Už to budou skoro čtyři roky, co jsem se poprvé setkala s jógou. Byl chladný lednový večer a já se právě vrátila z Kanárských ostrovů. Rodinná dovolená se tehdy proměnila v dost těžkou zkoušku a já věděla, že se svým životem musím něco udělat. Nebyla jsem šťastná. Potřebovala jsem změnu. Jóga se na mě tehdy valila ze všech stránek časopisů, z filmů i knih a zdálo se, že tohle pradávné cvičení je lék na všechno.
Krásná postava, nekonečné štěstí a pocit blaha, no kdo by odolal?
Trochu nervózně jsem se tedy vydala do fitka a místo klasického posilování jsem zvolila lekci power jógy. V sále nás bylo kolem třiceti, z vedlejší místnosti se ozývaly rány do boxovacích pytlů, řinčení těžkých strojů a pán stojící vedle mě funěl tak, že jsem se nemohla soustředit na nic jiného.
Místo toho, abych vnímala svůj dech a koncentrovala se sama na sebe, jsem zmateně pozorovala pružnou jogínku na pódiu a snažila se alespoň vzdáleně napodobit cviky, které ukazovala. Rozsah těla jsem měla tak poloviční a v duchu jsem si pořád dokola nadávala, že protahování nevěnuji tolik času.
Těch šedesát minut, od kterých jsem čekala zázraky, uplynulo jako voda, ale výsledek nikde. Doufala jsem, že mi jóga také změní život, jak mi tvrdily všechny slavné modelky v časopisech, ale ono nic.
Byla jsem zklamaná, demotivovaná a tímto se naše cesty opět rozešly.
Píše se první letní den loňského roku a v Kavárně co hledá jméno se koná Mezinárodní den jógy. Touhle dobou už mám přečteno spoustu knih o hledání štěstí, rovnováze a spirituálnu a i proto se po dlouhé době zapisuji na lekci hatha flow jógy.
V potemělém sále nás není víc než sedm, z reproduktorů zní meditační hudba a já, tentokrát už bez strachu, co si o mě pomyslí ostatní, soustředěně provádím všechny pozice. Cítím, jak se mi uvolňují ztuhlá záda a naplňuje mě zvláštní klid.
Tenhle večer, kdy jsem veškerou pozornost věnovala jen sama sobě, mi pomohl pochopit, proč byla má první zkušenost tak bídná. Naivně jsem si myslela, že jóga jako mávnutím kouzelného proutku vymaže všechny moje problémy, zastaví ten nekonečný proud myšlenek a učiní mě šťastnou. Tehdy jsem pochopila, že díky józe lze najít rovnováhu a ty nejschopnější mohou dojít i k vytouženému osvícení. Všechno chce ale svůj čas.
Nejdůležitější totiž není provádět všechny pozice dokonale, ale zapojit svou mysl, soustředit se a věřit.
Upřímně závidím lidem, kteří dokážou vypnout a na nic nemyslet. Já tohle zkrátka neumím. Nedokážu zastavit své myšlenky, pořád musím mít o všem přehled a koukat do blba se mi už pěkně dlouho nepoštěstilo. Každý jsme jedinečný a někomu stačí jediná lekce, aby se oprostil od všech starostí, někoho čeká cesta mnohem delší. Všechny však směřují ke stejnému cíli.
Po tomto znovuobjevení jógy mi osud přihrál skvělou příležitost. Nedlouho po osudném večeru v Kavárně co hledá jméno mi v mailu přistála krásná zpráva od lektorky Alice, která je zakladatelkou pražského studia yogAlive. Neváhala jsem ani minutu a hned jsme se domluvily na několika lekcích, které hned po návratu z Paříže, kde jsem tou dobou byla, vyzkouším.
Atmosféra v malém sále v srdci Vinohrad, kde celou dobu cvičení voněly vonné tyčinky a ze zdi se na mě potutelně usmíval thajský Buddha, se s tou ve fitku vůbec nedala srovnávat. Ještě větší zážitek pro mě ale bylo Ranní probuzení v Grébovce, které probíhá celé léto v nádherné skalní jeskyni v Havlíčkových sadech. Tam se do jógy musí zamilovat i ten nejzatvrzelejší skeptik.
A proč byste měli zkusit jógu i vy?
Mohla bych vám tu vypsat všechny pozitivní účinky jako formování postavy, zklidnění mysli, odbourání stresu a prodlužování života, které jsem si před chvílí vygooglila, ale mám pro vás něco lepšího. Pokud budete mít chuť a zájem,
můžete přijít na jakoukoliv lekci ve studiu yogAlive zdrama.
Jediné, co musíte udělat, je najít si v rozvrhu lekci, která vám vyhovuje, vytvořit si rezervaci a (překvapivě) dorazit. A když se navíc zmíníte, že občas zabrouzdáte i na Stylish Coffee, uděláte mi tím velkou radost.
A věřte mi, že se opravdu není čeho bát. Zapomeňte na strach, že vám to nepůjde. Vykašlete se na ostatní. Na józe je každý sám za sebe. Když jste unavení, odpočiňte si. Nikdo vám nevynadá. A pokud o sobě víte, že jste zkrácení jako já, není lepší způsob, jak to změnit, než právě jógou.
Díky yogAlive jsem pochopila, že jóga neznamená sál plný ufuněných chlapů, co se odběhli protáhnout mezi vzpěračskými tréninky. Jóga je odpočinek. Odpočinek od všech starostí. A tak kdykoliv mám už všeho nad hlavu a povinnosti se na mě valí ze všech koutů, zabrouzdám do nenápadného studia nedaleko Jiřáku a svět se na chvíli zastaví…
Takže, abych to uzavřela, dejte tomuto pradávnému duchovnímu cvičení šanci. Za zkoušku přeci nic nedáte a já moc doufám, že se na nějaké lekci brzy potkáme!
Namaste,
Veronika ♥
Děkuju moc za tip! Na jógu se už chystám už hodně dlouho, ale nikdy jsem se nedokopala… Tak snad to tentokrát vyjde, studio vypadá moc hezky:)
Tak snad se brzy potkáme:)
Na jógu jsem do studia ještě nikdy nešla. Vždycky dám radši přednost něčemu rytmičtějšímu. Za to ráda cvičím podle Adriene nebo Zuzky Klingrové na YouToBe.
Karo
http://inkpotstories.com/
Kájo, děkuji za tipy:)
Já se jógy stále hrozně bojím, párkrát jsem zkusila nějaké cvičení doma a naopak jsem si po něm připadala ještě hůř, že nedokážu udržet vlastní tělo a ještě jsem naprosto neohebná :D. Moc ráda bych zažila tenhle pocit, kdy zjistíš, že ti to cvičení opravdu pomohlo jak s uvolněním tak duševně :)).
Romi, vážně se není čeho bát:) Z vlastní zkušenosti potvrzuji!
Jóga je pro mě skvělým cvičením. Věnuji se jí něco přes rok a půl. Chtěla bych začít cvičit každý den, ale zatím se do toho nemohu dokopat. Takhle ji cvičím hlavně, když mám chuť. Také už mám pár kurzů s ní spojených a pokračuju dál. 🙂 Józe se věnuji také na svém blogu: http://www.worldofkristyna.blogspot.cz, takže pokud bys chtěla, určitě se mrkni. Jinak moc pěkný článek. 🙂
Kristýnko, já na každodenní jógu tedy zatím ambice nemám, ale také se chci navrátit k pravidelnosti. Ráda se na Tvůj blog podívám:)
Na jógu chodím už docela dlouho a musím říct, že je to úžasné a to si oproti ostatním někdy připadám jako Sheldon Cooper z Teorie velkého třesku 🙂
A přesně tak to má být! Je úplně jedno, jak moc ohební, nebo neohební jsme:) Jde jen o přístup:)
Super článek, my teď s přítelem cvičíme dvakrát denně 5 tibeťanů a super, doporučuji!
Beauty by K.
To je paráda! Klobouk dolů, že jsi ukecala i přítele:D
Joga je skvělá, pomalu se k ní zase navracím 🙂 Nikdy jsem nebyla master, ale opravdu dělá zázraky, jak na těle (obzvlášť, když člověk pracuje třeba v kanceláři) a velké blaho má i na duši 🙂
Adélko, musím jedině souhlasit:)
Já jsem jogu taky musela vyzkoušet několikrát než jsem našla to pravé pro mne. A hlavně lektorku, která bude mně vyhovovat. Nejde mi totiž jen o to fyzično…chci tam i načerpat energii. A našla jsem ji, dokonce si loni otevřela i vlastní jogové studio Jogovna v centru Prahy a její lekce jsou nepřekonatelné. Prostě už jinam ani chodit nemůžu, protože jsem závislá. Závislá na Šárce Konečné. Třeba se uvidíme na nějaké ranní lekci 😉