VERONIKA

Zápisky z Paříže || Jaké to je cestovat sama?

Říkala jsem si, že vám pařížský článek sepíšu v neděli večer, kdy budu v klidu sedět na palubě letadla a vznášet se směr Praha, ale nestalo se. Je pondělní ráno, venku je ještě tma a já jsem stále v Paříži, piju sojový cappuccino ze Starbucks a doufám, že dnes už opravdu odletím. 
Není tajemství, že mám s těmi odjezdy a odlety vždycky trochu problém, ale tentokrát jsem v tom nevinně. Na letišti jsem byla radši už o tři hodiny dříve, ale pár minut před odletem mi zrušili let. Paráda. Poprvé cestuji úplně sama a hned nějaká komplikace. Nestačí, že jsem málem nestihla letadlo z Prahy, osud mě chtěl zřejmě prověřit po všech stránkách.
Po prvotním šoku, kdy jsem marně hledala náhradní let a rušila všechny pondělní povinnosti, jsem se přesunula do hotelu, který nám zajistila letecká společnost, a začala to brát víc s nadhledem. V hotelu jsem nebyla už ani nepamatuji a už jsem skoro zapomněla, jak skvělé večeře tam vždycky jsou…
-střih-
Tak teď už opravdu sedím v letedle, nicméně ani dnešní let se neobešel bez komplikací. Po tom, co nás všechny na půl hodiny zavřeli do stojícího autobusu, aby nás pak zase vypustili, jsme se dozvěděli, že pilot zaspal, a máme tudíž zpoždění. Už jsem ani nedoufala, že se někdy dostanu domů, co vám budu povídat…
Tak, to by bylo na úvod a teď už přejdu k tématu. Slíbila jsem, že se s vámi podělím o to, jaké to je cestovat sama, a že vám ukážu krásy podzimní Paříže, tak se přepněte do francouzského módu, nalaďte Edith Piaf a jdeme na to!
Měla jsem strach
Nebudu vám nic nalhávat, měla jsem strach. Nikoliv z teroristů, pádů letadel a všemožných katastrof, ale z lidí. Do Paříže jsem jela z jednoho jediného důvodu – vystoupit ze své komfortní zóny a překonat sebe sama. Nechtěla jsem být jen další turista, ale poznat Francouze i cestovatele z celičkého světa. Ubytování jsem si proto zařídila přes Airbnb v nádherném bytě s balkónkem u sympatické Francouzky Nathalie, ale jinak jsem žádné velké plány neměla.
Salut, je m’appelle Veronika…
Druhý den jsem se už vrhla do seznamovacího kolotoče naplno a sešla jsem se s Terezkou, Češkou žijící v Paříži, která mě kontaktovala přes Instagram. Vyklubalo se z toho moc milé odpoledne a pokud i někdo z vás žije v cizině, nebojte se mi taky napsat, moc ráda vás poznám! Večer jsem se pak zapsala na taneční lekci kdesi ve staré hudební škole, což byl parádní způsob, jak poznat pár místních a užít si fajn večer.
Vive le Couchsurfing!
Následující den jsem se odhodlala zajít na couchsurferský piknik v parku nedaleko univerzitních kolejí, který mi doslova otevřel oči. O Couchsurfingu jsem slyšela už milionkrát, ale nikdy jsem ho nevyužívala. Kromě možnosti přespání tu je totiž i mnoho veřejných událostí a srazů, kde se vždy sejdou cestovatelé z celého světa. Máte tak možnost procvičit si jazyky a případně se spřátelit s lidmi, co vám v budoucnu nabídnou střechu nad hlavou. Celé odpoledne bylo moc fajn a jsem opravdu vděčná, že jsem poznala tolik skvělých couchsurferů!
Večer jsem se ještě jela podívat na Montmartre, kde se konal festival vína. Asi si dokážete představit, jak taková oslava vypadá v podání Pařížanů… Francouzi zkrátka ví, jak si užívat život!
Veggie Fair Paris
Poslední, nedělní ráno jsem se opět přes Couchsurfing domluvila s pár lidmi (které jsem nikdy dřív neviděla) a vyrazili jsme společně na parádní veganský festival. Abyste chápali, pro Francouze je slovo vegan skoro nadávka, proto mě moc mile překvapilo, kolik lidí pár chvil po otevření naplnilo starou nádražní halu. Kromě dvou pater plných fresh barů, stánků nabízejících božské jídlo i bio kosmetiku netestovanou na zvířatech, stál za to i doprovodný program, který sliboval lekce jógy, meditace, kurzy zdravého vaření a spoustu zajímavých přednášek. Jelikož jsem však měla odlétat už odpoledne, nic z toho jsem bohužel nestihla, ale i tak jsem si tohle krátké dopoledne moc užila a nakoupila si alespoň mé oblíbené Yogi Teas a Clif Bars.
Voulez-vous café avec moi?
A pokud mě sledujete i na sociálních sítích, je vám jasné, že jsem nevynechala ani mé oblíbené pařížské kavárny a restaurace.Všechny tipy jsem vám vypsala už v létě do tohoto článku, takže jestli plánujete francouzskou metropoli navštívit, určitě se podívejte.
A co je na cestování sólo nejlepší?
Ani nevím, kde mám začít! Nemusíte se nikomu přizpůsobovat, děláte přesně to, na co máte zrovna chuť, a hlavně, pokud vyvinete alespoň nějakou snahu, je mnohem snazší se s někým seznámit! Nechci tvrdit, že je všechno růžové, spoustu věcí musíte vyřešit sami, nemáte s sebou nikoho, na koho byste mohli hodit zodpovědnost, ale právě to je další důvod, proč vyjet sám. Posune vás to zase o level výš, dokážete si poradit s problémy a jednat, ne jen neustále o všem mluvit a nic nedělat.
Nikdy nejste sami!
A pokud se pořád ještě bojíte cestovat, povím vám teď jednu důležitou věc. Nikdy nejste sami. Vždycky se najde někdo, kdo vám pomůže, tomu věřte. A v dnešní době sociálních sítí to platí dvojnásob.  Lidé jsou opravdu hodní, to jen zprávy nám denně prezentují tu nepatrnou hrstku, která páchá zlo. Světem se potuluje tolik inspirativních cestovatelů, kteří se chtějí seznámit, tak jim dejte šanci! Každý si s sebou nese svůj příběh a jsem si jistá, že každý vám má co nabídnout.
A co bych vám řekla na závěr? Jsem za tyhle dny strávené v nádherné pozimní Paříži neuvěřitelně vděčná. Praskla jsem další bublinku, vystoupila ze své komfortní zóny a zjistila, že jsem se bála úplně zbytečně. Cestovat sama je boží, za to vám ručím!
A co vy? Cestujete sami, nebo vždy s někým? A chystáte se teď někam?
Užijte si fotky a mějte se nádherně,
Veronika

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Spoustu dalších článků z Paříže najdete tady!
Přejít k navigační liště