Zápisky z Paříže || Jaké to je cestovat sama?

Zápisky z Paříže || Jaké to je cestovat sama?
Říkala jsem si, že vám pařížský článek sepíšu v neděli večer, kdy budu v klidu sedět na palubě letadla a vznášet se směr Praha, ale nestalo se. Je pondělní ráno, venku je ještě tma a já jsem stále v Paříži, piju sojový cappuccino ze Starbucks a doufám, že dnes už opravdu odletím. 
Není tajemství, že mám s těmi odjezdy a odlety vždycky trochu problém, ale tentokrát jsem v tom nevinně. Na letišti jsem byla radši už o tři hodiny dříve, ale pár minut před odletem mi zrušili let. Paráda. Poprvé cestuji úplně sama a hned nějaká komplikace. Nestačí, že jsem málem nestihla letadlo z Prahy, osud mě chtěl zřejmě prověřit po všech stránkách.
Po prvotním šoku, kdy jsem marně hledala náhradní let a rušila všechny pondělní povinnosti, jsem se přesunula do hotelu, který nám zajistila letecká společnost, a začala to brát víc s nadhledem. V hotelu jsem nebyla už ani nepamatuji a už jsem skoro zapomněla, jak skvělé večeře tam vždycky jsou…
-střih-
Tak teď už opravdu sedím v letedle, nicméně ani dnešní let se neobešel bez komplikací. Po tom, co nás všechny na půl hodiny zavřeli do stojícího autobusu, aby nás pak zase vypustili, jsme se dozvěděli, že pilot zaspal, a máme tudíž zpoždění. Už jsem ani nedoufala, že se někdy dostanu domů, co vám budu povídat…
Tak, to by bylo na úvod a teď už přejdu k tématu. Slíbila jsem, že se s vámi podělím o to, jaké to je cestovat sama, a že vám ukážu krásy podzimní Paříže, tak se přepněte do francouzského módu, nalaďte Edith Piaf a jdeme na to!
Měla jsem strach
Nebudu vám nic nalhávat, měla jsem strach. Nikoliv z teroristů, pádů letadel a všemožných katastrof, ale z lidí. Do Paříže jsem jela z jednoho jediného důvodu – vystoupit ze své komfortní zóny a překonat sebe sama. Nechtěla jsem být jen další turista, ale poznat Francouze i cestovatele z celičkého světa. Ubytování jsem si proto zařídila přes Airbnb v nádherném bytě s balkónkem u sympatické Francouzky Nathalie, ale jinak jsem žádné velké plány neměla.
Salut, je m’appelle Veronika…
Druhý den jsem se už vrhla do seznamovacího kolotoče naplno a sešla jsem se s Terezkou, Češkou žijící v Paříži, která mě kontaktovala přes Instagram. Vyklubalo se z toho moc milé odpoledne a pokud i někdo z vás žije v cizině, nebojte se mi taky napsat, moc ráda vás poznám! Večer jsem se pak zapsala na taneční lekci kdesi ve staré hudební škole, což byl parádní způsob, jak poznat pár místních a užít si fajn večer.
Vive le Couchsurfing!
Následující den jsem se odhodlala zajít na couchsurferský piknik v parku nedaleko univerzitních kolejí, který mi doslova otevřel oči. O Couchsurfingu jsem slyšela už milionkrát, ale nikdy jsem ho nevyužívala. Kromě možnosti přespání tu je totiž i mnoho veřejných událostí a srazů, kde se vždy sejdou cestovatelé z celého světa. Máte tak možnost procvičit si jazyky a případně se spřátelit s lidmi, co vám v budoucnu nabídnou střechu nad hlavou. Celé odpoledne bylo moc fajn a jsem opravdu vděčná, že jsem poznala tolik skvělých couchsurferů!
Večer jsem se ještě jela podívat na Montmartre, kde se konal festival vína. Asi si dokážete představit, jak taková oslava vypadá v podání Pařížanů… Francouzi zkrátka ví, jak si užívat život!
Veggie Fair Paris
Poslední, nedělní ráno jsem se opět přes Couchsurfing domluvila s pár lidmi (které jsem nikdy dřív neviděla) a vyrazili jsme společně na parádní veganský festival. Abyste chápali, pro Francouze je slovo vegan skoro nadávka, proto mě moc mile překvapilo, kolik lidí pár chvil po otevření naplnilo starou nádražní halu. Kromě dvou pater plných fresh barů, stánků nabízejících božské jídlo i bio kosmetiku netestovanou na zvířatech, stál za to i doprovodný program, který sliboval lekce jógy, meditace, kurzy zdravého vaření a spoustu zajímavých přednášek. Jelikož jsem však měla odlétat už odpoledne, nic z toho jsem bohužel nestihla, ale i tak jsem si tohle krátké dopoledne moc užila a nakoupila si alespoň mé oblíbené Yogi Teas a Clif Bars.
Voulez-vous café avec moi?
A pokud mě sledujete i na sociálních sítích, je vám jasné, že jsem nevynechala ani mé oblíbené pařížské kavárny a restaurace.Všechny tipy jsem vám vypsala už v létě do tohoto článku, takže jestli plánujete francouzskou metropoli navštívit, určitě se podívejte.
A co je na cestování sólo nejlepší?
Ani nevím, kde mám začít! Nemusíte se nikomu přizpůsobovat, děláte přesně to, na co máte zrovna chuť, a hlavně, pokud vyvinete alespoň nějakou snahu, je mnohem snazší se s někým seznámit! Nechci tvrdit, že je všechno růžové, spoustu věcí musíte vyřešit sami, nemáte s sebou nikoho, na koho byste mohli hodit zodpovědnost, ale právě to je další důvod, proč vyjet sám. Posune vás to zase o level výš, dokážete si poradit s problémy a jednat, ne jen neustále o všem mluvit a nic nedělat.
Nikdy nejste sami!
A pokud se pořád ještě bojíte cestovat, povím vám teď jednu důležitou věc. Nikdy nejste sami. Vždycky se najde někdo, kdo vám pomůže, tomu věřte. A v dnešní době sociálních sítí to platí dvojnásob.  Lidé jsou opravdu hodní, to jen zprávy nám denně prezentují tu nepatrnou hrstku, která páchá zlo. Světem se potuluje tolik inspirativních cestovatelů, kteří se chtějí seznámit, tak jim dejte šanci! Každý si s sebou nese svůj příběh a jsem si jistá, že každý vám má co nabídnout.
A co bych vám řekla na závěr? Jsem za tyhle dny strávené v nádherné pozimní Paříži neuvěřitelně vděčná. Praskla jsem další bublinku, vystoupila ze své komfortní zóny a zjistila, že jsem se bála úplně zbytečně. Cestovat sama je boží, za to vám ručím!
A co vy? Cestujete sami, nebo vždy s někým? A chystáte se teď někam?
Užijte si fotky a mějte se nádherně,
Veronika

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Spoustu dalších článků z Paříže najdete tady!

27 Komentáře

  1. 10.10.2016 / 18:49

    Upřímně tě obdivuji. Moje cestování se dá shrnout na dovolené s rodiči nebo školou…:( Kupříkladu jsem ještě nikdy neletěla letadlem. Takže vážně obdivuji tvoji odvahu se do toho pustit sama. Myslím, že jsem přesně ten případ, pro koho má být článek určený, protože bych hrozně moc ráda objevovala celý svět a se všemi se seznamovala, ale jsem hrozný extrovert a strašpitel. 🙁

  2. 10.10.2016 / 19:11

    Já zatím jenom s někým. Ale je to lákavý, takhle vyjet sama. Žiju sice s přítelem, ale bylo by fajn jednou někam jet sama 🙂 rozhodně to v budoucnu chystám vyzkoušet. Ale spíš někam na sever 🙂

  3. 10.10.2016 / 19:12

    Páni, vypadá to, že sis to doopravdy užila. Cestování sama je fajn. Člověk se nemusí ohlížet na to, co baví a zajímá toho druhého, nemusí dělat kompromisy, ale jen se věnuje sobě a dělá to, co zajímá jeho a to je podle mě nejlepší varianta. Jen párkrát se mi stalo, že jsem cestovala s lidmi, se kterými jsem si sedla tak dokonale, že jsme se dostali skutečně tam, kam jsme všichni chtěli. Paříž je nádherná v každém ročním období a dodneška "proklínám" babičku, že prodala byt v Paříži a postavili si vilu někde u Cannes. Sice má výhled na moře, ale lidi jsou tam padlí na hlavu, s příjemnými a ochotnými Pařížany nemají fakt nic společného. Fotky máš, jako vždy, nádherné. Tak ti jen přeju hezký návrat do každodenní povinností a těším se na nějaký další cestovatelský článek! U tebe to urcite bude brzo 😀

    • 11.10.2016 / 10:22

      Nathalie, bohužel toho mám teď nad hlavu, tak to vidím na další výlet až po Vánocích:( Ale třeba mi osud přichystá něco jiného, co já vím:)

  4. 10.10.2016 / 19:43

    Taky cestuji rada sama – uz jsem byla v Milane, ci Parizi… V dohledne dobe se bohuzel nikam nechystam, protoze skolnich povinnosti mam az nad hlavu, ale rada bych nejak jela na par dni v unoru, dobe prazdnin…

  5. 11.10.2016 / 6:36

    Zní to skvěle! A tak báječně dobrodruzně.. Věřím, že ne všichni na to mají "koule"… Ale když už se rozhodnou, tak to musí stát za to! Máš můj obdiv 🙂

  6. 15.10.2016 / 6:43

    Ten článek je strašně inspirující a krásně sepsaný. Jsi fakt skvělá, jak jsi ty situace na letišti zvládala a fotky jsou taky pecka! 🙂

    • 15.10.2016 / 13:19

      To je na tom právě to skvělé – když musíš, tak musíš. Do prahy jsem se prostě nějak dostat musela, nikdo jiný by to za mě neudělal:)

  7. 15.10.2016 / 12:17

    Já tě tak strašně ráda čtu! Článek je moc pěkný, jsou v něm nádherné a inspirující fotky a neskutečně tě obdivuji za to, že jsi takhle vyjela na vlastní pěst. Já jsem v tomhle docela strašpytel, a to ze stejných důvodů jako ty – kvůli lidem. Ale jak to tak vidím, tak to je asi jen předsudek, který bych měla překonat co nejdříve. 🙂

  8. 16.10.2016 / 14:27

    Já jsem sama nikdy necestovala, ale právě v rámci posouvání vlastních hranic se chystám příští rok v létě na Moravu. Chci právě bydlet u někoho nového, projít si památky, dát si víno a nebýt nikým limitovaná. Teď na to šetřím a doufám, že všechno klapne a já opravdu odjedu.

    • 16.10.2016 / 19:56

      Péťo, zní to jako moc fajn výlet:) Držím palce, ať vše klapne, a snad se pak odhodláš vyrazit i o kousek dál do světa:)

  9. 17.10.2016 / 10:51

    Cestování "sama" je prostě boží, jsem ráda, že se k tomu odhodlává čím dál více lidí 🙂 Jinak super článek a fotky!

    Diary of M

    Krásný den, M.

  10. 20.10.2016 / 12:37

    Vaaau, moc díky za takový článek, už me to kolikrát napadlo nekam vyjet jen tak, a myslím,ze to konečně vypadá,ze se rozhoupu 🙂 máš můj obdiv !

  11. 23.10.2016 / 13:19

    Upřímně se přiznám, že cestovat sama mě velice láká a po maturitě hodlám něco takového podniknout do Madridu. Ve Španělsku jsem ještě nebyla, což je asi jeden z důvodů- a taky kvůli architektuře.
    Ke článku jsou přidány nádherné fotografie. Moc hezky fotíš 🙂 Myslím, že mi tenhle článek pomohl utvrdit moje rozhodnutí.

  12. 30.10.2016 / 19:59

    Co se týká seznamování, tak já se seznámím i tak, že jsem v nějakém kolektivu lidí. A ono cestování sám mi vadí proto, že se nechci ztratit sám ve městě, které neznám a hlavně: chci mít po boku někoho, s kým budu sdílet pocity z cesty

  13. 15.12.2016 / 11:21

    V Paříži jsem byla jednou a to s cestovkou, ale určitě bych se tam chtěla v budoucnu vrátit, abych si mohla Paříž lépe projít. Mimochodem, článek se ti moc povedl a fotky jsou taky krásné 🙂

    Já se na začátku chystám do Londýna. Máme s přítelem v plánu tam začít pracovat 🙂 Tak se tam třeba jednou potkáme 🙂

    http://www.lifewithcarol.cz

  14. 24.1.2017 / 19:45

    Ahoj,
    nedávno jsem čirou náhodou objevila tvůj skvělý blog a v tomto článku o Paříži mě zaujala informace o webu Airbnb a zajímalo by mě jak to s tím ubytováním přes tuto stránku funguje. Z informací na stránce Airbnb jsem úplně nepochopila jak to funguje.

    Tak bych tě chtěla požádat jestli bys mi to nemohla v jednoduchosti vysvětlit.

    Děkuju

  15. Martina
    12.7.2019 / 7:44

    Ahoj Verun, krásný článek a máš velkou odvahu. Já jsem se tak před pár lety vydala do Paříže sama s cestovkou, když jsem měla období pod psa a potřebovala jsem změnu a bylo to báječné! Opravdu člověk se seznámí s tolika lidmi a zjistí, jak dokáže být sám za sebe zodpovědný. Na tento výlet nikdy nezapomenu a také kolik výhod mi to přineslo, například v autobuse mi paní průvodkyně dala dvojsedadlo jen pro mě, tak jsem se mohla natahnout nebo za mnou chodili lidé, jen tak se pobavit a přátelit. A ta celková volnost, že si můžete dělat co chcete, jít kam chcete, pozorovat ostatní turisty a vychutnávat atmosféru Paříže bylo k nezaplacení.
    Jinak od té doby jsem sama nikde nebyla, cestujeme s manželem společně, což mě těší. Ale na ten svůj výlet budu mít vzpomínky navždy. Bylo to úplně jiné. 🙂
    Moc zdravím a těším se na další článek Verunko.
    Krásné léto přeji

    • 12.7.2019 / 8:20

      Marti, mluvíš mi z duše. Zrovna včera jsem psala článek o tom, proč by každý z nás měl vyzkoušet sólo cestování, a ve spoustě věcí jsi to krásně vystihla. Tak třeba tě, až ho příští týden publikuji, zase namotivuje někam vyrazit sama:)

Napsat komentář:

Accessibility Toolbar


Copak hledáte?