Je šest třicet, starorůžový retro budík řinčí jako o život. Za okny je ještě černočerná tma a já ospale mžourám do zrcadla, které mi ukazuje krutou pravdu. Modré kruhy pod očima, vlasy, co připomínají vrabčí hnízdo, a nad horním rtem malá jizva, která mi zůstala po jednou ošklivém pádu z kola. Každodenní realita v celé své kráse. Přesně ten samý…
Nejsem módní blogerka. Většinou nenosím drahé designerské kabelky (protože na ně za a) nemám za b) s sebou tahám každý den náklad pomalu těžší, než jsem já sama, a urvat uši kabelce za tisícovku bolí míň, než té za dvacetinásobek), nefotím každý den ty nejvýstřednější outfity a nepíšu články o tom, proč jsem si místo modré sukně koupila růžovou. Chci…
Píše se jedno šedivé dopoledne, venku soupeří chladný vítr se slabým déštěm a já právě sedím v jedné letenské kavárničce a koukám do poznámek, které jsem si během uplynulého měsíce zapisovala. Leden, první měsíc roku 2018, uplynul jako voda a nastal ten pravý čas, abych se s vámi podělila o všechny radosti a novinky, které s sebou přinesl. Než se…
Když jsem před několika lety zakládala blog, moje vidina byla sdílet s vámi vše, co mi dělá radost. Chtěla jsem vás inspirovat, informovat o zajímavých novinkách a ukázat vám, že na všem zlém může být něco dobrého. A tohle poslání hodlám plnit pořád, o tom žádná. Nicméně, v životě jsou i věci, přes které zkrátka nejede vlak. Jako se najde mnoho…
O tom, že káva už dávno neznamená jen hořkou černou tekutinu, kterou si musíte osladit nejméně dvěma kostkami cukru a zalít litrem mléka, aby se vůbec dala vypít, víme už dlouho. V kavárnách po celém světě tak najdeme v nabídce pojmy jako flat white, V60, aeropress nebo chemex (jak se v tom všem vyznat, jsem vám sepsala zde) a i…
Období vánoční pohody a klidu se vypařilo do neznáma a nastalo jedno z nejneoblíbenějších období vysokoškolského života. Zkouškové, ten zvláštní čas plný bezesných nocí a několika hrnků kávy denně, nastoupilo v plné síle a nám nezbývá, než se vydat do boje. Pro mě je tohle vůbec první zkouškové v životě a jakkoliv jsem se předem bála, můžu nakonec s klidem…
Právě sedím v nádherné kavárně La Bohéme Café, vedle počítače se na mě směje první ranní šálek kávy a za okny zuří mohutná vánice. Kdyby mi někdo minulý týden řekl, že i v Praze se ještě dočkáme sněhu a teplot kolem nuly, asi bych se mu upřímně vysmála. Vždyť ještě před pár dny to vydadalo, že jaro klepe na dveře.…
Máme za sebou už skoro polovinu ledna a také čas, kdy bychom měli začít naplňovat naše novoroční předsevzetí. Čas, kdy se ukáže, zda šlo jen o nějakou silvestrovskou euforii, povánoční výčitky svědomí, nebo opravdové cíle, kterých chceme dosáhnout. A i když jsem toto téma nakousla již v minulém článku, rozhodla jsem se, že se vám dnes o mých přáních a snech…
Nový rok, nový začátek, nová předsevzetí, plány a sny. Spousta z nás si s příchodem ledna v hlavě začíná malovat obrázek našeho dokonalejšího já. Sami sobě slibujeme, že tentokrát to bude jiné. Že se z nás stanou krásnější, pracovitější a lepší bytosti. Že konečně přestaneme tolik prokrastinovat, pít alkohol, kouřit, stresovat se. Že budeme víc číst, cestovat a konečně zhubneme…
Když jsem se pár dny sledovala jednu přednášku o sociálních sítích, utkvěla mi v hlavě jedna důležitá myšlenka, o kterou se s vámi chci dnes podělit. Sociální sítě, ta naprosto neoddělitelná součást našich životů, nám totiž již dávno neslouží jen k zábavě a rozptýlení. Kromě online marketingu, do jehož útrob se už nějaký ten pátek snažím proniknout, slouží v posledních…
Tak tu máme poslední den roku 2017. Roku, který pro mě byl v mnohém zlomový – po osmi letech jsem konečně dokončila gymnázium a nastoupila na vysokou, kde jsem znovu našla lásku ke studiu, poznala jsem nespočet nových lidí, vypila hektolitry kávy, navštívila několik nových zemí, vstoupila do Elite Bloggers a překonala nejednu zkoušku. Dnes tu ale nechci rekapitulovat celičký…
Je to už nějaký ten pátek, co se teploty v ulicích Prahy pohybují kolem nuly a, co vám budu povídat, moje milované saláty, které poslední roky obědvám snad každý den, mi bohužel k udržení se ve stavu neumrznutí zrovna dvakrát nepomáhají. Když jsem proto v čirém zoufalství koukala po nějakých zdravějších aletrnativách, které mě v těhle mrazivých měsících i zahřejí, narazila…
Tak už je to tady. Na adventním věnci nám plápolá poslední vánoční svíčka, z pootevřených oken domovů vyhrávají koledy, vůně svařáku je cítit na míle daleko a tisíce malých dětí nedočkavě vyhlížejí Ježíška. Máme tu Štědrý den, čas, kterým začíná maraton návštěv, vánočních kafíček a rozbalování vytoužených (i těch méně vytoužených) dárečků. Když jsem tak pár dní zpátky přemýšlela, čím…
Nechce se mi ani věřit, že do Vánoc zbývají pouhé čtyři dny. Je toho ještě tolik, kolik bych toho chtěla v tomto kouzelném období stihnout! Postavit sněhuláka, projít se vánoční Prahou, zpívat koledy, koukat na pohádky, číst vánoční příběhy… a spoustu dalších maličkostí, na které je ten pravý čas jen a jen o Vánocích. A i když to letos vypadá, že se…
Psalo se jedno pondělní ráno, ulicemi vál chladný prosincový vítr a já jsem i přes tu všudypřítomnou ranní mlhu odcházela z domu s úsměvem na tváři. Moje kroky totiž nemířily nikam jinam než do mé oblíbené kavárničky Café Jen, kde jsem se měla setkat s přáteli. Od té doby, co jsme totiž naše životy oštítkovali cedulkami vysokoškolské, se takováto společná…
Kalorie, BMI, energetický příjem, bazální metabolismus… to všechno jsou pojmy, které nechybí v žádném článku o hubnutí či všemožných dietách. A ač jsou to všechno věci důležité, jsem si téměř jistá, že ve většině lidí vyvolávají jen jeden velký zmatek a zoufalství. Jak se tedy v tom všem dietním názvosloví a pojmech vlastně vyznat? Jak už jsem vám psala v…
Píše se druhá adventní neděle, venku mrzne jako když praští a já (pro změnu) vysedávám v jedné útulné letenské kavárničce. Vedle počítače mi tančí plamínek hořící svíčky a z obřího malovaného hrnku čaje se line pronikavá vůně lesních plodů. Ideální chvíle na to, abych vám pověděla, co mám dnes na srdci. Jak už to tak bývá, před Vánoci máme všichni…
Když jsem si včera cestou na vánoční trhy plánovala tento článek, ani by mě nenapadlo, jaké krásné překvapení si pro mě dnešní ráno přichystá. Ale jak už to tak bývá, ty malé radosti většinou přijdou bez ohlášení, a tak teď, když sedím v poloprázdné vinohradské kavárně, za okny padá sníh. Není to sice žádná vánice a každá z těch tisíců…
Jak já už jsem se na tuhle chvíli těšila! Právě si hřeju promrzlé ruce o šálek kávy, čichám tu pronikavou vůni, poslouchám vánoční písničky, které vyhrávají ze všech koutů kavárny a chystám se vám sepsat všechny krásný momenty mých listopadových dní. Prohlížím si při tom tu hromadu fotek, co se mi zase nashromáždila, a když zpětně vzpomínám, zas a znovu…
Tak je to tu zas. Vánoční nálada zaplavila ulice, objevily se první stánky s horkým svařákem, medovinou a perníčky. Světýlka poblikávají skoro na každém rohu a kavárnami se linou vánoční písničky. Zdá se mi to jako včera, co jsem pracovala v té malinkaté žižkovské kavárničce a v playlistu jsem měla nahraných osmnáct písniček, které mi vyhrávaly pořád dokola. Po páté…
Cestování miluji, to už dávno víte. Miluji poznávání nových míst, kultur a lidí. Miluji procházky bez cíle, nečekaná setkání a tu všudypřítomnou svobodu. Bezstarostnost. Ještě o kousíček radši mám ale návraty. Návraty na místa, kde už jsem dřív byla. Kde už nemám nutkání navštívit všechny památky a muzea, kde nehoním každou minutu, abych stihla splnit svůj do detailu promyšlený plán.…
Snídáme filtrovanou kávu a Avo Toast, nahráváme Insta Stories, chodíme na Tinder rande a přijde nám naprosto normální procházet se ulicemi a povídat si při tom s vlastním foťákem. Jsme děti milénia, generace Y a Z, miléniálové – říkejte nám, jak chcete – a postupně začínáme měnit pravidla hry. O tom není pochyb.Dnes vám tu ale ale nepíšu proto, abychom se…
Když vám píšu tyhle řádky, ještě pořád mi běhá mráz po zádech. Znovu a znovu si pročítám všechny ty nekonečné stopy, které jsem za sebou po dobu osmi let nechávala. Koukám na fotky, o kterých už ani nevím, že kdy vznikly. Na telefonní čísla, která jsem již dávno ztratila. Na přátele, které jsem roky neviděla. Připadám si jak v nějaké detektivce.…
Právě sedím zachumlaná v huňatém pleteném svetru, v ruce svírám šálek kávy a za okny fučí studený podzimní vítr. Je tu listopad, předposlední měsíc tohoto roku. Přišel zase nějak rychle. Bez varování pohřbil poslední známky babího léta a přinesl s sebou vánoční dekorace, které zaplavily regály obchodů. Přivítal nás opět tou svojí typickou sychravou tváří, kapkami deště, které ničí ranní…
10 pojmů, které byste v roce 2017 měli znát patří k jedněm z nejčtenějších článků. Ten o slovech, která se nedají přeložit, jakbysmet. A tak jsem se dnes rozhodla, že nastal ten pravý čas, abych se s vámi opět podělila o několik slov, která mě od té doby, co jsem vydala poslední článek, zaujala nejvíc. Některá jsem našla u stolečku v…
Píše se jedno sychravé podzimní ráno, za okny tančí barevné listí a já sedím zachumlaná v pletené dece, usrkávám svůj oblíbený skořicový čaj z jednoho (ne)obyčejného béžového hrnku a přemýšlím, jak všechny ty myšlenky, které mi létají hlavou, dostat do následujících řádků. Je sobota ráno a já vám chci vyprávět příběh o hrnku. Chci vám zpříjemnit první víkendový den a…
Rok se s rokem sešel a jednoho krásného podzimního víkendu se kousek Prahy znovu proměnil v kávový ráj. Pod jednou (dobře, několika) střechami se sešli všichni vášniví milovníci tohohle zázračného elixíru síly, výběrovka tekla proudem, vlnu štěstí střídaly mírné kofeinové šoky a celé dva dny byly doslova provoněné tou nejlepší kávou. Já jsem se sice tentokrát na Prague Coffee Festival dostala jen v…
Právě sedím v mém milovaném Coffee room, ruce si hřeju o šálek horké kávy, za oknem pozoruji deštěm zahalenou Prahu a hlavou se mi honí spousta myšlenek, které se mi tam usadily předchozího večera. Jak už jsem vám totiž psala tolikrát, čas krátce před tím, než se každý večer odeberu do říše snů, věnuji čtení. Ať se děje, co se…
Na gymnáziu jsem chemii nenáviděla. Doslova. Nechápala jsem, proč se mám tolik let učit něco tak složitého, nesrozumitelného a hlavně – v běžném životě naprosto nepoužitelného. A o profesorce, která spíš než člověka připomínala ďábla v bílém plášti, ani nemluvě. Hodiny chemie pro mě zkrátka vždycky představovaly hotové peklo. A i když bych vám ráda napsala, jak jsem se do téhle…
Farmářské trhy miluju, to je dávno známá věc. Miluju vůni čerstvého chleba, která se tu každé ráno mísí s ranním sluníčkem. Miluju pestrobarevné květiny, které pan květinář prodává za pár korun. Miluju tu naprostou pohodu, která na trzích po celý den panuje. Miluju ty bezstarostné chvíle, kdy se stavím pro kafe u Kávového klubu, koupím si pečivo v mé oblíbené celozrnné…
Poslední měsíc prázdnin je fuč. Mám před sebou první den na vysoké a pomalu si začínám vytvářet jakýsi systém, jak to všechno zase zvládnout. Už odzvonilo těm pomalým ránům v kavárnách a propracovaným nocím. Teď je na čase se opět přizpůsobit. Přestat být pánem vlastního času a vytvořit si rutinu, kterou budu pěkných pár měsíců hezky následovat. Když se nad…
Hubnutí, dieta, omezování, stres, výčitky svědomí, hlad… nekonečný kolotoč, do kterého jednoho osudného dne nastoupí snad každá z nás. Jakmile jednou začneme číst všemožné módní časopisy, sledovat nádherné modelky na Instagramu a porovnávat se s věčně hubenými kamarádkami, už není cesty zpět. Od toho okamžiku, kdy si v hlavě vytvoříme jakousi iluzi dokonalosti, toho, jak bychom měli vypadat, už ten…
Byl zrovna nádherný letní večer, kdy slunce zbarvilo oblohu do růžova a mě v mailové schránce přistála jedna lákavá nabídka. Vyhledávač letenek mi poslal zprávu, že můžu mít Milán, město módy, opery a fotbalu, doslova na dosah ruky. Stačí zaplatit necelých osm stovek a jet. Nic víc, nic míň. Trochu nevěřícně jsem koukala na tu absurdní cenu, kterou si Wizz…
Dám Vám jednu hádanku. Představte si, že venku padá podzimní listí, dešťové kapky hlasitě bubnují na okno a Vy sedíte zachumlaní v měkoučké dece, hřejete si ruce o horký hrnek skořicového čaje a k dokonalosti Vám chybí už jen jediná věc. Co je to? Pokud jste na stejné vlně jako já, určitě už odpověď dávno znáte. Knihy, čtení, šustění a…
Nemůžu ani uvěřit, jak lehké to nakonec bylo. Když si vzpomenu na ty hodiny strávené brouzdáním po internetu a hledáním všemožných grafiků, ajťáků, papírníků a tiskařů, pocit zoufalství i euforie, všechny ty bláznivé nápady a následné pochybnosti, všechen ten čas, který jsem realizaci svého malého plánu věnovala, musím se smát. Stačil jeden jediný impuls, trocha důvtipu, dva víkendové dny a můj tajný…
Právě sedím v mé oblíbené kavárně, za oknem pozoruji podzimní listí, které se toulá ulicemi Prahy, a hlavou mi létá jedna myšlenka za druhou. Není to nic neobvyklého. Už jsem si zvykla, že tenhle nekonečný proud je součástí mě samé. Že nedokážu vypnout. Na nic nemyslet. Neustále musím přemýšlet o minulosti i budoucnosti. O všem, co mohlo být. A co bude.…
Je pondělí ráno. A když říkám ráno, myslím tím opravdové ráno. Sluníčko teprve ospale vykukuje mezi pražskými domky a hodinky na ruce mi ukazují něco před pátou hodinou. Co jsem si to, proboha, zase vymyslela. O pár desítek minut později už stojím ve frontě ve Starbucks (dobře, jsem tam v tenhle vražedný čas úplně sama) a s kofeinovým šokem v…
Zdá se Vám to taky tak neuvěřitelné? Mám pocit, jako by to bylo včera, co jsem Vám sepisovala červencové Photo Diary, a už máme za sebou další měsíc. Léto. Prázdniny. Ale ani tentokrát není důvod ke smutku. Život jde dál a nezáleží na tom, kolik stupňů zrovna ukazuje teploměr. Radovat se z maličkostí a vychutnávat si každičký den můžeme přeci…
Je krátce po poledni, já stojím s prázdným tácem ve frontě na oběd a čekám, až mi upocená kuchařka nandá na talíř plátek tlustého masa, kopeček rýže a vše zaleje v Čechách tolik populární uho (univerzální hnědou omáčkou). Když pak o několik minut později žvýkám tu věc, co víc než maso připomíná starou podrážku, snažím se nemyslet na tu prazvláštní chuť…
Jedno pomalé letní ráno, vinohradský Coffee room a pár spontánních nápadů dalo před pár týdny vzniknout tomuhle skvělému výletu do Vídně. Města, jež pravidelně obsazuje vrchní příčky nejlepších míst pro život. Města valčíku, čokoládového sacheru, umění, řízků i Mozarta. Města, do jehož ulic se teď můžete vydat společně se mnou… Dienstag Píše se jedno překrásné letní úterý a my po několikahodinové cestě vstupujeme do…
Co si budeme povídat, léto už je skoro u konce, dny jsou kratší a horké dny nás už pomalu opouštějí. Nic z toho však není důvod ke smutku, právě naopak! Máme před sebou překrásné babí léto, období, které mám (hned po jaru) snad ze všech nejradši. Čas, kdy můžeme vrstvit, experimentovat s barvami i materiály a vymýšlet kreativní kombinace, aniž…
Londýn, město tak vychvalované, že jsem jeho návštěvu neustále odkládala. Bylo mi totiž už předem jasné, že k prozkoumání všech těch kouzelných uliček, street food marketů, kaváren a rozlehlých parků mi pouhý prodloužený víkend stačit nebude. A i když jsem tohle pulzující město navštívila již dvakrát v rámci školních výletů, jistě pochopíte, proč tyhle pětihodinové návštěvy nepočítám. Londýn totiž nabízí mnohem víc…
Už to budou skoro dva měsíce, co jsem začala znovu naplno žít. Přestala jsem se stresovat z každého rána a začala si užívat dlouhé snídaně v kavárnách ve společnosti svých nejbližších. Už se nebojím otevřít diář, ale s radostí si odškrtávám každou položku, která mou tvorbu posouvá zase o kousíček dál. Už konečně nemusím trávit několik hodin denně zbytečným koukáním…
Jak získat práci v kavárně? Kde hledat příjemné brigády? A na co si dát pozor? Po tom, jaký měl u Vás poslední článek úspěch (moc děkuji za tak krásnou odezvu ♥), bych se s Vámi dnes chtěla podělit o několik svých tipů na to, jak si při studiu přivydělat nějakou tu korunu na kafe navíc. Žádná smažená kuřata nebo vysmátého klauna tu však…
Jak vypadá život té (ještě pořád) náctileté blondýny, co se schovává pod nálepkou Stylish Coffee? Sáhla si někdy vůbec na práci? A co celé ty dny vlastně dělá?… … už je to nějaký ten pátek, co tvoříte velkou část mého života. Prožíváte se mnou všechny radosti i pády a já si před nedávnem uvědomila, že jsem Vám o mém životě…
Už to budou skoro čtyři roky, co jsem se poprvé setkala s jógou. Byl chladný lednový večer a já se právě vrátila z Kanárských ostrovů. Rodinná dovolená se tehdy proměnila v dost těžkou zkoušku a já věděla, že se svým životem musím něco udělat. Nebyla jsem šťastná. Potřebovala jsem změnu. Jóga se na mě tehdy valila ze všech stránek časopisů, z filmů…
Mám vždycky obrovskou radost, když narazím na blogery, kteří doopravdy píšou. Nemyslím tím, že v pár větách vylíčí, co a proč si dnes vzali na sebe, případně, kde oblečení z fotek sehnat, ale jejich řádky dávají smysl. Hrají si se slovy, rozvádí napínavý příběh nebo nás dostanou parádní pointou. Takové blogy pak čtu skoro stejně ráda jako samotné knihy. Jejich…
V posledním článku o cestování jsem Vám povídala o tom, jak moc je důležité dát sbohem výmluvám a užívat si, dokud nám nic nebrání. Přestat čekat na ten správný čas, vystoupit ze své komfortní zóny a jít si za svými sny. A ta záplava mailů, komentářů a soukromých zpráv, která následovala, mi sebrala dech. Samotný fakt, že byť jen jednoho…
Uplynulý víkend pro mě byl jedním z nejkrásnějších, co jsem za poslední dobu zažila. Nevycestovala jsem sice do žádné exotické destinace, neužívala jsem si plavbu Karibikem, ani jsem neprotančila letní noc na opulentní party, ale i přesto byly tyhle dny naprosto kouzelné. A já jsem si zase uvědomila, jak málo stačí k tomu, abychom byli opravdu šťastní. Vezmeme to ale hezky…
Po tom, jaký měl u Vás jarní článek o pražských novinkách úspěch, jsem se rozhodla vydat další, tentokrát letní vydání. Nechce se mi ani věřit, kolik nových podniků nám v Praze od té doby zase vyrostlo, a věřte, že kdybych Vám vypsala úplně všechny (a to nepočítám ty, o kterých ani nevím), měli byste nejméně do půlky léta o zábavu postaráno. Jelikož…
Právě sedím v jedné roztomilé vinohradské kavárně, usrkávám filtrovanou kávu a venku se na mě usmívá slabé letní sluníčko. Probírám se všemi fotkami, které jsem za poslední měsíc zase posbírala, a vzpomínám na všechny ty chvíle plné radosti, kávový výlet do Brna, přenádhernou Kodaň i jedinečný Brusel. Zároveň však nedokážu uvěřit tomu, jak rychle ten čas letí. Mám pocit, jako…
Co se Vám vybaví, když se řekne Brusel? Čokoládové pralinky, křupavé vafle zdobené šlehačkou, belgické pivo, smažené hranolky, dokonale připravené slávky nebo snad čurající chlapeček, překrásné domy a dechberoucí Atomium? Ať už je to cokoliv, naše cesta do ulic tohohle multikulturního města právě začíná! Dimanche Je něco kolem desáté dopoledne a my po několikahodinové cestě ospale vcházíme do ulic probouzejícího se Bruselu.…
Právě sedím na palubě letadla, hlavou se mi honí jedna myšlenka za druhou a už asi po sté mažu první řádky tohoto článku. Za pár okamžiků přistanu v Bruselu, hlavním městě Evropy, a pořád nemůžu uvěřit tomu, jak skvělý život vlastně mám. A neberte to, prosím, jako nějaké vychloubání. Právě naopak. Žijeme v době, kdy můžeme všechno. Máme nekonečnou svobodu,…
Jak se žije v Kodani, jednom z nejšťastnějších míst na světě? V moderním městě plném pestrobarevných uliček, zapadlých obchůdků a rozkošných kaváren? V metropoli, která se jako jediná na světě může chlubit tím, že v ní potkáte více cyklistů než řidičů? Pohodlně se teď usaďte, náš výlet právě začíná! onsdag Je něco kolem páté ráno a já ospale vcházím do haly…
Právě sedím na terase u malého dřevěného stolku, za hlavou mi zapadá slunce a chladný severský vítr si pohrává s mými vlasy. V nohách mám za uplynulé dny už desítky kilometrů a hlavou mi lítá jedna myšlenka za druhou. Mí přátelé si teď zřejmě vyměňují elektronické dopisy se srdcem Evropy a já jsem podlehla nutkání poslat jeden pozdrav i Vám.…
Představte si, že je právě líné víkendové odpoledne, Vy v obřím slamáku vysedáváte na sluncem ozářené zahrádce, usrkáváte ledový drink a zasněně hltáte řádky nějaké zajímavé knížky… no není to nádhera? Nevím, čím to je, ale v létě je pro mě najednou mnohem snazší ukradnout si tu hodinku z celého dne, kterou si vynahradím jen sama pro sebe. Ten čas,…
Jak už to tak bývá, ty nejlepší nápady přijdou většinou naprosto bez ohlášení. Vstoupí mi do cesty, když zrovna utíkám před silnou bouřkou, když se večer celá utahaná plazím domů, mám plné ruce těžkých tašek a jediná možnost, jak takové kouzelné vnuknutí uchovat, je opakovat si ho do té doby, než celý ten náklad odložím a všechno si hezky poznamenám.…
Právě sedím na sluncem ozářené zahrádce mé oblíbené kavárny, usrkávám první ranní kávu a vzpomínám. Vzpomínám na všechny ty květnové dny, které byly plné stresu, štěstí, nervozity i nečekaných radostí. Vzpomínám na ty hodiny strávené v pražských kavárnách, na všechny ty těžké učebnice, sešity a bůhvíco ještě a vzpomínám i na Vás všechny, co jste mě po celou dobu podporovali,…
Ani Vám nemusím říkat, jak jsem se na vydání tohoto článku zase těšila! Každým dnem mi děláte obrovskou radost všemi těmi krásnými komentáři, zprávami i elektronickými dopisy a já tak nějak cítím potřebu se Vám za tu neuvěřitelnou podporu odvděčit. Snažím se Vám svými články dělat dny hezčími, inspirovat Vás, vzít Vás s sebou na místa, která při svých toulkách…
Píše se úterý, sedm hodin ráno já právě vstupuji do haly pražského hlavního nádraží. Oči se mi sice ještě pořád zavírají únavou, ale vidina následujících dnů mi okamžitě vykouzlí úsměv na tváři. Hned nato se dostavuje i moje coffee soulmate a za pár chvil už z okýnka kupé pozorujeme, jak nám sluncem ozářená Praha mizí v nedohlednu. Brno coffee trip právě…
Tak už je to skutečně za mnou. Včerejším dnem jsem oficiálně zakončila jednu velkou etapu mého života. Došla jsem až do úplného konce té osmileté cesty, kterou provázel nespočet překážek, radostí, stresu i slz. Je konec všem těm absencím, které jsem vymněnila za studium či práci v kavárnách, a všem těm nesmyslným omluvenkám, které jsem si už několik let psala…
Co si budem povídat, o kavárny v Praze opravdu nouze není. Trend minimalistických espresso barů, industriálních interiérů i lehce bohémského prostředí zaplavil v posledních letech naší krásnou metropoli jako tsunami a já jsem za to zatraceně ráda. Není totiž žádným tajemstvím, že v kavárnách trávím většinu svého života. Potkávám se s tam přáteli, pracuji a v posledních měsících se marně…
Ani nevíte, jak zvláštní pro mě poslední dny jsou. Už je to více než týden, co jsem si za potlesku celé školy symbolicky zazvonila na zvon a definitivně tím ukončila těch dlouhých osm let. Pořád nějak nemůžu uvěřit tomu, že je to všechno opravdu za mnou. Že už mi zbývá jen zvládnout to poslední velké finále a čeká mě úplně nový…
Sedím u stolku ve sluncem ozářeném Café Jedna, usrkávám už pátý šálek kávy a v hlavě se mi honí tolik myšlenek, že ani nevím, kde začít. Snažím se rozpomenout si na všechny ty malíře, jejichž díla jsem v předchozích dvou hodinách obdivovala ve Veletržním paláci, promítám si všechny ty maily, na které musím ještě odpovědět, myslím na zítřejší testy a…
Čím chceš být, až vyrosteš? Jsem si na sto procent jistá, že jste tuhle otázku minimálně jednou za život slyšeli. Většinou ji slýcháme od naivních dospělých, rodičů i učitelů, kteří vlastně ani nechtějí znát odpověď. Už při samotném pokládání otázky si z nás v hlavě malují úspěšné právníky, doktory, businessmany. Jakoukoliv jinou odpověď neberou vážně. Z toho snu mít vlastní…
Pokud mě alespoň trochu znáte, je Vám jasné, že si nenechám ujít žádnou novinku, co se kaváren a zajímavých podniků týče. Každý den sleduji všemožné weby, blogy a instagramové účty, abych měla neustálý přehled o tom, co se kde šustne (20 webů, které se vyplatí sledovat) a s nadšením pak všechna nová místa navštěvuji. A jelikož to bude už nějaký…
Kdybyste mi ještě před pár měsíci řekli, že budu pro Praze pobíhat s růžovou hlavou, zřejmě bych si ťukala na čelo. Možná je to tím jarem, rozkvetlými korunami stromů, pestrobarevnými tulipány na farmářských trzích, nebo jen zoufalstvím z blížící se maturity, ale opravdu jsem to udělala. Vzdala jsem se role nenápadné blondýnky a minulý týden jsem si nechala obarvit vlasy…
Píše se jedno nádherné jarní ráno, já právě sedím v roztomilé vinohradské kavárničce Mezi srnky a sepisuji Vám tyhle řádky. Už je to zase skoro měsíc, co jsem vydala poslední Photo Diary, a i když tomu pořád nemůžu uvěřit, ta hromada fotek, kterou jsem včera večer třídila a upravovala, mluví za vše. Díky závěru mého osmiletého úsilí na gymnáziu je…
Na světě je jen málo věcí, které miluji tak jako cestování. Poznávání nových míst a lidí mě inspiruje, naplňuje a dává mi nový pohled na život. Kdykoliv mám možnost navštívit nějaké zajímavé město nebo zemi, vše jde stranou. A od té doby, co jsem pochopila, že cestovat může opravdu každý, se už nemůžu dočkat každého dne, kdy s očekáváním vcházím…
Sluníčko, farmářské trhy, Barista Roku, tulipány, blogerské akce, kočičí kavárna, jaro, fitko, procházky, focení, učení a nespočet pražských kaváren. Tak nějak bych popsala uplynulý měsíc, který zase zmizel lusknutím prstu. Některé dny byly jako ze žurnálu, jiné je lepší zapomenout. Tak či onak, byl to zase nabitý měsíc a nebýt všech těch fotek, které jsem pro Vás teď pěkně dlouho…
Už je to tu zas. Opět ze sebe až s přehnanou dávkou optimismu sypu jeden nápad za druhým, vymýšlím ty největší bláznivosti a souhlasím takřka se vším. Usmívám se od ucha k uchu, rychle si zapisuji jeden úkol za druhým a už se nemůžu dočkat, až všechno proměním v realitu. Ale jakmile schůzka skončí, pomine i mé nadšení. Znovu se…
Objevují se jen tak náhodou. Znenadání. Nečekaně. Je jich nekonečně mnoho a stále přibývají. V hlavě si je všechny hezky sepisuji a už se ani nedivím, že mi tam často nezbývá místo na nic jiného. Můj seznam se prodlužuje s každým přečteným článkem, s každou krásnou fotkou na Instagramu i s každým vášnivým rozhovorem. A jsem si na chlup jistá,…
Konečně. Konečně na mě z diáře nekřičí všechny ty neodkladné úkoly, schůzky a povinnosti. Dnes se tam na mě usmívá jen jediný úkol. Napsat článek. A ani nevíte, jak jsem se na dnešní odpoledne po celý tenhle šílený týden plný stresu, strachu a nervozity těšila. Konečně zase sedím v mém oblíbeném Café Lounge, usrkávám slaďoučkou kávu a přemýšlím, o jaké…
Ani nevíte, jakou mám radost, že se s Vámi konečně můžu podělit o jedno tajemství, které jsem s velkými obtížemi tutlala celé dva měsíce! Moc bych si přála, aby pro Vás byl můj příběh inspirací. Abyste věřili, že nic není nemožné, když si jdete za svým. Že pokud věnujete danému úkolu všechno úsilí, výsledky se nakonec dostaví. A že když navíc věříte…
Nikdy by mě nenapadlo, že to vše skončí tak rychle. Mám pocit, jako bych teprve před chvílí nervózně postávala před nádherným sálem pražské Lucerny a zdravila se všemi tak nezvykle upravenými a nečesanými spolužáky. Jako bych si právě zavazovala černou stuhu na mých vyvolených šatech a nesměle čekala, co na ně řeknou ostatní. Chvílemi se i přistihnu, jak si kontroluji,…
Kde se dozvíte o nejnovějších podnicích, kavárnách a festivalech? Jak najít ty nejlevnější letenky a ubytování? A kde hledat kosmetiku a oblečení za zlomek ceny? Pojďte se dnes se mnou podívat, jaké weby mi pomáhají být neustále v obraze a v jakých e-shopech nejraději nakupuji. Připraveni? Jdeme na to! Novinky ze světa foodies Jak je Vám asi z fotek na…
Předávalo se z generace na generaci celé věky. Znaly jej osobnosti jako Platón, Shakespeare, Beethoven, Edison, Einstein a ve svůj prospěch ho v dnešní době využívá i řada úspěšných podnikatelů, tvůrců, blogerů i celebrit. Mnohým změnilo život, jiní na ně stále hledí skrz prsty. Když v roce 2006 Tajemství spatřilo světlo světa i v knižní podobě, stalo se ihned bestsellerem…
Co se Vám vybaví, když se řekne Lisabon? Slunce? Barevné uličky? Víno? Ať už je to cokoliv, pohodlně se teď usaďte, nasaďte si sluneční brýle a pojďte se se mnou podívat, jak jsme si čas v tomhle překrásném městě užili my! PONDĚLÍ Je něco kolem čtvrté hodiny odpoledne, v těle mi proudí snad už páté kafe a celá natěšená…
Věděli jste, že strážní andělé opravdu existují? Možná nemají ta nádhrená křídla ani oslňující svatozář, ale opravdu tu pro nás jsou. A pokud teď kroutíte hlavou, o čem Vám to tady zase plácám, čtěte dál a přesvědčte se sami… Je to už nějaký ten pátek, co jsem se vrátila z mé milované Paříže. Celý tenhle výlet pro mě byla jedna…
Probouzím se do mrazivého rána, víčka se mi zavírají únavou a při pohledu do diáře mám pocit, že dnes nezvládnu ani polovinu toho, co jsem si předsezvzala. Vylézt z postele a přeměnit obličej v něco, co nevyděsí všechny v okolí, se zdá jako nadlidský úkol… Jsem si jistá, že tenhle pocit zná asi každý z nás. Obzvlášť v tomhle podzimním…
Sezóna nablýskaných plesů, vánočních večírků a silvestrovských party je už za dveřmi a tak myslím, že je ten nejvyšší čas, abych Vám ukázala třetí z možných šatů na můj maturitní ples! Poslední model, který jsem od návrhářky Míši Dúcké vyzkoušela, jsou tyto nádherné černé šaty, které mě učarovaly už když jsem je viděla jen na fotce. Nedokážu popsat proč, ale…
Kdo určuje trendy? Módní časopisy? Blogeři? Celebrity? A co to vlastně znamená? Je in následnovat módu, nebo jít proti ní? A kam zařadit hipstery, kteří sice původně šli proti proudu, ale nyní jich je už tolik, že vytvořili nový mainstream? A kdo kdy vlastně určil, co je in a co out, co bychom měli dělat a co radši ne? Pokud…
Byla chladná podzimní středa a už zase přišel ten den. Den, kdy mi od rána nic nevycházelo, nálada byla na bodu mrazu a v hlavě jsem měla jeden velký chaos. S výrazem, který by možná na halloweenské party vyhrál první cenu, jsem se dopotácela do nejbližší kavárny a pak se to stalo. Bylo to naprosto kouzelné, ale zároveň úplně obyčejné.…
Jak už většina z vás ví, v lednu mě čeká maturitní ples, a jelikož je výběr šatů dost zapeklitá záležitost, rozhodla jsem se zapojit do jejich výběru i vás. Dnes jsem si pro vás proto připravila další ze série plesových článků a doufám, že mi nakonec pomůžete vybrat ty nejkrásnější! V minulém článku jsem vám ukázala nádhernou večerní róbu z…
Říkala jsem si, že vám pařížský článek sepíšu v neděli večer, kdy budu v klidu sedět na palubě letadla a vznášet se směr Praha, ale nestalo se. Je pondělní ráno, venku je ještě tma a já jsem stále v Paříži, piju sojový cappuccino ze Starbucks a doufám, že dnes už opravdu odletím. Není tajemství, že mám s těmi odjezdy a…
Dnes vám povím jednu důležitou věc. Štěstí není něco, co buď máme, nebo ne. Štěstí nám nikdo nedá a ani si ho nikde nekoupíme. Štěstí je volbou každého z nás. Je to jen o tom, jak se rozhodneme dívat na svět. Nedávno jsem četla, že náš mozek denně přijme ohromné množství informací, ale využije jich jen pouhou miliontinu. Co se…
Tak už nám to zase začíná! Dlouhé večerní šaty, jehlové podpatky, vysoké drdoly a protančené noci! Miluju ty nablýskané plesy, kdy na chvíli odhodíme džíny i tenisky a stanou se z nás krásné princezny. Kdy bývalí profesoři nahodí oblek a babičky zase opráší své jediné společenské šaty, které už něco pamatují. Letošní plesová sezóna pro mě bude ještě o to…
Už je to nějakou dobu, co jsem vám sepsala dost osobní článek Tlustá, nebo hubená, pořád jsem to já. Nebudu vám nic nalhávat, měla jsem strach, co tohle veřejné vyznání způsobí. Bála jsem se sundat tu ulitu sebevědomé blondýny a ukázat vám pravdu. A můj strach byl oprávněný. Přečetla jsem si několik opravdu ošklivých komentářů, které mi ještě pěkně dlouho ležely…
Vy čtete? Jako opravdové knihy? Takové ty papírové? …tyhle otázky na mě s údivem v očích nedávno vypálila jedna farmářka na trzích na Jiřáku. Její překvapení mě celkem zaskočilo. To už je čtení knih vážně tak zastaralé jako kdybych se po Praze projížděla na koni? Právě tenhle zážitek mě inspiroval k dnešnímu článku. Já čtení miluji. Mám moc…
Konečně nastal ten pravý čas, abych vám pověděla o jednou skvělém projektu, který mi doslova otevřel oči. Původně jsem se o něj s vámi chtěla podělit už v červnu, ale teprve včera jsem dojednala všechny formality, které jednomu z vás otevřou dveře do světa plného úspěšných a inspirativních lidí! O parádním projektu nesoucím název TED jsem se dozvěděla až během…
Dáte si flat white, aeropress, americano, V60 drip nebo affogato? Že nevíte, jakým jazykem na vás teď mluvím? Nebojte, nejste sami. Čím dál tím častěji se setkávám s lidmi, co po důkladném prozkoumání nabídky v kavárně rezignují a nakonec z nich vypadne jen zoufalé prostě kafe. Tímhle slovním spojením se však nevědomky dotknou baristova ega, které zapříčiní pohrdavý pohled, nebo…
Věřím, že pokud existuje jediná věc, která dává našemu životu smysl, je to právě víra. Nemluvím teď ale o náboženství. Víra je to, co nás žene dál. Jenom díky tomu, že věříme – v lepší časy, hezčí zítřky, úspěch – prožíváme každý den naplno. Jaký by mělo smysl od rána do noci pracovat, kdybychom nevěřili, že vydělané peníze nám přinesou…
Losos, krevety, hluboké lesy, skvělá káva, moře, déšť a nekonečný klid. Tak nějak bych popsala norskou metropoli, odkud jsem se před pár dny vrátila. Jak jsem ale slíbila, ani vy nezůstanete zkrátka a dnes vás vezmu do Osla s sebou. Takže se teple oblečte, nazujte holínky, do batohu sbalte plavky a jdeme na to! Onsdag Je něco kolem desáté večer a…
Jaké je tajemství úspěšných lidí? Potřebujeme ke šťastnému životu vysokou školu? Co je v naší společnosti špatně? Tyhle otázky mi vrtají hlavou už pěkně dlouho. Dnes jsem se vám rozhodla sepsat svoje myšlenky a názor na celý tenhle prapodivný systém, který řídí naše životy. Možná se mnou nebudete souhlasit, možná vás inspiruji ke změně. Obojí se počítá. Hlavně je…
Kde v Paříži najít nejlepší kavárny, trendy bistra, utajené butiky a muzea? Co si zkrátka nemůžete nechat ujít? Sepsala jsem vám seznam mých nejoblíbenějších míst, která se šikovně schovávají před zraky turistů, ale mám pro vás i několik profláklejších tipů, které vás učarují. Tak popadněte mapu, tužku a jdeme na to! Nejoblíbenější kavárny S kávou to v Paříži…
Paříž. Město lásky, světel a tvrdohlavých Francouzů. Město, které mi za uplynulé dva týdny přirostlo k srdci a ukázalo mi jiný pohled na život. Město, kde mi ukápla nejedna slza a kde jsem zářila štěstím. Město, kam vás dnes vezmu a povím vám, co jsem tam vlastně dělala. Takže si teď pusťte nějaký kouzelný francouzský playlist, pohodlně se usaďte a…
Píše se ráno 15. červenece a já s hrůzou v očích pročítám zprávy. Atentát v Nice, přes osmdesát obětí a spousta dalších zraněných. Nemůžu tomu uvěřit. Předchozí noc jsme spolu se dalšími tisíci Francouzů oslavovali dobytí Bastily a kdybych si před pár měsíci vybrala školu v Nice, místo té v Paříži, mohlo být dnes všechno jinak. Myslím však, že smutných…
Jak podle vás vypadá typický Francouz? Je to zvláštní tvor, který nosí jen pruhovaná trika, červený šátek uvázaný kolem krku a na hlavě má elegantní baret? Jí výhradně žabí stehýnka, šneky a ústřice, které následně zapíjí vínem a šampaňským? Snídá tučné sýry a po celý den nosí v tašce dlouhou bílou bagetu? Volný čas netráví jinak, než hraním pétanque a…
Zapomeňte teď na chvíli na Eiffelovku, obrovská kola voňavých sýrů, Champs-Élysées, perfektní vína, dlouhatánské zakroucené kníry, hlemýždě i žabí stehýnka. Zkrátka vypusťte z hlavy všechna ta známá klišé, neboť vás dnes vezmu na jedno dokonale nefrancouzské místo. Opustíme totiž Paříž a vydáme se spolu do světa plného radosti, veselé hudby, tance a štěstí. Do světa pohádek. Protože, co může být…
Co se vám vybaví, když se řekne Paříž? Eiffelovka? Louvre? Barety a pruhovaná trička? Teroristi? Určitě máte pravdu. Všechno tohle k této francouzské metropoli neodmyslitelně patří. Jenže Paříž není jen taková, jako ji vidíme v romantických filmech. Je to město jako každé jiné, které si však stále zachovává své neodmyslitelné kouzlo. Kdybych měla město světel nazvat jediným slovem, znělo by…
