Už to budou víc než dva roky, co jsem dodělala školu, a já pořád nemůžu uvěřit, jaký jsem měla štěstí, že jsem se po maturitě (bez sebemenšího tušení, o čem marketing skutečně je), rozhodla jít studovat obor, kterýmu jsem naprosto propadla. Že jsem si vybrala školu, která mi umožnila učit se od špiček v oboru. Od lidí, kteří mě nasměrovali tím správným směrem. Otevřeli mi oči. A pomohli mi vyvarovat se chyb, co bych (zejména v managementu) stoprocentně udělala. Že jsem mohla díky VŠKK dvakrát vycestovat na EACA International Advertising Summer School a naučit se všemu, co dnes předávám dál.
Vím. Občas to byl boj. A pokud mě sledujete už nějaký ten rok, možná si vzpomenete, že jsem v kombinací s prací často padala na hubu. Ale když se teď – políbená realitou trhu a strastmi freelance života – ohlížím zpět, nelituji jediný minuty, kterou jsem na VŠKK strávila.
Na rovinu říkám, že titul ani profesní certifikát, který jsem při promocích dostala, jsem ještě ani jednou nikde nevytasila. Ale víte, že pro to jsem vysokou nestudovala. Šla jsem tam, abych se mohla učit od nejlepších. Získat zpětnou vazbu na svoji práci. Kritiku, která mě posune dál.
A bylo to jedno z nejlepších rozhodnutí i investic, co jsem v životě udělala.
