Když jsem prvně otevřela knihu Anatomie rozhodování, Richard Shotton mě hned na prvních stránkách šokoval příběhem Kitty Genovese, ženy, kterou sériový vrah surově ubodal za přítomnosti 38 svědků. Třicet osm lidí vidělo, jak Kitty zoufale bojuje o život, a nikdo nezasáhl. Proč?
Tenhle případ, známý jako případ Kitty Genovese, byl jedním z podnětů pro psychologické výzkumy, které později vyústily v pojmenování chování dnes známého jako efekt přihlížejícího. A i když se pak ukázalo, že pravda byla o něco méně krutá, experimenty provedené v následujících letech jasně dokazují, že chování, kdy lidé nenabídnou ve stavu nouze pomoc, jsou-li přítomny jiné osoby, je běžnou praxí. Nebo ještě úderněji – pravděpodobnost, že pomůžeme člověku v nouzi, klesá přímo úměrně tomu, jak se zvyšuje počet lidí, kteří s námi situaci pozorují.
Proč tomu tak je? Když je člověk sám, cítí vlastní zodpovědnost za druhého, a proto jedná. Pokud je přítomno více lidí, zodpovědnost se rozkládá na každého z nich. Čekáme, že jednat bude někdo jiný. Jenže pokud si to takhle vysvětlí všichni, nepomůže nikdo.
Někdo jiný neexistuje
Ač to možná nechcete slyšet, někdo jiný je ve skutečnosti jen obhajoba vlastní nečinnosti. Když se tohle přenášení zodpovědnosti týká běžných věcí, do kterých se nám zkrátka nechce, jako je umývání nádobí, pomoc s těžkým nákupem nebo uvolnění místa v autobuse, je to neškodná sobeckost, ale pokud jde o poskytnutí první pomoci, může to mít fatální následky.
Jak byste se cítili, kdyby se vám stala nehoda? Spoléhali byste s klidem na to, že vás zachrání abstraktní někdo jiný?
Spoléhání na jinou osobu je to nejhorší, co v krizové situaci můžeme udělat. Buďme k sobě prosím upřímní a přiznejme si, že neexistuje žádný zázračný muž (nebo žena, ať jsme genderově korektní), který nepříjemné nebo náročné úkoly udělá za nás. Přestaňme být sobečtí a naučme se základy první pomoci, ať nás v osudové situaci nic nepřekvapí. Někdo jiný neexistuje. Je to na nás.
Jak a kde se naučit pomáhat?
- stáhněte si aplikaci Záchranka a První pomoc (obě jsou zdarma)
- vytiskněte si kartu první pomoci a noste ji v diáři, kabelce, kdekoliv
- prolistujte si Základy první pomoci od Českého červeného kříže nebo Minipříručku první pomoci
- přečtěte si článek Jak správně poskytnout první pomoc
PS: Vím, že to není téma kralující žebříčkům trendů, ale týká se každého z nás a doufám, že si z tohoto článku něco vezmete. A když ho pošlete dál, svým přátelům na Facebooku nebo sledujícím na Instagramu, budu za to fakt ráda.
Děkuju Veru, už velmi dlouho se dokopávám k tomu, abych si zopakovala základy první pomoci, tohle je jasný impuls 🙂
Autor
🙂
Moc děkuji , tohle je opravdu TOP . MHR