Snídáme filtrovanou kávu a Avo Toast, nahráváme Insta Stories, chodíme na Tinder rande a přijde nám naprosto normální procházet se ulicemi a povídat si při tom s vlastním foťákem. Jsme děti milénia, generace Y a Z, miléniálové – říkejte nám, jak chcete – a postupně začínáme měnit pravidla hry. O tom není pochyb.Dnes vám tu ale ale nepíšu proto, abychom se vzájemně podpořili v naší dokonalosti a nadhledu. Nebudu tu vychvalovat ty nekontrolovatelně rychlé životy, které naši rodiče nechápou. Nechci uctívat moderní technologie a zatracovat vše, co není online. Píšu vám proto, abych vás donutila k malému zamyšlení. Abyste si třeba jen na maličký okamžik uvědomili, že svět je mnohem větší, než se nám může zdát.
I když si to totiž možná dost dobře neuvědomujeme, každičký den prožíváme uzavření v našich sociálních bublinách. Stýkáme se s lidmi, co mají identické názory, stejné vyznání a sledují týž účty na Twitteru. Jsme obklopeni světem, kde je nám dobře, kde nás lidé chápou. Kde nemusíme složitě vysvětlovat, co znamená slovo hipster nebo bloger, a stěžování si na nedostatek času se stalo jakousi univerzální odpovědí na všechny zdvořilostní otázky.
A na tom není vůbec nic špatného. Je to přirozené. Otázkou však zůstává, zda nám hranice těhle pomyslných bublin nebrání vidět víc. Nahlížet na svět z větší dálky a chápat tak souvislosti. Vidět věci, které nám unikají. Radovat se, vzdělávat se a naplno žít.
Nebojte, nechci po vás, abyste se teď sebrali a jeli vést hlubokomyslné rozhovory s buddhistickými mnichy, ani nemusíte dobrovolničit v uprchlickém táboře. Jen vás prosím, abyste zkusili občas z té malé bublinky vystoupit a vyslechnout si názory těch, co stojí vně. Čas od času si kupte knihu nebo časopis, který možná nebude tak dobře vypadat na Instagramu, ale téma vám ukáže problém z jiné perspektivy. Při návštěvě babičky zkuste mluvit i o jiných tématech, než jen kolik si dáte knedlíků, choďte na inspirativní přednášky, cestujte. A jsem si téměř jistá, že nakonec narazíte na něco, co váš život udělá o poznání bohatším.
Tak co, jdete do toho se mnou?
Veronika ♥
Já vlastně vedla debatu s Buddhistickým mnichem… Bylo to velmi inspirativní a došlo mi, že konkrétně moje názory se s těmi jeho zase tolik nelišily, takže když vlastně vystoupíte ze své bubliny, možná zjistíte, že s lidmi, se kterými byste se vlastně ani nebavili, máte mnoho společného ♥ a to bylo pro mě moc příjemné zjištění ♥
gingerjannie.blogspot.cz
Opravdu? Při jaké příležitosti? To je skvělé!:))
Úplně mi mluvíš s duše. Často se takhle zastavím nad Instagramem – i proto ho alespoň na víkend "odkládám" a trávím čas jinými aktivitami.
Jinak zajímavé přednášky jsou ve Skautském institutu. Znáš?
Hezký den,
Karo
http://inkpotstories.com/
Koro, jasná věc, Skautský institut je super!:)
Teď jsem byla dva dny bez Facebooku. Ne proto, že bych musela, ale proto, že jsem chtěla. O víkendu jsem se snažila trávit čas s přítelem, byli jsme v kině, u kamaráda… A vůbec mi nechybělo žádné chatování s kamarády. Není nic lepšího, než si pokecat mezi čtyřma očima. A o tom to je 🙂
https://elisminarova.blogspot.cz