Káva, design, koktejly: Vítejte na Standart Festivalu!

Káva, design, koktejly: Vítejte na Standart Festivalu!
Je sobotní ráno. Za okny mě ale tentokrát nevítají sluneční paprsky, nýbrž černočerná tma. Něco je špatně. Ospale pohlédnu na hodinky a s hrůzou zjišťuji, že jsou pohé tři hodiny. Víte, jak se říká, že se na něco těšíte tak, že nemůžete dospat? Tak přesně to se mi přihodilo tohohle červnového rána.
Možná na tom má jistou zásluhu brácha, který se v tuhle hrozivou hodinu připotácel domů z party, nebo se moje tělo chtělo řádně připravit na tu dávku kofeinu, které mě v následujících hodinách čekala. Každopádně, od té chvíle jsem nebyla schopná zamhouřit oči. Můj den začal ještě dřív, než stihly skončit dny všech pátečních pařmenů. 
Nestalo se mi to poprvé. Vždy, když vím, že mě čeká skvělý den, můj mozek pro jistotu spánek vyškrtne z programu. A věřte mi, i když ho přemlouvám ze všech sil, nikdy neustoupí.
Když mi začaly všechny smysly tak nějak fungovat, uvědomila jsem si, jak moc se na dnešek těším. Konečně se totiž v Praze konal tolik očekávaný Standart Festival!

 

standart festival coffee káva praha

A nebyla bych to já, kdybych si to nějak nezkomplikovala. Dala jsem si totiž předsevzetí, že první kafe bude právě tam. V mírném tranzu jsem se ještě ráno sešla s kamarádkou na Náplavce a s velkým sebezapřením jsem prošla kolem všech stánků s tím voňavým elixírem síly. A věřte nebo ne, vydržela jsem!
Něco po desáté přicházím do budovy Paralelní Polis a na tváři se mi objevuje úsměv. Zase jednou potkávám tolik známých tváří, zdravím se s organizátory, přáteli a užívám si tu skvělou atmosféru. Po dlouhé době zase všichni coffee people pod jednou střechou!

 

Celý den se na pěti espresso barech i brew barech střídaly české i zahraniční pražírny, baristi připravovali jednu kávu za druhou, nechyběl ani parádní gin bar a pravidelné cuppingy. Tam jste mohli okusit kávy z různých kontinentů nebo si trošku zvýšit hladinku ochutnávkou vybraných ginů.
A právě to mě na Standart Festivalu baví. I když je káva společná vášeň nás všech, netočí se vše jen kolem ní. Celá akce v sobě spojuje tři světy; výběrové kávy, nadčasového designu a koktejlů. Proto, stejně jako magazín, který celé akci předcházel a je druhým nejlepším kávovým časopisem na světě, není jen pro odborníky. Je pro všechny, kdo milují dobrou kávu, kavalitu, zábavu a hlavně život!
 
Během festivalu probíhaly i různé workshopy a přednášky. Hned ráno jsem se vůbec poprvé setkala s uměním kaligrafie. Připadala jsem si jak v první třídě, kdy jsem se v písance učila psát jednotlivá písmena. Hezky pořád dokola, dokud nejsou dokonalá. Slovo café, které grafický designér Rudolf Letko stanovil jako náš cíl, jsem vytvářela bezmála hodinu.

 

V prostorách Paralelní Polis jsem díky festivalu objevila i nádhernou zahrádku, kterou jsem si zamilovala v odpoledních hodinách, kdy ji celou zalily sluneční paprsky. A opět jsem se musela poprat s pověstnými bitcoiny, ke kterým jsem si ještě stále nenašla cestu. Ale bez několika balíčků kávy jsem domů prostě nemohla, to přeci chápete.

Odpoledne jsem zase zažila jeden z těch nečekaných momentů absolutního štěstí. Nedokážu vám popsat proč a jak se to stalo, ale na diskuzi, kterou vedl zakladatel Standartu, Michal Molčan, jsem si uvědomila, jak skvělé je věnovat úsilí a čas tomu, co milujeme. Matt Slater nám povídal o poslání symposií Re:co, které spojují inspirativní lidi z celého kávového světa. Zjednodušeně jde o konference podobné TED, které jsem si v poslední době zamilovala, ale v kávovém podání. Na spoustu inspirativních videí se můžete podívat TADY.

Zaujaly mě jeho myšlenky a hlavně nadšení, které jejich organizaci věnuje. Matt je důkazem, že když něco děláme srdcem, všechna dřina se nakonec vyplatí. A je jedno, jestli milujete kafe, nebo cokoliv jiného.
V závěru dne jsem se zase (skoro po roce!) postavila za kávovar a otestovala své umění latte art, které si tu mohli vyzkoušet všichni návštěvníci festivalu. I přes nadmíru kofeinu na mě k večeru už padla únava a tak jsem tohle pulzující místo opustila ještě před českou premiérou filmu Coffee Man a závěrečnou after party. 

 

Když vám teď píšu tyhle řádky, mám obrovskou radost. Vzpomínám si, jak loni na Baristovi roku Michal a jeho tým představovali úplně první číslo Standart magazínu. Za tu dobu ušli opravdu obrovský kus cesty a ukázali světu, jak skvělý potenciál to naše málé Česko a Slovensko má.


Chci proto moc poděkovat organizátorům za tuhle skvělou akci a všechnu práci, která za celým Standartem stojí. Máte můj velký obdiv a respekt.

A nakonec mám pro vás ještě pozvánku na další parádní (nejen) kávové akce. Další Standart Festival se bude konat v říjnu 2016 ve Vídni a následující rok v Hamburku. Pokud mi to čas dovolí, minimálně Vídeň si rozhodně nenechám ujít! A na podzim, přesněji 22. – 23. října 2016, nás také čeká další ročník Prague Coffee Festivalu, který bude tentokrát v Kafkově domě, tak doufám, že se tam zase všichni potkáme.
 
Tak co na Standart Festival říkáte? Mějte se nádherně a užívejte léta!
 
Veronika

 



 

10 Komentáře

  1. 22.6.2016 / 12:08

    Jéé… to muselo být super. Škoda,že to bylo v neděli. Snad se jednou na nějakou takovou akcičku dostanu. Tady máme jen jednu kavárnu, která je na úrovni. Pořádají hodně akcí, nejen přes kávu, ale i koktejly ap. Je to Lagardo Deli a je fajn, chodím k nim ráda.

  2. 25.6.2016 / 7:59

    Tak to mě moc mrzí, že jsem nemohla dorazit! Kafe je moje životní láska 😀

  3. 1.7.2016 / 13:30

    Ahoj, nerada bych ti nějak kecala do psaní, ale asi už to nevydržím. Zdá se mi, že se z tvých článků stává jedno velké klišé. Tím myslím to, jak třeba stále opakuješ stejné fráze. Například, že tě někde vítají sluneční paprsky apod. se objeví snad v každém článku. Píšeš pěkně, má to hlavu a patu, ale jakmile člověk čte tvé články pravidelněji, začíná mít pocit, že je to vlastně všechno stejné a to je škoda, protože očividně umíš psát 🙂 Tak třeba si z tohoto komentáře něco vezmeš, myslím to totiž jen a pouze v dobrém 🙂

Napsat komentář:

Accessibility Toolbar


Copak hledáte?