Start-up měsíce || Candycane coffee

Pokud bych měla říct dvě věci, pro které mám slabost, byla by to káva a lidé, kteří si jdou za svými sny. A přesně o tom bude dnešní článek. Jak možná víte, u nás v Elite Bloggers běží totiž už nějaký ten pátek krásný projekt, v jehož rámci vždy jedna z blogerek prostřednictvím svého blogu podpoří vybraný český start-up, a tentokrát přišla řada zase na mě. Za což jsem moc ráda!

Už od samotného začátku pražské pražírny Candycane coffee jsem totiž věděla, že chci tenhle jedinečný projekt nějakým způsobem podpořit. Baví mě nejen jejich skvělá káva, ale i ta přátelskost a hravost, která se u pražíren jen tak nevidí. S Jardou, který je jedním ze zakladatelů, se nějakou dobu známe a kdykoliv mluví o Candycane coffee, to nadšení a vášeň, které pro celý projekt má, se nedají přehlédnout. A tak bylo nad slunce jasné, že další start-up, který tady na blogu představím, bude právě Candycane coffee.

Než vám ale kluci odvyprávějí svůj příběh, dovolte mi, abych vám je krátce představila. Jarda (vlevo) a Ondra jsou dva kávoví profíci, kteří se před rokem rozhodli splnit si svůj sen a založit vlastní pražírnu. Oba se v kávovém světě pohybují už pěknou řádku let a nadšení, vášeň a odhodlání jim rozhodně nechybí. Co je vedlo k založení Candycane coffee a čím vším si museli projít? Kluci, máte slovo.

Co vás vedlo k myšlence začít se svým vlastním projektem?

Jarda: S odstupem času se dá říct, že to byl celkem logický krok, i když jsem to takhle nepředvídal a přistupoval jsem k tomu hodně emotivně. Všechno, co jsme dělali, pro mě bylo spíš „wow“ a „hurá”. V rámci předchozího kariérního růstu jsem si prošel vším, co v rámci kávy šlo, byl jsem hlavní barista, byl jsem školitel a všechny ty zkušenosti jsem chtěl zúročit ve vlastním projektu.

Ondra: Myslím, že naše profesní cesty si jsou dost podobné. Taky jsem nasbíral roky zkušeností v gastronomii, a v poslední době jsem si kladl otázku, kterou si myslím občas položí každý – zda se chci v pozici, v jaké jsem teď, vidět i za pár dalších let. S Jardou jsme byli kamarádi předtím a čas od času jsme si povídali, jak to máme profesně i osobně. A pak to začalo celé zapadat, on školitel, já pražič. Ta myšlenka zkusit spolu s Jardou založit pražírnu byla i nápad kluků z onesip coffee, kteří nám od začátku pomáhali a pomáhají a za to jim patří óbr dík. Když jsme seděli u nich v kavárně a malovali si vzdušný zámky, byli Adam se Zdeňkem ti, co nás podpořili a pomohli nám Candycane coffee realizovat.

Jak byste Candycane coffee popsali?

Ondra: Jsme pražskou pražírnou výběrové kávy. Tenhle pojem má celkem jednoduchou definici na Wikipedii, ale my to vnímáme jako určitou filosofii, se kterou přistupujeme k pražení. Zajímá nás detailní původ kávy, kterou pražíme. Dovozci, kteří myslí jak na blaho pěstitele, tak na to, aby pražírnám dodali co nejzajímavější kávy, jsou pro nás nejlepší partneři. Kávu ochutnáváme ještě před nákupem, papírově jsou na světě kopce kvalitní kávy, ale až když je ochutnáš, zjistíš, zda se ti hodí do portfolia a zda v nich opravdu nacházíš aromatiku jasmínu, rybízu a podobných deskriptorů. Pak přichází ta nejtěžší část, a to abych nic nepodělal (smích) a upražil kávu s důrazem na rozvinutí celého jejího potenciálu.

Jarda: Ondra má na starost tedy tu nejtěžší část, řekl bych, a to proměnit zelenou kávu v to „kafe sladký jako cukrátko“, což je náš claim a vlastně původ názvu Candycane coffee. A správně začal i vysvětlovat celý řetěz, jehož jsme v rámci označení výběrová káva součástí. Protože nejsme jen pražírna, ale dali jsme si za cíl, že tu budeme pro všechny, co se o kávě něco chtějí dozvědět. Organizujeme přednášky, ochutnávky, školíme, pomáháme otevírat kavárny, když někdo potřebuje sehnat technologie nebo zaškolit personál. A to je tedy zase více ta moje doména, sami bychom to ale už neutáhli, takže jsme moc rádi i za obrovského profesionála Honzu Hrňu, co náš tým rozšířil.

Kdybyste měli Candycane coffee představit čtenářům 5 slovy, jaká slova by to byla?

Jarda: Haha, to jsem asi neměl použít ten claim už předtím co?!

Ondra: sladký kafe, vzdělávání, kamarádství, touha zdokonalovat se

Jarda: Tos řek hezky!

Jaké byly začátky?

Jarda: My jsme stále na začátku. Bude to rok, co se na světě objevil první pytlíček s lízátkem, a od začátku jsme se chovali jako správný start-up. Začínali jsme jako létající pražírna a pražili u našich kamarádů v Karlových Varech. Kolaudace prostoru proběhla na jaře. Ten proces je, jako když rozjíždíš lokomotivu, na začátku je potřeba obrovské množství energie, aby to celé začalo šlapat a už to nepotřebovalo tak moc tlačit.

Ondra: Na vlastní prostor jsme se moc těšili, ne že by výlet do Varů nebyl fajn, ale logisticky to bylo nevýhodné. Na začátku jsme si taky neuměli představit, kolik byrokracie je potřeba. Celý proces byla ohromná škola. Kdybych měl na začátku ty samé zkušenosti a věděl, jak náročné to je, asi bych více váhal, zda do toho jít. Tím neříkám, že něčeho lituju, jen rozjet firmu není jako jet na letní tábor.

Co jste dělali, než jste začali s Candycane coffee?

Jarda: O baristech se říká, že většina z nich jsou nedostudovaní vysokoškoláci, ani já nejsem výjimka. Kafe mě uchvátilo a nenechalo dostudovat psychologii. Pět let jsem pracoval v pražských kavárnách a pražírnách a o téhle cestě jsem se snažil blogovat.

Ondra: Já jsem od začátku v gastronomii, přes deset let. S vrcholovou gastronomií jsem se setkal v Hotelu Mandarin, pak jsem objevil výběrovou kávu a začal pracovat v Cafe Lounge a později v EMA espresso baru s Adamem Neubauerem (trojnásobný mistr ČR v přípravě kávy) a to bylo asi největší ovlivnění. Tři roky zpátky jsem začal pražit kávu a od té doby se zdokonaluju v tomhle odvětví.

Je náročné odstartovat vlastní projekt? Co všechno jste pro to museli udělat?

Jarda: Úplně všechno! (smích)

Ondra: Pražírny jsou v tomhle nekompromisní. Je to výroba potravin, musí splňovat přísné hygienické normy, prostor musí být správně stavebně upravený. Hodně nám pomohlo, že jsme mohli nejdříve pražit u kolegů, než byla pražírna zkolaudovaná, v tomhle je ta česká kávová komunita super, že si neházíme klacky pod nohy, ale navzájem si pomáháme.

Jarda: Jedna věc je to technologické zázemí, pak ta zmiňovaná byrokracie a bez pomoci lidí, které jsme už zmiňovali výše, bychom s tím měli mnohem víc práce.

Jaký moment v tvorbě Candycane coffee byl ten zlomový?

Jarda: Pro mě osobně největší uvědomění, že budujeme hodnotnou věc, přinesl Prague Coffee Festival. Připravili jsme si prezentaci, byli tam jako jeden velký tým a zažili krásný přijetí od veřejnosti. Návštěvníci přišli ochutnat naše kafe, vytvořili příjemnou atmosféru a přišlo mi, že naší pražírně opravdu fandí.

Ondra: Mám to podobně, i když nejsme jen pražírnou, tak o prodej kávy jde z velké části. Když se začaly objevovat fotky našich pytlíčků s kávou na Instagramu a pozvolně se začaly ozývat kavárny, že mají zájem o naši kávu, tak mi došlo, že to fakt může být úspěšné.

Co je podle vás hlavní předpoklad pro to, začít se svým vlastním projektem?

Jarda: Řídíme se heslem Jiřího Korna: „Nejdřív je trénink, pak teprv ženy a šou!”

Ondra: Já to asi trochu rozvinu. Já jsem předtím, než jsme vydali první várku Candycane coffee, už dva roky pražil. Jarda zase pracoval na přednášení, učil se vést kurzy. Určitě držíme palce každému, kdo chce začít svůj projekt, ale uspět bez nějaké větší přípravy, nám třeba v našem oboru přijde nepravděpodobné.

Odrazovala vás od projektu rodina nebo přátelé, nebo jste měli plnou podporu a pochopení?

Ondra: Jardova maminka je naše největší fanynka. Teda… určitě až po mojí mamince.

Jarda: Já myslím, že nám všichni fandili a fandí. A to včetně dalších pražičů, ti zkušenější většinou přichází s radou a slovy útěchy, protože vědí, čím si musí začínající pražírna procházet. Ale co se týče té rodiny, tak u obou stran jsem vnímal podporu. Blbý je to s kamarády. Rozumí tomu, že firmu zatím rozjíždíme, ale projekt žere tolik času, že vidět se s nimi je velká vzácnost.

Je to poprvé, co začínáte s něčím vlastním?

Jarda: Dalo by se říct, že těch pět let jsem si tak nějak oťukával a připravoval půdu. Byly to malé jednorázovky i delší projekty. Zkoušeli jsme třeba spojit baristy v rámci Movemberu a dělat komunitní program Mobaristas. Tam mi došlo, že se dá oslovit široké spektrum kavárníků napříč ČR. A že je tu hlad po fajn věcech spojených s kávou.

Ondra: Pro mě je to vlastně druhý projekt pražírny, předtím jsem s kamarádkou Dančou měl létající pražírnu Kapitán Arabika. Bylo to super, pomohlo mi to najít si svůj pražičský podpis, ale aby to mohla být skutečná práce k uživení, musel jsem udělat větší krok.

V čem vidíte Candycane coffee jiné, originální?

Ondra: Za mě je to ten lidský přístup, že nejsme nikde schovaný za úhledným sáčkem, ale že si s námi každý zákazník produkt spojí. Což je teda přesně o tom strachu, že nesmím nikdy zaváhat při výrobě. Vždycky stojím za produktem jako jeho tvůrce.

Jarda: Přesně! To, že děláme veřejné ochutnávky, že seznamujeme lidi s naším pohledem na pražení, že každému rádi poradíme, v tom je ta naše deviza. Přijde mi ohrané říkat, že kvalita je až na prvním místě. Každý, kdo něco dělá, chce odvádět nejkvalitnější práci. Mně osobně jde o to, aby člověk, co má v ruce balíček naší kávy, fakt měl radost, aby to kafe těšilo lidi.

Proč by si lidé měli koupit právě kávu od Candycane coffee?

Jarda: Když si koupíte naši kávu, garantujeme, že je čerstvě upražená. Další měřítko čerstvosti je i sklizeň zelené kávy. Vybíráme vždy aktuální sklizně, takže v šálku najdete příjemnou aromatiku a ne dřevité tóny staré kávy. Díky spolupráci s předními světovými dovozci kávy víme přesně, jakou kávu nakupujeme a dokážeme vystopovat zrníčko až k farmáři, který ho pro nás vypěstoval.

Ondra: A co se týče školení a projektování kaváren, v oboru se pohybujeme dohromady přes patnáct let, z toho poslední roky jsou naše jména zmiňována často ve spojitosti s mistrovstvím ČR v přípravě kávy, ať už z pozice soutěžících nebo porotců. Rozhodně se stále vzděláváme a nezůstáváme na místě.

Z čeho jste vycházeli u tvorby loga a vizuální identity? Navrhli jste si ho sami nebo vám někdo pomohl?

Ondra: S designem kaváren a kávových projektů je spojeno jméno Jakuba Wdowky ze studia Artbureau. Jeho působivý, nerušivý styl, ve kterém dává vyniknout jednoduchým poutavým logům, nám pěkně sedl.

Jarda: Když se díváte na jeho práci, tak vás nic neruší a dělají vám ta nápaditá, vtipná loga radost, takže k nám naprosto sedne.

Kdo jsou vaši zákazníci? Pro koho pražíte?

Jarda: Ještě před pár lety by výběrová káva byla jen výbavou mladého městského člověka. To se ale díkybohu změnilo. Samozřejmě, že stále nejvíc prodejů kávy evidujeme ve větších městech, ale chuť na dobrou kávu prostupuje všemi demografickými vrstvami.

Ondra: Musím říct, že největší radost mi dělá, když si naši kávu umí užít někdo ze starší generace. Vyvrací to mýtus, že jsou Češi národ pijáků turka ze Standardu.

Kde byste Candycane coffee rádi viděli za rok a kde třeba za 5 let?

Ondra: Rozhodně netoužíme být největší českou pražírnou. Chceme vždy mít absolutní kontrolu nad kvalitou a čím větší máte produkci, tím těžší je to hlídat. To, co bychom si přáli, je navázat přímý kontakt s farmáři v zemích pěstování kávy.

Jarda: To je taková krásná odměna, když si můžete dovolit koupit část sklizně farmáře. Spojené je to s cestou na plantáž, taková cesta ke kořenům. Je to potvrzení, že to děláte dobře. Těším se, až pošlu pohled do Prahy z Panamy nebo Etiopie.

Jak pracujete na propagaci?

Ondra: Káva lidi stále velmi baví, na každé degustaci, co organizujeme, se vždy objeví nějaká nová tvář. Chodí jak profíci, tak hobby baristé. Na degustaci je taky super, že zjišťujete, co chutná veřejnosti, je to trochu průzkum trhu.

Jarda: Jedna věc jsou ty naše přímé události s veřejností a já si z blogování přinesl zálibu v YouTube a celkově natáčení videí, produkce je sice zdlouhavá a náročná, ale baví nás to moc.

Možná někdo ze čtenářů přemýšlí také o rozjezdu svého vlastního projektu. Je nějaká důležitá rada, kterou byste jim chtěli předat?

Jarda: Nedělejte to! (smích)

Ondra: My dokážeme říct, jak to je s tou pražírnou, i když rozjezdy podniků jsou si podobné. Je hloupost myslet si, že můžete postupně v podnikání růst s podnikem. My třeba koupili stroj, který dokáže upražit kapacitně 15 kg kávy na jednu várku. Když někdo otevírá pražírnu, často přemýšlí, že si pořídí stroj na 1 kg, 3 kg nebo 5 kg kávy, ale tyhle malé kapacity za rok naplníte a pražíte třeba nonstop. Teď jsem se trochu zapovídal zbytečně do detailů. Prostě si dobře spočítejte, jaká kapacita výroby znamená, že se dostanete do profitu a nemiřte níž. Pak by ten projekt neměl smysl.

Jarda: Jo a takový to zlatý pravidlo, že když si spočítáte náklady na rozjezd, že je máte vynásobit třikrát a pak se možná dostáváte do reálných čísel, kolik to bude stát… Tak to je platný, není potřeba ho zpochybňovat. Jen se na to prostě připravte a pořádně se obrňte.

Co byste vzkázali všem, kteří stále váhají, zda do vlastního projektu jít?

Ondra: Je to teď nebo nikdy. Jasně, není dobrý se do něčeho vrhnout bez rozmyslu, ale pokud vám papírově vychází ten projekt jako zajímavý, tak zatněte zuby a zkuste to.

Jarda: Já si nemyslím, že mají lidi nějaký omezený čas. Třeba než se jim narodí děti, aby firmu rozjeli. Určitě teda nikomu nedoporučuju vzít všechny úspory a vyhodit je z okna, ale jednou si můžete vyčítat, kolik projektů a možností jste promarnili. Hlavně se mi to stává, když vidím zrealizovaný svůj předchozí nápad někým jiným…

Jak můžete vidět, Candycane coffee není jen další česká pražírna. Kluci dělají svou práci srdcem a na výsledku je to setsakramentsky znát. A pokud by vás zajímalo víc detailů ze zákulisí tohohle parádního projektu, určitě sledujte i jejich Facebook a Instagram, kde se dozvíte jak novinky o zajímavých kávách, tak o všemožných akcích, které kluci zrovna plánují.

Veronika ♥

Použité fotografie: Lucie Sikorová, Zdeněk Hýbl, Hong Anh Duong, studio PixelPromo