„Až vám ty internety jednou vypnou, všichni umřete.“ říkává mi táta vždy, když se řeč stočí k tomu, co dělám. Neopovrhuje tím jenom mnou nebo marketingem, ale každým, kdo k práci nepotřebuje kladivo a kombinačky. Lidmi, co si dovolují brát peníze za to, že jen sedí u počítače. A nic pořádného neumí. Dialog (respektive monolog) pak zpravidla směřuje k vizi totálního…
Když jsem ve čtvrtek četla první zprávy o tom, co se ve světě děje, nebyla jsem schopná napsat jediný řádek textu. Řešit, jak značkám zvýšit prodeje, domlouvat spolupráce. Všechno mi najednou připadalo tak bezvýznamné. Malicherné. Zbytné. A jak jsem řekla na Instagramu, nikdy mi práce v marketingu nepřipadala marnější než v první den invaze. Mísily se ve mně pocity bezmoci, frustrace,…
Dlouho jsem přemýšlela, jestli se v současné době sluší vydávat článek oslavující radosti bezstarostného, konzumního světa. Světa, kde si užíváme pomalé snídaně v kavárnách, s příchodem jara měníme odstín rtěnky a za řemeslný chleba z Esky dáme sumu, ze které se našim babičkám protáčejí panenky. Světa, který mi umožňuje tvořit, pracovat odkudkoliv si zrovna usmyslím, žít.
Jaké triky na nás používá IKEA? Kde hledat levné ubytování? Jak sex podporuje zdraví? Kdo se dostal do 30 pod 30? Změní se (konečně) vnímání sexuálního násilí? A co budeme nosit a dělat ve virtuální budoucnosti jménem metaverse?
Je neděle. Osm hodin ráno. Prší. Sedím v přízemí Grand Hôtel de Paris, piju už druhý šálek kávy a snažím se naslouchat sama sobě. Zodpovědět otázky, před kterými poslední měsíce utíkám. Najít odpovědi, cestu, pochopení.
První měsíc roku 2022 je u konce, a tak mám pro vás zase pár tipů na nové kavárny, bary, restaurace, kosmetiku a všechno, co mě během ledna zaujalo. Přeju hezké čtení.
Míň pracovat, víc fotit, psát a (sólo) cestovat. Zlepšit se ve francouzštině, naučit se investovat. Zpomalit, žít a milovat. Jaká předsevzetí / přání / cíle jste si dali do nového roku vy?
Tak je to zase tady. Nový rok. Čas plánování. Snů. Předsevzetí. A taky reflexe. Rozjímání nad tím, co se nám v uplynulém roce (ne)povedlo. Co nového jsme se naučili. Kam jsme se posunuli. Co všechno jsme zažili.
Rok 2021 se pomalu chýlí ke konci, a než vám tu zveřejním moje každoroční bilancování, mám pro vás prosincovou porci (dobře, spíš porcičku) tipů na nové kavárny, bistra, kosmetiku a projekty, které mě v uplynulých týdnech zaujaly.
Přiznávám se bez mučení. Letošní prosinec jsem, co se work-life balance týče, těžce nezvládla. Kromě viditelných kruhů pod očima a množství kofeinu, které mi koluje v žilách, o tom svědčí i skutečnost, že je čtyřiadvacátého odpoledne a já sedím na benzínce (protože všechny, fakt všechny (!) normální podniky mají touhle dobou zavřeno) kousek od našich a píšu vám článek, který jsem…
Když se mě pár týdnů zpátky jedna slečna na Instagramu zeptala, z čeho mám největší strach, uvědomila jsem si, jak moc se bojím samoty. Té, kterou si nevyberu. Bojím se, že může někdy nastat chvíle, kdy se nebudu mít na koho obrátit. Komu si postěžovat. S kým sdílet radost. Že zůstanu úplně sama. A i když zatím (díkybohu) nic nenasvědčuje skutečnosti, že tenhle pocit…
Co nejhoršího se může stát, když řeknu nahlas svůj názor? Když nestihnu nakoupit všechny vánoční dárky? Když vyletím od státnic? Když se ze dne na den odstěhuju do Paříže? Když někoho poprosím o pomoc? Když investuju všechny našetřené peníze do realizace snu, který možná nevyjde? Když nezvládnu důležitou schůzku? Když odevzdám práci, která není dokonalá?
Proč je brutální očkovací kampaň brutálně špatná? Jak vypadá nejdražší vánoční svetr na světě? Koupili byste si fiktivní jogurt? Co Češi v roce 2021 nejvíc vyhledávali na Google? Mají neočkovaní právo zemřít? A proč se Lush stahuje ze sociálních sítí?
Za okny padá první (pražský) sníh, a pokud to stejně jako já považujete za pádný důvod k tomu zapálit vonnou svíčku, uvařit si čaj a celý den nevylézt z bytu, můžete si tuhle adventní pohodu zpříjemnit listopadovou várkou tipů na nové kavárny, bistra, restaurace, kosmetiku a projekty, které mě v posledních týdnech zaujaly.
Žiju ve světě, ve kterém mají všichni počítač, připojení k internetu a denně sjíždí feedy sociálních sítí. Kde si každý už dávno nechal píchnout tečku, hrdě to vystavil na Instagram a teď se pohorušuje nad všemi, kteří jeho nadšení z vakcíny nesdílí. Kde skoro všichni studují vysokou, do pětadvaceti se vdávají a vzápětí rodí první děti. Kde každý ví, co…
Jak se značky chovají k influencerům? Proč v chilské poušti roste toxická hora oblečení? Jsou rýžové chlebíčky zdravé? Jak ovlivňuje to, jaká sledujeme média, naše volební preference? Proč je z Facebooku najednou Meta? A na závěr roztomilost na druhou: prasátko, které umí chodit po dvou.
24 hodin, 1440 minut, 86 400 vteřin. Přesně tolik času máme, abychom prožili jeden den. Schválně píšu máme, ačkoliv oblíbená fráze nemám čas, kterou někdy v životě použil každý z nás, tvrdí opak. Času totiž skutečně máme všichni stejně. A jen na nás, jak s ním naložíme.
Nikdy by mě nenapadlo, jak moc můj život ovlivní tak samozřejmá věc, jako jsou vlasy. Koruna krásy, jak praví moje oblíbené rčení. Samozřejmost, které si začneme vážit, až když už je příliš pozdě…
Co nám tají Facebook? Jaké reklamy nás nejvíc iritují? Proč si o názorových oponentech myslíme, že jsou hloupí? Jak může influencer poškodit značku? Jsou tepláky znakem rezignace? A kdo se letos dostal do žebříčku nejbohatších Čechů?
