vlastně dělá?… … už je to nějaký ten pátek, co tvoříte velkou část mého života. Prožíváte se mnou všechny radosti i pády a já si před nedávnem uvědomila, že jsem Vám o mém životě…
Číst dál
Už to budou skoro čtyři roky, co jsem se poprvé setkala s jógou. Byl chladný lednový večer a já se právě vrátila z Kanárských ostrovů. Rodinná dovolená se tehdy proměnila v dost těžkou zkoušku a já věděla, že se svým životem musím něco udělat. Nebyla jsem šťastná. Potřebovala jsem změnu. Jóga se na mě tehdy valila ze všech stránek časopisů, z filmů…
Číst dál
Mám vždycky obrovskou radost, když narazím na blogery, kteří doopravdy píšou. Nemyslím tím, že v pár větách vylíčí, co a proč si dnes vzali na sebe, případně, kde oblečení z fotek sehnat, ale jejich řádky dávají smysl. Hrají si se slovy, rozvádí napínavý příběh nebo nás dostanou parádní pointou. Takové blogy pak čtu skoro stejně ráda jako samotné knihy. Jejich…
Číst dál
V posledním článku o cestování jsem Vám povídala o tom, jak moc je důležité dát sbohem výmluvám a užívat si, dokud nám nic nebrání. Přestat čekat na ten správný čas, vystoupit ze své komfortní zóny a jít si za svými sny. A ta záplava mailů, komentářů a soukromých zpráv, která následovala, mi sebrala dech. Samotný fakt, že byť jen jednoho…
Číst dál
Uplynulý víkend pro mě byl jedním z nejkrásnějších, co jsem za poslední dobu zažila. Nevycestovala jsem sice do žádné exotické destinace, neužívala jsem si plavbu Karibikem, ani jsem neprotančila letní noc na opulentní party, ale i přesto byly tyhle dny naprosto kouzelné. A já jsem si zase uvědomila, jak málo stačí k tomu, abychom byli opravdu šťastní. Vezmeme to ale hezky…
Číst dál