Čtyři Dohody

Je jen málo věcí,o kterých bych mohla říct, že změnily můj pohled na život. Už to bude skoro rok, co jsem poprvé slyšela o knize Čtyři dohody. Myšlenkách, které mě od té doby provázejí každým novým dnem.

Byl chladný lednový večer a já jsem byla pozvaná do pražského Klubu Lávka na stejnojmenné divadelní představení Jaroslava Duška. Celé dvě hodiny jsem se zaujetím hltala každé slovo, které na jevišti padlo. Uchvátila mě ta upřímnost, pravda a hloubka všeho, co onen večer sálem zaznělo.

Druhého dne jsem běžela do knihkupectví a jeden výtisk si pořídila. Tu knihu jsem musela mít doma. Řádky jsem hltala pohledem, ke každé stránce jsem se opět vracela. Kdykoliv se začínám prát se životem, opráším obálku a knížku beru do rukou. Vždy mi pomůže uvědomit si, co je na světě opravdu důležité.

Autor, Don Miguel Ruiz, přenáší skrze slova myšlenky starých Toltéků a pomáhá lidem ukázat cestu za osobní svobodou a štěstím. A právě dodržování pouhých Čtyř dohod nás může dovést až k úplnému cíli.

První dohoda: Važte slova

Nikdy jsem si neuvědomila, jakou má obyčejné slovo sílu. Kolik radosti může přinášet a kolik bolesti způsobit. Často jen něco řekneme a ani si neuvědomíme, jaké to má důsledky.

Představte si, že vás bolí hlava, jste unavení a okřiknete mladšího sourozence: „Buď zticha, stejně neumíš zpívat!“ My si na danou situaci za pár dní zřejmě už ani nevzpomeneme, ale malé dítě, které nám věří, už pravděpodobně zpívat přestane. A nejen to. Bude se cítit hloupě, kdykoliv by zpívat mělo.

V první dohodě mluví Don Miguel Ruiz i o pomluvách, které přirovnává k počítačovému viru. Mají dle autora jediný smysl: uškodit. Pomluvy se šíří ze člověka na člověka a mohou zničit lidské vztahy, přátelství i lásku. A to jen proto, že jsme často tak naivní, že jim věříme.

Druhá dohoda: Neberte si nic osobně

Kdybych si tuhle dohodu přečetla o několik let dříve, možná by mi to ušetřilo hodně trápení. Na škole  jsem neměla zrovna dobré vztahy, což mělo za důsledek nejedno probrečené balení kapesníků. Ale o tom teď opravdu mluvit nechci. Chci, abyste se poučili z mých chyb a to bezdůvodné trápení si ušetřili.

Neberte si nic osobně. Tak zní druhá dohoda, která vysvětluje, že nikdo nedělá nic kvůli nám. Co druzí lidé říkají a dělají, je projevem jejich vlastní situace a snů a s námi to nemá nic společného. A to si, prosím, pamatujte. Když totiž budeme imunní proti názorům a činnům druhých, nebudeme se zbytečně trápit a budeme šťastnější. Opravdu.

Třetí dohoda: Nevytvářejte si žádné domněnky

„Problém s vytvářením domněnek je v tom, že věříme, že jsou pravdivé.“

Podle autora touto jedinou dohodou dokážeme zcela změnit svůj život. Domněnky si vytváříme neustále. Stačí zaslechnout úryvek rozhovoru a v hlavě si vytvoříme obsáhlý příběh. Ten způsobí mnohá nedorozumění, kvůli kterým se pak zbytečně trápíme. Přitom je řešení tak jednoduché: Nebojme se klást otázky. Přestaňme žít v obláčku svých vlastních iluzí a naučme se vidět věci tak, jak skutečně jsou.

Čtvrtá dohoda: Vždy dělejte vše tak, jak nejlépe dovedete

Ne více a ne méně, než tak jak to v danou chvíli jde. Pokud se budeme přepínat, jen se unavíme a nebudeme mít radost ze života. Věřte mi, vím o čem mluvím. Lidé se často uchylují k něčemu jen proto, že očekávají odměnu, a nikoliv proto, že by je takové jednání těšilo.

Chodíte do práce jen s vidinou vydělaných peněz? Změňte to. Pokud totiž děláme něco jen proto, že musíme, tak to přirozeně nikdy nebudeme dělat naplno. Pak je lepší, když to neděláme vůbec. 

Naopak, když děláme činnost, která nás těší, baví a naplňuje, náš výkon je přirozeně lepší. Jsme šťastní a máme radost z každého okamžiku. A tak by to přeci mělo být, ne?

Nebudu vám nic nalhávat, můj život opravdu není v souladu se Čtyřmi dohodami. Jsem taky jen člověk. Zanadávám si nad rozbitým hrnkem a čas od času vypustím z úst něco, čeho později lituji. Ale důležité je si uvědomit, že porušení jedné dohody neznamená selhání. Můžeme kdykoliv začít znovu. Třeba právě teď.

Není náhoda, že tento článek píši takhle před Vánoci. Je to nádherný čas. Čas, kdy rozdáváme radost a to nás činí šťastnými. Všimli jste si toho někdy? Ten pocit, kdy se nemůžete přestat usmívat, když vidíte upřímnou radost obdarovaného.

A pokud jste dočetli až sem, rozhodla jsem se, že vám také kousek toho štěstí dám. Pro jednoho z vás mi knihkupectví Martinus věnovalo knížku Čtyři dohody o kterou můžete až do 21.11. soutěžit na Instagramu. Vyfoťte, co vás dělá šťastnými a označte obrázek hastagy #stylishcoffeesoutez a @martinus_cz.

Knihy jsou podle mého názoru jeden z nejlepších dárečků. (Tedy, jen pokud nás dotyčný alespoň trochu zná, že?) A jelikož se nám ty Vánoce už blíží, Martinusáci se zase vyšvihli se skvělou kampaní. Ke každé objednávce dostanete totiž pohlednice, díky kterým můžete svým blízkým spolu s knihou věnovat i čas na její přečtení. 

Vyžehlíte? Umyjete nádobí? Vyvenčíte pejska? Vymyslete cokoliv a rozdávejte radost. Ona se vám totiž vrátí.

A co vy, četli jste Čtyři dohody? 

Pokud ne, tak si teď udělejte si #vicecasunacteni a zapojte se do soutěže.

Mějte se krásně,

Veru