Photo Diary || Květen 2019

Photo Diary || Květen 2019

Právě sedím na zahrádce vinohradského Monoloku, pozoruju ranní sluníčko, které se odráží od korun stromů a dávám si velký pozor, abych si ty pruhované letní šaty, které jsem po roce zase s radostí vytáhla, nepolila kafem. Prakticky celý včerejšek jsem strávila editováním fotek a i když jsem si do té doby myslela, že jsem během května nedělala nic jiného než jen datlovala do počítače, pravda je naštěstí trochu jinde. A přesně to je důvod, proč vám tak ráda připravuju tyhle články. Při každém měsíčním Photo Diary si totiž znovu zavzpomínám na všechno hezké, co mě během posledních týdnů potkalo a na co jsem v tom všem shonu už pomalu zapomněla. Tak se teď pohodlně usaďte a než se taky pustíte do vlastního vzpomínání, pojďte se se mnou podívat, jak vypadal můj květen v obrázcích.

Začátkem měsíce jsem se byla podívat na akci Re-cirkus v nově otevřeném prostor39, která byla plná přednášek na témata jako udrřitelné cestování, zero waste nebo veganství. Vše, o čem se v diskuzích mluvilo, mi přijde důležité a většinu se snažím aplikovat i do svého života, nicméně jako hlavní a vůbec nejdůležitější poselství jsem si odnesla, že nemusíme být všichni hned stoprocentní. Pokud každý z nás udělá byť jen malou změnu, můžou se dít velké věci. 

Většinu dní jsem pak strávila přípravami na zkoušky, psaním seminárek a počítačováním od rána do noci…

Samozřejmě ale nemohla chybět brzká sobotní rána na farmářských trzích

Konečně jsem se také podívala do kavárny Mezičasy Cafe, která vznikla spojením s neziskovou organizací Život90, která se už od 90. let stará o seniory v České republice. A každým nákupem tady můžete činnost organizace podpořit, za což dávám velký palec nahoru!

Spálený bistro

Abych měla vůbec nějaký ten společenský život, domlouvala jsem si schůzky většinou už na sedm třicet a na tohle ráno v Tvojí mámě moc ráda vzpomínám. (Ta snídaně bohužel nebyla pro mě…)

Jeden květnový týden se mi sešly hned tři blogerské eventy a čtyři zkoušky, takže to byl celkem blázinec. Nicméně, akce s Jo Malone London, kde jsme si mohly vyrobit květinové čelenky, za návštěvu rozhodně stála!

A zpátky k učení…

Moje oblíbená holešovická Osada

John Reed Fitness

Po velmi dlouhé době jsem se podívala do kavárny Místo, kde jsem měla schůzku s klientkou, která mi po čtyřiceti minutách čekání zavolala, že na to úplně zapomněla a že nedorazí… Stane se, no.

Další brzký pracovní ráno v Café Jen

A u Myšáka jsem v květnu strávila taky hodně času ♥

La Petite France Prague mám tak ráda ♥ 

Jedno vyčerpaný selfie…

Každý pátek jsem klasicky trávila ve Francouzském institutu a tenhle vzkaz od slečny baristky mě moc potěšil ♥

Dalším místem, kam jsem se chtěla už hrozně dlouho podívat, byla restaurace Podolka v Podolí a na tyhle cuketové nudle se sem musím rozhodně vrátit!

Ema Espresso Bar

Pořádná dávka letního čtení

Další krásný blogerský event pořádala LÍČÍRNA, kde jsem měla možnost otestovat pro mě do teď neznámé značky kosmetiky. Všechny produkty, které tu najdete, jsou 100% přírodní a já jsem si naprosto zamilovala tenhle broskvový rozjasňovač a denní krém. Oba produkty od té doby používám denně a jsem moc spokojená.

Opět jsem zašla na vlasy k Lukymu

I Need Coffee a další kafíčko v sedm třicet ♥

Do nádherné restaurace SOHO jsem byla pozvaná na setkání s Vivienne Talsmat, přední britskou výživářkou, která uvedla na trh svůj nový produkt. A řeknu vám, je to obdivuhodná žena!

V centru Prahy otevřela nová kavárna Narcoffee Roasters!

Tyhle minimalistické šperky pro mě vyrobila Péťa, která má značku Babioles, a celou tuto kolekci pojmenovala Veronika. Děkuju!

Koncem měsíce se také konal poslední předprázdninový workshop s Korálky.cz, kde jsme tentokrát zdobily síťovky od Česká síťovka

Kouzelné Cà Phê ♥

Donáška z Cacao Prague

Johni a Terez slavili narozeniny, tak jsme jim jedno páteční ráno v hubu uspořádali tajnou narozeninovou snídani

Poslední týden semestru byl sakra náročný a vzhledem k tomu, že jsem prakticky celý měsíc vstávala kolem páté, byla jsem ve stresu a neposlouchala jsem své tělo, tak mi to dalo minulý týden pěkně pocítit. Ráno před zkouškou jsem z ničeho nic pomalu nemohla vstát z postele, měla jsem horečky a bylo mi fakt špatně. Zkoušku jsem nadopovaná paralenem snad nějak dala, ale celý zbytek týdne jsem byla naprosto nepoužitelná. A i když jsem se snažila jakž takž normálně fungovat, práce mi trvala dvakrát tak dlouho a na schůzkách jsem pomalu usínala…

Nebyla bych to ale já, abych náhodou ležela doma v posteli, takže když se mi po zkoušce udělalo trochu líp, zaskočila jsem ještě na chvilku na brunch se značkou MAC, který se konal v hotelu Josef v centru Prahy. Kromě hromady výborného jídla pro nás byly přichystané i nové odstíny matných rtěnek, kterými nás nalíčily profesionální vizážistky, a já jsem si i přes ranní horečky nakonec užila moc příjemné dopoledne ve fajn společnosti.

A poslední zážitek, o kterém vám tu dnes chci povědět, je trochu mimo blogerskou bublinu. Jako každý květen za poslední roky, jsem i letos jela takzvaný Tajný závod, který spočívá v tom, že všechny přihlášené posádky (cca 120 lidí) jezdí napříč republikou, luští šifry a plní různé úkoly. Začátek závodu jsme vyluštili ze startovní šifry, která nám přišla pár dní před startem, a od sedmi ráno jsme byli v plném nasazení. Nevěděli jsme, kam pojedeme ani kde budeme spát, všechny indicie jsme vždy museli rozluštit z šifer na jednotlivých stanovištích, vyzkoušeli jsme si paddle boardy, šlapadla (jedna posádka ho dokonce potopila), koloběžky, stavěli jsme Da Vinciho most a já jsem si pořádně procvičila znalost morseovky. Cíl byl nakonec v kouzelném kempu Svatá Kateřina, kde jsme grilovali a společně slavili až do rána. A řeknu vám, že i když jsem toho zrovna moc nenaspala, takové odreagování jsem v posledních dnech opravdu potřebovala.

A na závěr jedna parádní snídaně v Mezi Srnky ♥

Jak jste si květen užili vy?

Veronika

2 Komentáře

  1. 1.6.2019 / 9:08

    Nádherné fotoky, křičí na mě jaro a dobrá nálada. <3 Moc se mi líbí ty trhy, tam bych se někdy ráda podívala. 🙂
    Já jsem měla květen plný jízd s autoškolou, narozeninových oslav mých osmnáctin, školních testů, protože se blíží konec školního roku a nějakého toho marodnění, protože mě to počasí venku nějak skolilo.
    Teď doufám, že bude jen líp, udělám závěrečky a začnou prázniny. 🙂
    Tereza’s journal

Napsat komentář:

Accessibility Toolbar


Copak hledáte?