Tak a máme tu léto. Konečně. Festivaly jsou už zase v plném proudu, hudba duní široko daleko a všichni se zdají být tak nějak šťastnější. Svobodnější. A to nejen v životě, ale i v oblékání. Smutné černé kabáty jsme vyměnily za bohémské šaty, vlasy zaplétáme do ledabylých copů a je nám jedno, jestli naší oblíbenou otrhanou džínovou bundu zdobí květiny, nebo…
Je něco před osmou ráno a já sedím v malinkatém Starbucksu na vídeňském hlavním nádraží. Mám kruhy pod očima, vlasy stažené v ledabylém drdolu a v ruce držím kelímek, jehož obsah se skoro ani nedá pít. Všichni kolem mě někam spěchají – na vlak, domů, do práce – a já si poprvé za celý týden užívám, že já tentokrát spěchat…
Jak už asi víte, dost se v posledních letech zajímám o marketing. A nemyslím tím jen blogování, influencer marketing a vše s ním spojené. Od té doby, co jsem nastoupila na VŠKK, jsem pochopila, že marketing je mnohem komplexnější, obsáhlejší a že se mnohdy skrývá na místech, kde bych ho vůbec nečekala. Marketing totiž není jenom reklama. To tolik neoblíbené…
Sedím ve vlaku do Vídně, kam jedu na týdenní marketingový kurz, poslouchám svůj oblíbený playlist na Spotify a místo toho, abych vám sepisovala, co všechno mě během uplynulého měsíce potkalo, jen zasněně koukám z okna a vzpomínám na všechny ty kouzelný chvíle, které jsem během června zažila. Aniž bych to totiž plánovala (dobře, vy stejně víte, že já plánuju všechno),…
Právě sedím v nádherném pekařství La Petite France, usrkávám silné espresso, skrze velké prosklené okno pozoruji ruch v ulicích a musím se usmívat. Jak já miluju tyhle bezstarostný chvíle, kdy vám můžu v klidu napsat článek, nikam nespěchat a prostě jen tak být. Vnímat vše, co se děje kolem mě. Aby toho posedávání ale nebylo příliš, připravila jsem si pro…
Pořád nemůžu uvěřit, že je to skutečně za mnou. První rok na vysoké. Rok, na který mě všichni tak pečlivě připravovali. Že prý to bude náročné. Že toho o zkouškovém moc nenaspím. Že poznám, jaká byl gympl procházka růžovou zahradou. A víte co? Za poslední roky jsem nebyla šťastnější. Pokud mě sledujete už nějakou dobu, víte moc dobře, jak jsem…
Když jsem včera seděla s kamarádem na lavičce před Emou, popíjela ledový filtr a diskutovala s ním o smyslu života, uvědomila jsem si, v jak skvělém světě vlastně žijeme. Oba dva, já i kamarád, jsme už nějaký ten pátek na volné noze, pracujeme sami na sebe a každý z nás si buduje ten svůj malý sen. Při škole jsme si…
Sluníčko svítí o sto šest, ledové drinky tečou proudem a ulice jsou už zase plné rozevlátých bohémských šatů, slunečních brýlí a proutěných klobouků. Léto je zkrátka cítit z každého pražského zákoutí a já můžu s klidem říct, že jeho kouzlo zasáhlo konečně i mě. Před týdnem jsem zvládla poslední zkoušku a teď mám před sebou tři měsíce plné cestování, práce…
Už je to nějaký ten pátek, co jsem vám tu sepisovala poslední článek o zdravém hubnutí, a tak jsem usoudila, že je nejvyšší čas v téhle sérii pokračovat. A nedělám to proto, že právě začalo léto a všichni chceme v plavkách vypadat jako Pamela Anderson v Pobřežní hlídce. Zdravý životní styl není jen nějaká krátkodobá dieta. Je to cesta, která…
Když jsem vám sepisovala předchozí článek, ani zdaleka jsem netušila, jakou lavinu spustí. Jak moc mi všechny ty nádherné komentáře, osobní příběhy, zprávy a maily, které mi od té doby posíláte, pomohou zvládnout poslední dny. Pořád nemůžu uvěřit tomu, že je mezi vámi tolik lidí, co mi věří, podporuje mě v těžkých chvílích a věnuje svůj čas tomu, aby mi…
Sedím v tramvaji, víčka mi padají únavou, v ruce mám dnes už čtvrté kafe a hlavou mi létají věty, které mě v posledních dnech bombardují ze všech stran: „Pro tebe to bude hračka.“, „Já věděl, že to dáš.“, „Kdo jiný by to měl zvládnout, když né ty?“. Moje okolí má ze mě zkrátka pocit, že všechno zvládnu levou zadní. Že s…
Je sedm třicet ráno. Vstávala jsem krátce před šestou a právě sedím v jedné malinkaté vršovické kavárně a usrkávám první doušek kávy. Dnešek bude náročný. Ostatně jako všechny dny tohoto měsíce. Jak jste už totiž mohli postřehnout na mém Instagramu, květen je pro mě letos jedna velká výzva. Kromě nekonečných zkoušek, z nichž mám ty nejhorší snad už za sebou, musím…
Když jsem se vás před pár dny na Instagramu ptala, jak se těšíte na léto, jedna slečna mi napsala, že čekání na něj je teď v době zkoušek doslova jako čekání na Godota. A já nemůžu než souhlasit. Tolik stresu, co jsem za poslední dny měla, by vydalo na celou knihu a ještě stále nejsem u konce. Nicméně, abych si…
Řeknu vám to na rovinu. Plavu. Nestíhám. Stresuju. Během následujících týdnů mě čeká několik těžkých zkoušek, schůzek i akcí a času na učení je pomálu. Osobní život a přátele jsem teď na pár dní vyměnila za litry kafe a hodiny strávené nad počítačem a ze všeho nejvíc si přeju, aby tohle období bylo už zase za mnou. Nabrala jsem si…
Prokrastinace. Slovo, které ještě pár let zpátky nikdo neznal. Neřest, ze které se stal marketingový fenomén, díky kterému dnes už jen těžko najdete člověka, který by na tohle téma nečetl alespoň jeden článek nebo knihu. A i když už se zdá, že se vlna všemožných návodů a rad, jak s touhle nepěknou vlastností bojovat, možná konečně přelila, je tu s…
Jsem městská holka. Miluju ten nekonečný ruch, kavárenský život i tu anonymitu, kterou v Praze (paradoxně k tomu, co dělám) ještě pořád mám. Ráda poznávám nové lidi, prozkoumávám nepoznaná zákoutí a vracím se na místa, ke kterým mám nespočet nádherných vzpomínek. Žiju v té naší městské bublině. Potkávám se s lidmi, kteří myslí stejně jako já. S lidmi, co hned…
Nevím, čím to je, ale každý rok, jakmile se teploty vyšplhají nad dvacet stupňů, začínám zjišťovat, že nemám co na sebe. K jedněm nádherným bohémským šatům nemám boty. Ke kostkovaným kalhotám se mi zase nehodí žádný top. Zašedlá (dříve bílá) tílka by už taky potřebovala obměnit a o všech těch květovaných halenkách, kimonech a bundách radši ani nemluvím. Abyste mě…
Když jsem ráno vycházela z domu, vlastně jsem ani netušila, kam jdu. Je sobota. Všechny kavárny praskají ve švech, avo toasty létají vzduchem a mě bylo jasné, že pokud nechci, aby mi jeden z nich přistál na hlavě, budu muset najít nějaké klidnější místo. Ono totiž, když pracujete z kaváren, má to i jisté nevýhody. Kdykoliv vytáhnu počítač, pocítím na…
Už to bude měsíc, co jsem se vám tu veřejně přiznala ke své malé závislosti. Závislosti na informacích. Na dění kolem mě. V mé sociální bublině. Psala jsem vám o tom, že nedokážu něco nevědět. Jen tak nad něčím mávnout rukou a nechat to plavat. O tom, že chci mít pořád přehled. O všem. A jelikož mi od vás po…
Je ráno. 7.30, abych byla přesná. Právě sedím v malinkaté kavárničce Mezi srnky a usrkávám první doušek ranní kávy, která by mě mohla alespoň trošku probudit. V posledních měsících je už totiž skoro pravidlem, že mi budík zvoní krátce před šestou. Jsem ranní ptáče a nejvíc kreativní práce udělám dopoledne, které mám ale zaplněné přednáškami, takže mi nezbývá než pracovat před…
Každý den útočí na naše zdraví, tiše a neustále ničí náš organismus a do těla si ho paradoxně vpravujeme vědomě a dobrovolně. O čem je řeč? O lepku. Nenápadném viníku celiakie, nemoci, jejíž výskyt v posledních letech strmě stoupá. Jenže… opravdu je lepek takové zlo, jak nám ho dnešní doba prezentuje? Nebo se jedná jen o skvěle promyšlený marketing?
Byla středa. První jarní. Sluníčko prosvítalo skrz žaluzie do přednáškové místnosti a já si zapisovala poznámky k mediálnímu plánování. V myšlenkách jsem ale byla někde úplně jinde. V dětství. Vzpomínala jsem na tu malou Veru, která s vykulenýma očima prvně vstoupila na Matějskou. Tu malou holku, co se nebála ničeho. Autodrom, horská dráha, lochneska, strašidelný hrad, ruské kolo, to všechno…
Ani nedokážu popsat, jak jsem se na uplynulý víkend těšila! Kromě sluníčka, nastupujícího jara a víkendové pohody mě totiž čekala i jedna velká kávová událost. Jako každé jaro, i tentokrát se u nás volil nový baristický král a prostory pražské Pragovky se tak na dva dny proměnily v jeden velký, kávou provoněný ráj. Barista roku, to je totiž mnohem víc,…
Soukromí… všichni o něm pořád mluvíme, bojíme se o něj a zároveň o sobě každý den sdílíme tolik informací, že by to vydalo na samotnou knihu. Má v dnešní době ještě vůbec smysl? Používáme Facebook, máme iPhony, píšeme si přes Messanger a nahráváme fotky našich snídaní na Instagram. Všechno hledáme na Googlu a nakupujeme online. Vyplňujeme jeden formulář za druhým,…
Je ráno. V ulicích se rozlévá šedivá mlha a já právě usrkávám první doušek kávy v Tvojí Mámě. Té vršovické, samozřejmě. Od té doby, co tohle kouzelné místo otevřelo, jsem tu skoro vždy, když potřebuji chvilku pro sebe. Když hledám inspiraci a klid na psaní. Prohlížím si všechny ty fotky, co se mi během posledních týdnů nashromáždily, pročítám poznámky, které…
Občas si říkám, že se mnou není něco v pořádku. Poslední roky se totiž dokážu se vystresovat i z toho, co by mi mělo naopak život zpříjemňovat. Ať už jde o všechny ty nepřečtené knížky, ze kterých jen pravidelně utírám prach, nová videa na YouTube nebo články, které nestíhám číst. Pořád musím mít přehled. O všem. Nedokážu nad něčím jen…
Právě sedím v jedné malinkaté pražské kavárně, usrkávám už třetí šálek kávy a po těle se mi rozlévá ten zvláštní pocit nervozity a štěstí. Mám za sebou dost náročný týden plný výzev, stresu i neustálého nestíhání. Jak už jsem vám psala na Instagramu, nabrala jsem si toho totiž zase víc, než můžu zvládnout, a v posledních dnech se mi to…
Sluníčko, déšť, teploty kolem nuly… jakkoliv si s námi počasí v posledních dnech zahrává, jedno je jasné; Jaro už je za dveřmi! Cítím ho kdykoliv ráno vycházím z domu, nebo když se v noci loudám ospalými ulicemi. Když na farmářských trzích ochutnávám první doušek kávy a obdivuji při tom pestrobarevné tulipány, které ještě nesou známky ranních mrazů. Když se místo chlupatého…
Vybavujete si ještě ten svět, který neovládaly sociání sítě? Kdy jste se v restauraci najedli bez toho, aniž byste před tím několik minut poskakovali kolem stolu s telefonem v ruce? Kdy jste měli tak maximálně účet na Lidé.cz a slova jako Facebook nebo Instagram ještě nikdo neznal? Já už moc ne. Vyrůstala jsem v době, kdy tohle všechno začalo. Postupem času…
Když jsem před pár lety vytvořila mapu kaváren, splnila jsem si svůj malý sen. Ještě větší radost mi ale dělají všechny zprávy, které mi od vás té doby chodí. Kdykoliv čtu ty krátké řádky o tom, kolik nových míst jste díky mě objevili a jak vám mapa pomohla při vašich toulkách světem, zalije mě vlna štěstí. Přesně to byl totiž…
Článek na tohle vážné téma jsem chtěla vydat už pěkně dlouho. V době Instagramu, odkud se na nás den co den valí lavina dokonalých modelek, vyrýsovaných fitnessaček a perfektních blogerek, v době, kdy nás definuje počet srdíček u nejnovější fotky a stoupající číslo followers, je problém poruch příjmu potravy stále častějším tématem. Slepě se ženeme za bezchybným tělem, za iluzí, která…
Pořád tomu nemůžu uvěřit, ale od posledního Photo Diary uplynul už celičký měsíc. Únor, ten nejkratší a (doufám!) nejmrazivější čas celého roku, pro mě byl ve znamení výletů, setkávání a nových příležitostí a dnes jsem si pro vás opět připravila malé ohlédnutí za všemi maličkostmi a radostmi, které mě za tu dobu potkaly; Jak jste mohli vidět na Instagramu, většinu…
Když jsem si krátce před odetem do Budapešti kontrolovala maily, mezi všemi těmi nabídkami na prášky na hubnutí a pánské trenýrky na mě vyskočila jedna nečekaná pozvánka. Psalo se v ní, zda bych nechtěla na dva dny uniknout z šedé pražské reality a strávit noc v brněnském Hotelu Victory. Na programu prý bude několikachodová večeře v luxusní restauraci, thajská masáž…
Víte, co znamenají slova jako zexit, čvančary, hipsterák a kafenácek? Co se vám stalo, když jste hodili Zemana nebo vás napadla nakažlivá selfitida? Ne? Tak si teď dejte nohy nahoru, uvařte si kafe a jdeme se vzdělávat! Nebojte, v téhle lekci češtiny vás nebudu zkoušet z větného rozboru nebo vyjmenovaných slov. Na to vás mám moc ráda. Místo toho bych vám tu…
Do Budapešti jsem se chtěla podívat už pěkně dlouho. Možná to bylo kvůli všem těm stylovým kavárnám, které jsem obdivovala na Instagramu, starobylým lázním nebo překrásnému parlamentu. Možná mi učarovala ta neopakovatelná atmosféra, která na vás dýchne z každého zákoutí, nebo rozmanitá architektura, která vás s každým dalším krokem přenese do úplně jiného města. Ať už to tedy bylo jakkoliv,…
Pokud blog navštěvujete už nějaký ten pátek, pravděpodobně víte, že můj vztah k jídlu je dost složitý. V rubrice Ne Hladu se vám pravidelně snažím ukazovat, jak jíst zdravě a vyváženě, a dnes tomu nebude jinak. Nebudu vám tu však vypisovat sáhodlouhé recepty, kvůli kterým budete nuceni trávit nekonečné hodiny v kuchyni, ale zaměřím se na téma, které bývá často…
Je šest třicet, starorůžový retro budík řinčí jako o život. Za okny je ještě černočerná tma a já ospale mžourám do zrcadla, které mi ukazuje krutou pravdu. Modré kruhy pod očima, vlasy, co připomínají vrabčí hnízdo, a nad horním rtem malá jizva, která mi zůstala po jednou ošklivém pádu z kola. Každodenní realita v celé své kráse. Přesně ten samý…
Nejsem módní blogerka. Většinou nenosím drahé designerské kabelky (protože na ně za a) nemám za b) s sebou tahám každý den náklad pomalu těžší, než jsem já sama, a urvat uši kabelce za tisícovku bolí míň, než té za dvacetinásobek), nefotím každý den ty nejvýstřednější outfity a nepíšu články o tom, proč jsem si místo modré sukně koupila růžovou. Chci…
Píše se jedno šedivé dopoledne, venku soupeří chladný vítr se slabým déštěm a já právě sedím v jedné letenské kavárničce a koukám do poznámek, které jsem si během uplynulého měsíce zapisovala. Leden, první měsíc roku 2018, uplynul jako voda a nastal ten pravý čas, abych se s vámi podělila o všechny radosti a novinky, které s sebou přinesl. Než se…
Když jsem před několika lety zakládala blog, moje vidina byla sdílet s vámi vše, co mi dělá radost. Chtěla jsem vás inspirovat, informovat o zajímavých novinkách a ukázat vám, že na všem zlém může být něco dobrého. A tohle poslání hodlám plnit pořád, o tom žádná. Nicméně, v životě jsou i věci, přes které zkrátka nejede vlak. Jako se najde mnoho…
O tom, že káva už dávno neznamená jen hořkou černou tekutinu, kterou si musíte osladit nejméně dvěma kostkami cukru a zalít litrem mléka, aby se vůbec dala vypít, víme už dlouho. V kavárnách po celém světě tak najdeme v nabídce pojmy jako flat white, V60, aeropress nebo chemex (jak se v tom všem vyznat, jsem vám sepsala zde) a i…
Období vánoční pohody a klidu se vypařilo do neznáma a nastalo jedno z nejneoblíbenějších období vysokoškolského života. Zkouškové, ten zvláštní čas plný bezesných nocí a několika hrnků kávy denně, nastoupilo v plné síle a nám nezbývá, než se vydat do boje. Pro mě je tohle vůbec první zkouškové v životě a jakkoliv jsem se předem bála, můžu nakonec s klidem…
Právě sedím v nádherné kavárně La Bohéme Café, vedle počítače se na mě směje první ranní šálek kávy a za okny zuří mohutná vánice. Kdyby mi někdo minulý týden řekl, že i v Praze se ještě dočkáme sněhu a teplot kolem nuly, asi bych se mu upřímně vysmála. Vždyť ještě před pár dny to vydadalo, že jaro klepe na dveře.…
Máme za sebou už skoro polovinu ledna a také čas, kdy bychom měli začít naplňovat naše novoroční předsevzetí. Čas, kdy se ukáže, zda šlo jen o nějakou silvestrovskou euforii, povánoční výčitky svědomí, nebo opravdové cíle, kterých chceme dosáhnout. A i když jsem toto téma nakousla již v minulém článku, rozhodla jsem se, že se vám dnes o mých přáních a snech…
Nový rok, nový začátek, nová předsevzetí, plány a sny. Spousta z nás si s příchodem ledna v hlavě začíná malovat obrázek našeho dokonalejšího já. Sami sobě slibujeme, že tentokrát to bude jiné. Že se z nás stanou krásnější, pracovitější a lepší bytosti. Že konečně přestaneme tolik prokrastinovat, pít alkohol, kouřit, stresovat se. Že budeme víc číst, cestovat a konečně zhubneme…
Když jsem se pár dny sledovala jednu přednášku o sociálních sítích, utkvěla mi v hlavě jedna důležitá myšlenka, o kterou se s vámi chci dnes podělit. Sociální sítě, ta naprosto neoddělitelná součást našich životů, nám totiž již dávno neslouží jen k zábavě a rozptýlení. Kromě online marketingu, do jehož útrob se už nějaký ten pátek snažím proniknout, slouží v posledních…
Tak tu máme poslední den roku 2017. Roku, který pro mě byl v mnohém zlomový – po osmi letech jsem konečně dokončila gymnázium a nastoupila na vysokou, kde jsem znovu našla lásku ke studiu, poznala jsem nespočet nových lidí, vypila hektolitry kávy, navštívila několik nových zemí, vstoupila do Elite Bloggers a překonala nejednu zkoušku. Dnes tu ale nechci rekapitulovat celičký…
Je to už nějaký ten pátek, co se teploty v ulicích Prahy pohybují kolem nuly a, co vám budu povídat, moje milované saláty, které poslední roky obědvám snad každý den, mi bohužel k udržení se ve stavu neumrznutí zrovna dvakrát nepomáhají. Když jsem proto v čirém zoufalství koukala po nějakých zdravějších aletrnativách, které mě v těhle mrazivých měsících i zahřejí, narazila…
Tak už je to tady. Na adventním věnci nám plápolá poslední vánoční svíčka, z pootevřených oken domovů vyhrávají koledy, vůně svařáku je cítit na míle daleko a tisíce malých dětí nedočkavě vyhlížejí Ježíška. Máme tu Štědrý den, čas, kterým začíná maraton návštěv, vánočních kafíček a rozbalování vytoužených (i těch méně vytoužených) dárečků. Když jsem tak pár dní zpátky přemýšlela, čím…
Nechce se mi ani věřit, že do Vánoc zbývají pouhé čtyři dny. Je toho ještě tolik, kolik bych toho chtěla v tomto kouzelném období stihnout! Postavit sněhuláka, projít se vánoční Prahou, zpívat koledy, koukat na pohádky, číst vánoční příběhy… a spoustu dalších maličkostí, na které je ten pravý čas jen a jen o Vánocích. A i když to letos vypadá, že se…
Psalo se jedno pondělní ráno, ulicemi vál chladný prosincový vítr a já jsem i přes tu všudypřítomnou ranní mlhu odcházela z domu s úsměvem na tváři. Moje kroky totiž nemířily nikam jinam než do mé oblíbené kavárničky Café Jen, kde jsem se měla setkat s přáteli. Od té doby, co jsme totiž naše životy oštítkovali cedulkami vysokoškolské, se takováto společná…
Kalorie, BMI, energetický příjem, bazální metabolismus… to všechno jsou pojmy, které nechybí v žádném článku o hubnutí či všemožných dietách. A ač jsou to všechno věci důležité, jsem si téměř jistá, že ve většině lidí vyvolávají jen jeden velký zmatek a zoufalství. Jak se tedy v tom všem dietním názvosloví a pojmech vlastně vyznat? Jak už jsem vám psala v…
Píše se druhá adventní neděle, venku mrzne jako když praští a já (pro změnu) vysedávám v jedné útulné letenské kavárničce. Vedle počítače mi tančí plamínek hořící svíčky a z obřího malovaného hrnku čaje se line pronikavá vůně lesních plodů. Ideální chvíle na to, abych vám pověděla, co mám dnes na srdci. Jak už to tak bývá, před Vánoci máme všichni…
Když jsem si včera cestou na vánoční trhy plánovala tento článek, ani by mě nenapadlo, jaké krásné překvapení si pro mě dnešní ráno přichystá. Ale jak už to tak bývá, ty malé radosti většinou přijdou bez ohlášení, a tak teď, když sedím v poloprázdné vinohradské kavárně, za okny padá sníh. Není to sice žádná vánice a každá z těch tisíců…
Jak já už jsem se na tuhle chvíli těšila! Právě si hřeju promrzlé ruce o šálek kávy, čichám tu pronikavou vůni, poslouchám vánoční písničky, které vyhrávají ze všech koutů kavárny a chystám se vám sepsat všechny krásný momenty mých listopadových dní. Prohlížím si při tom tu hromadu fotek, co se mi zase nashromáždila, a když zpětně vzpomínám, zas a znovu…
Tak je to tu zas. Vánoční nálada zaplavila ulice, objevily se první stánky s horkým svařákem, medovinou a perníčky. Světýlka poblikávají skoro na každém rohu a kavárnami se linou vánoční písničky. Zdá se mi to jako včera, co jsem pracovala v té malinkaté žižkovské kavárničce a v playlistu jsem měla nahraných osmnáct písniček, které mi vyhrávaly pořád dokola. Po páté…
Cestování miluji, to už dávno víte. Miluji poznávání nových míst, kultur a lidí. Miluji procházky bez cíle, nečekaná setkání a tu všudypřítomnou svobodu. Bezstarostnost. Ještě o kousíček radši mám ale návraty. Návraty na místa, kde už jsem dřív byla. Kde už nemám nutkání navštívit všechny památky a muzea, kde nehoním každou minutu, abych stihla splnit svůj do detailu promyšlený plán.…
Snídáme filtrovanou kávu a Avo Toast, nahráváme Insta Stories, chodíme na Tinder rande a přijde nám naprosto normální procházet se ulicemi a povídat si při tom s vlastním foťákem. Jsme děti milénia, generace Y a Z, miléniálové – říkejte nám, jak chcete – a postupně začínáme měnit pravidla hry. O tom není pochyb.Dnes vám tu ale ale nepíšu proto, abychom se…
Když vám píšu tyhle řádky, ještě pořád mi běhá mráz po zádech. Znovu a znovu si pročítám všechny ty nekonečné stopy, které jsem za sebou po dobu osmi let nechávala. Koukám na fotky, o kterých už ani nevím, že kdy vznikly. Na telefonní čísla, která jsem již dávno ztratila. Na přátele, které jsem roky neviděla. Připadám si jak v nějaké detektivce.…
Právě sedím zachumlaná v huňatém pleteném svetru, v ruce svírám šálek kávy a za okny fučí studený podzimní vítr. Je tu listopad, předposlední měsíc tohoto roku. Přišel zase nějak rychle. Bez varování pohřbil poslední známky babího léta a přinesl s sebou vánoční dekorace, které zaplavily regály obchodů. Přivítal nás opět tou svojí typickou sychravou tváří, kapkami deště, které ničí ranní…
10 pojmů, které byste v roce 2017 měli znát patří k jedněm z nejčtenějších článků. Ten o slovech, která se nedají přeložit, jakbysmet. A tak jsem se dnes rozhodla, že nastal ten pravý čas, abych se s vámi opět podělila o několik slov, která mě od té doby, co jsem vydala poslední článek, zaujala nejvíc. Některá jsem našla u stolečku v…
Píše se jedno sychravé podzimní ráno, za okny tančí barevné listí a já sedím zachumlaná v pletené dece, usrkávám svůj oblíbený skořicový čaj z jednoho (ne)obyčejného béžového hrnku a přemýšlím, jak všechny ty myšlenky, které mi létají hlavou, dostat do následujících řádků. Je sobota ráno a já vám chci vyprávět příběh o hrnku. Chci vám zpříjemnit první víkendový den a…
Rok se s rokem sešel a jednoho krásného podzimního víkendu se kousek Prahy znovu proměnil v kávový ráj. Pod jednou (dobře, několika) střechami se sešli všichni vášniví milovníci tohohle zázračného elixíru síly, výběrovka tekla proudem, vlnu štěstí střídaly mírné kofeinové šoky a celé dva dny byly doslova provoněné tou nejlepší kávou. Já jsem se sice tentokrát na Prague Coffee Festival dostala jen v…
Právě sedím v mém milovaném Coffee room, ruce si hřeju o šálek horké kávy, za oknem pozoruji deštěm zahalenou Prahu a hlavou se mi honí spousta myšlenek, které se mi tam usadily předchozího večera. Jak už jsem vám totiž psala tolikrát, čas krátce před tím, než se každý večer odeberu do říše snů, věnuji čtení. Ať se děje, co se…
Na gymnáziu jsem chemii nenáviděla. Doslova. Nechápala jsem, proč se mám tolik let učit něco tak složitého, nesrozumitelného a hlavně – v běžném životě naprosto nepoužitelného. A o profesorce, která spíš než člověka připomínala ďábla v bílém plášti, ani nemluvě. Hodiny chemie pro mě zkrátka vždycky představovaly hotové peklo. A i když bych vám ráda napsala, jak jsem se do téhle…
Farmářské trhy miluju, to je dávno známá věc. Miluju vůni čerstvého chleba, která se tu každé ráno mísí s ranním sluníčkem. Miluju pestrobarevné květiny, které pan květinář prodává za pár korun. Miluju tu naprostou pohodu, která na trzích po celý den panuje. Miluju ty bezstarostné chvíle, kdy se stavím pro kafe u Kávového klubu, koupím si pečivo v mé oblíbené celozrnné…
Poslední měsíc prázdnin je fuč. Mám před sebou první den na vysoké a pomalu si začínám vytvářet jakýsi systém, jak to všechno zase zvládnout. Už odzvonilo těm pomalým ránům v kavárnách a propracovaným nocím. Teď je na čase se opět přizpůsobit. Přestat být pánem vlastního času a vytvořit si rutinu, kterou budu pěkných pár měsíců hezky následovat. Když se nad…
Hubnutí, dieta, omezování, stres, výčitky svědomí, hlad… nekonečný kolotoč, do kterého jednoho osudného dne nastoupí snad každá z nás. Jakmile jednou začneme číst všemožné módní časopisy, sledovat nádherné modelky na Instagramu a porovnávat se s věčně hubenými kamarádkami, už není cesty zpět. Od toho okamžiku, kdy si v hlavě vytvoříme jakousi iluzi dokonalosti, toho, jak bychom měli vypadat, už ten…
Byl zrovna nádherný letní večer, kdy slunce zbarvilo oblohu do růžova a mě v mailové schránce přistála jedna lákavá nabídka. Vyhledávač letenek mi poslal zprávu, že můžu mít Milán, město módy, opery a fotbalu, doslova na dosah ruky. Stačí zaplatit necelých osm stovek a jet. Nic víc, nic míň. Trochu nevěřícně jsem koukala na tu absurdní cenu, kterou si Wizz…
Dám Vám jednu hádanku. Představte si, že venku padá podzimní listí, dešťové kapky hlasitě bubnují na okno a Vy sedíte zachumlaní v měkoučké dece, hřejete si ruce o horký hrnek skořicového čaje a k dokonalosti Vám chybí už jen jediná věc. Co je to? Pokud jste na stejné vlně jako já, určitě už odpověď dávno znáte. Knihy, čtení, šustění a…
Nemůžu ani uvěřit, jak lehké to nakonec bylo. Když si vzpomenu na ty hodiny strávené brouzdáním po internetu a hledáním všemožných grafiků, ajťáků, papírníků a tiskařů, pocit zoufalství i euforie, všechny ty bláznivé nápady a následné pochybnosti, všechen ten čas, který jsem realizaci svého malého plánu věnovala, musím se smát. Stačil jeden jediný impuls, trocha důvtipu, dva víkendové dny a můj tajný…
Právě sedím v mé oblíbené kavárně, za oknem pozoruji podzimní listí, které se toulá ulicemi Prahy, a hlavou mi létá jedna myšlenka za druhou. Není to nic neobvyklého. Už jsem si zvykla, že tenhle nekonečný proud je součástí mě samé. Že nedokážu vypnout. Na nic nemyslet. Neustále musím přemýšlet o minulosti i budoucnosti. O všem, co mohlo být. A co bude.…
Je pondělí ráno. A když říkám ráno, myslím tím opravdové ráno. Sluníčko teprve ospale vykukuje mezi pražskými domky a hodinky na ruce mi ukazují něco před pátou hodinou. Co jsem si to, proboha, zase vymyslela. O pár desítek minut později už stojím ve frontě ve Starbucks (dobře, jsem tam v tenhle vražedný čas úplně sama) a s kofeinovým šokem v…
Zdá se Vám to taky tak neuvěřitelné? Mám pocit, jako by to bylo včera, co jsem Vám sepisovala červencové Photo Diary, a už máme za sebou další měsíc. Léto. Prázdniny. Ale ani tentokrát není důvod ke smutku. Život jde dál a nezáleží na tom, kolik stupňů zrovna ukazuje teploměr. Radovat se z maličkostí a vychutnávat si každičký den můžeme přeci…
Je krátce po poledni, já stojím s prázdným tácem ve frontě na oběd a čekám, až mi upocená kuchařka nandá na talíř plátek tlustého masa, kopeček rýže a vše zaleje v Čechách tolik populární uho (univerzální hnědou omáčkou). Když pak o několik minut později žvýkám tu věc, co víc než maso připomíná starou podrážku, snažím se nemyslet na tu prazvláštní chuť…
Jedno pomalé letní ráno, vinohradský Coffee room a pár spontánních nápadů dalo před pár týdny vzniknout tomuhle skvělému výletu do Vídně. Města, jež pravidelně obsazuje vrchní příčky nejlepších míst pro život. Města valčíku, čokoládového sacheru, umění, řízků i Mozarta. Města, do jehož ulic se teď můžete vydat společně se mnou… Dienstag Píše se jedno překrásné letní úterý a my po několikahodinové cestě vstupujeme do…
Co si budeme povídat, léto už je skoro u konce, dny jsou kratší a horké dny nás už pomalu opouštějí. Nic z toho však není důvod ke smutku, právě naopak! Máme před sebou překrásné babí léto, období, které mám (hned po jaru) snad ze všech nejradši. Čas, kdy můžeme vrstvit, experimentovat s barvami i materiály a vymýšlet kreativní kombinace, aniž…
Londýn, město tak vychvalované, že jsem jeho návštěvu neustále odkládala. Bylo mi totiž už předem jasné, že k prozkoumání všech těch kouzelných uliček, street food marketů, kaváren a rozlehlých parků mi pouhý prodloužený víkend stačit nebude. A i když jsem tohle pulzující město navštívila již dvakrát v rámci školních výletů, jistě pochopíte, proč tyhle pětihodinové návštěvy nepočítám. Londýn totiž nabízí mnohem víc…
Už to budou skoro dva měsíce, co jsem začala znovu naplno žít. Přestala jsem se stresovat z každého rána a začala si užívat dlouhé snídaně v kavárnách ve společnosti svých nejbližších. Už se nebojím otevřít diář, ale s radostí si odškrtávám každou položku, která mou tvorbu posouvá zase o kousíček dál. Už konečně nemusím trávit několik hodin denně zbytečným koukáním…
Jak získat práci v kavárně? Kde hledat příjemné brigády? A na co si dát pozor? Po tom, jaký měl u Vás poslední článek úspěch (moc děkuji za tak krásnou odezvu ♥), bych se s Vámi dnes chtěla podělit o několik svých tipů na to, jak si při studiu přivydělat nějakou tu korunu na kafe navíc. Žádná smažená kuřata nebo vysmátého klauna tu však…
Jak vypadá život té (ještě pořád) náctileté blondýny, co se schovává pod nálepkou Stylish Coffee? Sáhla si někdy vůbec na práci? A co celé ty dny vlastně dělá?… … už je to nějaký ten pátek, co tvoříte velkou část mého života. Prožíváte se mnou všechny radosti i pády a já si před nedávnem uvědomila, že jsem Vám o mém životě…
Už to budou skoro čtyři roky, co jsem se poprvé setkala s jógou. Byl chladný lednový večer a já se právě vrátila z Kanárských ostrovů. Rodinná dovolená se tehdy proměnila v dost těžkou zkoušku a já věděla, že se svým životem musím něco udělat. Nebyla jsem šťastná. Potřebovala jsem změnu. Jóga se na mě tehdy valila ze všech stránek časopisů, z filmů…
Mám vždycky obrovskou radost, když narazím na blogery, kteří doopravdy píšou. Nemyslím tím, že v pár větách vylíčí, co a proč si dnes vzali na sebe, případně, kde oblečení z fotek sehnat, ale jejich řádky dávají smysl. Hrají si se slovy, rozvádí napínavý příběh nebo nás dostanou parádní pointou. Takové blogy pak čtu skoro stejně ráda jako samotné knihy. Jejich…
V posledním článku o cestování jsem Vám povídala o tom, jak moc je důležité dát sbohem výmluvám a užívat si, dokud nám nic nebrání. Přestat čekat na ten správný čas, vystoupit ze své komfortní zóny a jít si za svými sny. A ta záplava mailů, komentářů a soukromých zpráv, která následovala, mi sebrala dech. Samotný fakt, že byť jen jednoho…
Uplynulý víkend pro mě byl jedním z nejkrásnějších, co jsem za poslední dobu zažila. Nevycestovala jsem sice do žádné exotické destinace, neužívala jsem si plavbu Karibikem, ani jsem neprotančila letní noc na opulentní party, ale i přesto byly tyhle dny naprosto kouzelné. A já jsem si zase uvědomila, jak málo stačí k tomu, abychom byli opravdu šťastní. Vezmeme to ale hezky…
Po tom, jaký měl u Vás jarní článek o pražských novinkách úspěch, jsem se rozhodla vydat další, tentokrát letní vydání. Nechce se mi ani věřit, kolik nových podniků nám v Praze od té doby zase vyrostlo, a věřte, že kdybych Vám vypsala úplně všechny (a to nepočítám ty, o kterých ani nevím), měli byste nejméně do půlky léta o zábavu postaráno. Jelikož…
Právě sedím v jedné roztomilé vinohradské kavárně, usrkávám filtrovanou kávu a venku se na mě usmívá slabé letní sluníčko. Probírám se všemi fotkami, které jsem za poslední měsíc zase posbírala, a vzpomínám na všechny ty chvíle plné radosti, kávový výlet do Brna, přenádhernou Kodaň i jedinečný Brusel. Zároveň však nedokážu uvěřit tomu, jak rychle ten čas letí. Mám pocit, jako…
Co se Vám vybaví, když se řekne Brusel? Čokoládové pralinky, křupavé vafle zdobené šlehačkou, belgické pivo, smažené hranolky, dokonale připravené slávky nebo snad čurající chlapeček, překrásné domy a dechberoucí Atomium? Ať už je to cokoliv, naše cesta do ulic tohohle multikulturního města právě začíná! Dimanche Je něco kolem desáté dopoledne a my po několikahodinové cestě ospale vcházíme do ulic probouzejícího se Bruselu.…
Právě sedím na palubě letadla, hlavou se mi honí jedna myšlenka za druhou a už asi po sté mažu první řádky tohoto článku. Za pár okamžiků přistanu v Bruselu, hlavním městě Evropy, a pořád nemůžu uvěřit tomu, jak skvělý život vlastně mám. A neberte to, prosím, jako nějaké vychloubání. Právě naopak. Žijeme v době, kdy můžeme všechno. Máme nekonečnou svobodu,…
Jak se žije v Kodani, jednom z nejšťastnějších míst na světě? V moderním městě plném pestrobarevných uliček, zapadlých obchůdků a rozkošných kaváren? V metropoli, která se jako jediná na světě může chlubit tím, že v ní potkáte více cyklistů než řidičů? Pohodlně se teď usaďte, náš výlet právě začíná! onsdag Je něco kolem páté ráno a já ospale vcházím do haly…
Právě sedím na terase u malého dřevěného stolku, za hlavou mi zapadá slunce a chladný severský vítr si pohrává s mými vlasy. V nohách mám za uplynulé dny už desítky kilometrů a hlavou mi lítá jedna myšlenka za druhou. Mí přátelé si teď zřejmě vyměňují elektronické dopisy se srdcem Evropy a já jsem podlehla nutkání poslat jeden pozdrav i Vám.…
Představte si, že je právě líné víkendové odpoledne, Vy v obřím slamáku vysedáváte na sluncem ozářené zahrádce, usrkáváte ledový drink a zasněně hltáte řádky nějaké zajímavé knížky… no není to nádhera? Nevím, čím to je, ale v létě je pro mě najednou mnohem snazší ukradnout si tu hodinku z celého dne, kterou si vynahradím jen sama pro sebe. Ten čas,…
Jak už to tak bývá, ty nejlepší nápady přijdou většinou naprosto bez ohlášení. Vstoupí mi do cesty, když zrovna utíkám před silnou bouřkou, když se večer celá utahaná plazím domů, mám plné ruce těžkých tašek a jediná možnost, jak takové kouzelné vnuknutí uchovat, je opakovat si ho do té doby, než celý ten náklad odložím a všechno si hezky poznamenám.…
Právě sedím na sluncem ozářené zahrádce mé oblíbené kavárny, usrkávám první ranní kávu a vzpomínám. Vzpomínám na všechny ty květnové dny, které byly plné stresu, štěstí, nervozity i nečekaných radostí. Vzpomínám na ty hodiny strávené v pražských kavárnách, na všechny ty těžké učebnice, sešity a bůhvíco ještě a vzpomínám i na Vás všechny, co jste mě po celou dobu podporovali,…
Ani Vám nemusím říkat, jak jsem se na vydání tohoto článku zase těšila! Každým dnem mi děláte obrovskou radost všemi těmi krásnými komentáři, zprávami i elektronickými dopisy a já tak nějak cítím potřebu se Vám za tu neuvěřitelnou podporu odvděčit. Snažím se Vám svými články dělat dny hezčími, inspirovat Vás, vzít Vás s sebou na místa, která při svých toulkách…
Píše se úterý, sedm hodin ráno já právě vstupuji do haly pražského hlavního nádraží. Oči se mi sice ještě pořád zavírají únavou, ale vidina následujících dnů mi okamžitě vykouzlí úsměv na tváři. Hned nato se dostavuje i moje coffee soulmate a za pár chvil už z okýnka kupé pozorujeme, jak nám sluncem ozářená Praha mizí v nedohlednu. Brno coffee trip právě…
Tak už je to skutečně za mnou. Včerejším dnem jsem oficiálně zakončila jednu velkou etapu mého života. Došla jsem až do úplného konce té osmileté cesty, kterou provázel nespočet překážek, radostí, stresu i slz. Je konec všem těm absencím, které jsem vymněnila za studium či práci v kavárnách, a všem těm nesmyslným omluvenkám, které jsem si už několik let psala…
Co si budem povídat, o kavárny v Praze opravdu nouze není. Trend minimalistických espresso barů, industriálních interiérů i lehce bohémského prostředí zaplavil v posledních letech naší krásnou metropoli jako tsunami a já jsem za to zatraceně ráda. Není totiž žádným tajemstvím, že v kavárnách trávím většinu svého života. Potkávám se s tam přáteli, pracuji a v posledních měsících se marně…