Vím, že toho o koronaviru bylo řečeno už dost, ale nedá mi to, abych se s vámi nepodělila o to, jak stuaci, které v posledních týdnech čelíme, vidím já. Takřka od začátku vypuknutí celé pandemie čtu jeden článek za druhým, sleduju veřejnoprávní média a rozhovory na DVTV, poslouchám podcasty s odborníky i podnikateli, kteří teď bojují o přežití, a začínám mít silný pocit, že mnohem větší hrozbou než samotný koronavirus jsou opatření, které přijímáme pro jeho eliminaci.
Od té doby, co se koronavirus rozšířil do světa, na sociálních sítích potkávám názory, že lidstvo takovou facku potřebovalo. Že nám příroda vrací úder. Že jsme si nevážili svobody, kterou jsme měli, a tak musela přijít katastrofa v podobě čínského viru, aby nám připomněla, kdo je tady pánem. Dovolte mi ale malou poznámku. Doma nás nezavřela příroda. Zavřel nás stát. Podnikatelům nevzala provozovny (a veškerý příjem) velká voda, ale drakonická omezení, která nám mají pomoci boj s pandemií vyhrát.
Nejsem epidemiolog a nechci situaci zlehčovat, ale panika, která panuje v české společnosti, je podle mě neúměrná nebezpečí, jaké koronavirus představuje. Velkou roli v tom hrají samozřejmě média, která se doslova vyžívají ve sdílení snímků z Itálie, která to bohužel v Evropě schytala jako první a jejíž zdravotní systém nebyl zdaleka tak dobře připravený, jako je ten náš. Všech zesnulých je mi upřímně líto, ale uvědomme si prosím, že to, co vidíme v televizi, není celá realita. Každý měsíc lidé umírají i na jiné nemoci. A není jich málo. Jenže o tom nikdo nepíše. Zpravodajství logicky informuje o tom, co je pro publikum nejatraktivnější, a v posledních týdnech tak můžeme sledovat učebnicový příklad toho, jak lehce podléháme manipulativním technikám. Krásně se na tohle téma rozepsal Robert Němec v článku 18 důvodů, proč v nás koronavirus vyvolává takový strach a iracionální chování. Doporučuju přečíst.
No a pak tu máme ekonomickou stránku věci. Přísná omezení nám možná pomohla na chvíli křivku zploštit, ale za jakou cenu? Zastavil někdo průmysl kvůli hrozbám (a umírání), které přijdou ruku v ruce se změnou klimatu? Nezastavil. Nebylo přece možné udělat takový radikální krok, protože by se ekonomika zhroutila. A pak přijde koronavirus, který má u velké většiny nakažených lehký průběh, a najednou to možné je.
Mám nepříjemný pocit, že se z boje s pandemií stala politická hra. Stát s nejnižšími čísly vyhrává. Zavřeme školy, restaurace, továrny. Hlavně, ať to neroste. Co na tom, že když se zhroutí ekonomika, zavládne naprostý chaos? Že tisíce lidí přišly o práci a brzy přijdou i o domov? Že omezení svobody je náročné na psychiku nás všech?
Skutečně je koronavirus tak velká hrozba, že musíme přijímat omezení takového charakteru? Já bych k tomu byla skeptická. Zdá se mi, že souběžně s bojem s koronavirem teď vedeme hlavně střet o to, kdo bude mít největší zásluhy na jeho zvládnutí. Čína možná pomáhá, ale s jakými úmysly? Opravdu nám podává pomocnou ruku, nebo se komunistický režim snaží vylepšit svůj obraz ve světě? A co naše vláda? Je její prioritou zachránit životy slabších, nebo má i postranní úmysly?
Je krásné sledovat vlnu solidarity, která se zvedla napříč Českem, ale mám strach, že až se situace uklidní, promění se v sobectví. Nikdo nebude mít peníze, každý bude myslet v první řadě na sebe, na to, aby zabezpečil vlastní rodinu nebo byznys. Vláda nám prý pomůže, ale uvědomme si, že nemá kouzelný měšec plný peněz, ze kterého všechny škody zaplatí. Čím delší opatření budou, tím se situace bude zhoršovat. Stojí nám to za dočasné vítězství nad virem, který tu s námi stejně zůstane a budeme se s ním muset naučit žít?
Ač se to z médií nemusí zdát, koronavirus není nemoc, která zabije každého, kdo se jím nakazí. Chovejme se zodpovědně, nosme roušky, udržujme si odstup, chraňme rizikové skupiny, ale prosím, vraťme se alespoň zčásti k normálnímu životu. Když to brzy neuděláme, možná v počtu nakažených vyhrajeme nad ostatními státy, ale naše životy už nebudou jako dřív.
Veronika ♥
Disclaimer: Řádky výše popisují můj subjektivní názor a pokud se váš pohled liší, budu moc ráda, když mi ho sdělíte v komentářích nebo v soukromých zprávách na Instagramu @veronikatazlerova.
Jeste pred par tydny, kdyz zacalo Cesko zavadet prisna opatreni, jsem si pokladala stejne otazky jako ty… neni to prehnane? Nenapacha to vice skod nez uzitku? O kolik penez lidi prijdou? Budte radi, ze si tyto otazky muzete pokladat dal. Ziji ve Francii a otazky, ktere si klademe kazdy den jsou bohuzel jine.. koho ztratime dnes? Kdy zase zazvoni mobil s dalsi smutnou zpravou? Manzel prisel uz o dva kolegy z prace, jeden z nich byl zdravy, mlady kluk… denne se bojim o tchyni s tchanem, protoze jsou ve veku v jakem se uz tady pacienti ani nezachranuji… kamaradku mam v nemocnici.. kazdy si ted klademe otazky, ale jsem neskutecne rada, ze mam rodinu a pratele v Cechach v bezpeci a nemusim se o ne tolik bat. A to je pocit, ktery zadne penize na svete nemuzou vyvazit…
Autor
Děkuju za jiný pohled. Úmrtí, ke kterým koronavirus přispěl, jsou strašná. Nechci to zlehčovat, jen si myslím, že musíme brát v úvahu to, že lidé vždy umírali i na jiné nemoci. Až teď jsme si to ale začali uvědomovat…
Nebaví mě sedět doma, ta nemožnost kamkoliv zají6. Ale jakožto zaměstnanec nemocnice a jakožto osoba, která zná zdravého člověka v produktivním věku s koronavirem a těžkým virovým zápalem plic si nemyslím, že by ta opatření byla zbytečná. Ekonomické dopady budou veliké. Osobně nás to nejspíš taky postihne. Ale bez omezení by lidé doma bohužel neseděli. I u nás v práci se v polovině února nedoporučovala odcestovat lyžovat do Itálie. A? Přesto tam byli všichni, co měli zaplacenou dovolenou. A pak měli jsme tady 10 let relativního blahobytu. Čekala bych, že budou mít lidé aspoň minimální rezervu, aby měsíc bez příjmu zvládli, např knižní trh (Euromedia, Svojtka…).
Autor
Já si rozhodně nemyslím, že jsou opatření zbytečná, jen mi přijdou neúměrná hrozbě, kterou koronavirus představuje. Ale máš pravdu, možná soudím jen podle sebe – všichni v mém okolí se chovají zodpovědně a věřím, že i po uvolnění některých zákazů, které pomůžou ekonomice a podnikatelům přežít, budou dbát na všechno, co je potřeba dělat, aby se virus nešířil. To ale samozřejmě nebude platit o celém národu…
Víš ty co? S takovým článkem si mě předběhla ?, mám ho rozepsaný. No nic aspoň tě tam dám jako referenci, že sdílíme podobný, ne-li stejný názor. Měj fajný víken. Joey ?
Autor
Tak mi sem pak hoď odkaz, ráda si ho přečtu:)
Dekuju za tenhle článek ? naprosto souhlasím.
Souhlasím s tebou. Psychicky už to doma moc nezvládám a jsem z toho nešťastná. Nejhorší na tom je, že nevíme, kdy už to konečně všechno skončí. Chci zase chodit normálně do školy, na tréninky a navštěvovat rodinu….
Autor
Adélko, tenhle stav jsem měla první týden karantény. Zkus častěji opouštět byt (s rouškou), choď každý den na procházky do parku, do přírody… Mně to moc pomohlo:)
Pod tohle bych se mohla podepsat.
Děkuju, Veru.❤ Kačka.
https://nazory.ihned.cz/c7-66738700-1395mk-16f808f9a2f1525
doporučuju Ti přečíst si i tento článek. Myslím si, že je to hodně zaímavý pohled na věc, který mně osobně změnil pohled na opatření, která tu máme.
Autor
Děkuju za tip. Článek jsem si přečetla a souhlasím, že bez omezení by ztráty byly větší. Jak píšu v textu, omezení mají smysl a měli bychom je dodržovat, ale v takové míře a na tak dlouhou dobu podle mě představují větší riziko…
Důvod, proč si můžeme v ČR dovolit psát takovéhle články je ten, že se nastolila durazna opatření, nošení roušek, obrovská vlna solidarity. Máme málo mrtvých prozatím právě proto, že jsme byli razantnejsi než země, kde lidé padají jako hrušky a odváží je tam náklaďáky, protože je nemaji kam dávat. Tenhle článek situaci zlehcuje, protože se začínáme cítit v bezpečí a myslíme si, že koronavirus vlastně nic není. Ale to proto, že ta opatreni mame a zvladame to. Dokud nám to vláda neprikazala, lidé vubec nedbali na doporučení, na všechno kaslali. To, že někdo žije ve své bubline, která to dodržuje neznamená, že se tak chovají všichni. Já to vidím u nas na sídlišti, stále se najdou lidi, co bojkotuji roušky a doufám, že dostanou pokutu. Jednotlivé podniky se teď potřebují transformovat a přizpůsobit poptávce. Vím, že to je těžké a bude to mít fatální dopad. Ale jak říkal jeden ekonom, tak můžeme to pocitat ekonomicky, zcela bez emocí, a pak by bylo výhodnější, kdyby nás par desitek tisic umřelo a jelo se dal beze změn nebo do toho zapojime morálku a naše lidství a samozřejmě je potřeba, abychom chránili lidi a jejich životy. Zemřít můžete i vy. Za prvé nevíte, jake nemoci ještě máte, za druhé nemoc mutuje a nikdo neví, co bude. Zeptejte se lékařů, co si o tom myslí. Říkají, že jestli si někdo myslí, že je to chřipka s lehkým průběhem, tak je blázen. Varují před ní, ale nemají teď čas psát články na blog o tom, jak je to nebezpečné. Český doktoři natocili video na facebook, kde to popsali. Z nemocnic mame neustálou a neutuchajici poptavku po rouskach, volaji mi zoufalí lidé. My z toho vážně ještě nejsme venku, jen lidé otupuji z hromady zpráv, aby jim nehrablo. Je to obranný mechanismus našich mozků.
Kde jste našla statistiku, ze tisíce lidí v ČR přijdou brzy o domov?
Tak zrovna právě ty roušky jsou něčím, o co bych se přela. Dnes vyšel na Seznamu článek o Dánsku, kde vůbec nejsou na tématu dne, lidé je nenosí, čísla tam jsou v přepočtu na obyvatele podobná. Jinak Verčo, souhlasím s Tebou. Myslím si, že je skvělé, že na počátku vláda zasáhla rychle, současný stav už
podle mého názoru trvá dlouho a může napáchat víc škod, než samotný koronavirus. Vždyť i vrchní
hygienik teď hlásá, že změnil názor a je třeba na nemoc získat kolektivní imunitu. Skvělý byl i rozhovor s Lukášem Pollertem v Deníku N – coby lékař nasazený v první linii má spíše obavy kvůli lidem trpícím jinými nemocemi, které teď koronavirus upozaďuje.. Ta nemoc tady bude ještě dlouho a je téměř jisté, že se po ní objeví další. Nedovedu si představit, že se v podstatě zastavení normálního života na déle než měsíc stane běžnou součástí našich životů. A píšu to s vědomím, že jsem sama spolu s několima mně nejbližšími lidmi v oné rizikové skupině.
Autor
Luci, článek o Dánsku jsem četla a názor na roušky mám takový, že asi nikoho z nás nezabije je nosit, i pokud se nakonec ukáže, že takový účinek nemají. Co mě ale v souvislosti s jejich nošením děsí, je to, jak si lidé za jejich špatné nasazení nebo chvilkové sundání (typicky kuřáci, běžci, cyklisti), nadávají. To je podle mě zbytečný extrém. A pokud jde o omezení, chápu, že vláda musela jednat rychle a jsem moc ráda, že se nám tu (snad!) podařilo epidemii v počátku zpomalit, ale teď už je tenhle přísný režim podle mě zbytečně dlouhý a čím delší bude, tím drastičtější dopad bude mít. Jak na ekonomiku, tak na psychické zdraví lidí…
Veru, souhlasím. Na druhou stranu je ale těžké říct, která opatření jsou dobrá/špatná v takové mase lidí (a to ČR v porovnání s dalšími státy je relativně malá). Netroufám si odhadovat jak moc (ne)závažná nemoc to je, podle mě hodně záleží na imunitě. Taky si bohužel hodně začínám myslet, že vlna solidarity a spojenectví se zvrhne v sobeckost + dohánění toho, co je teď zakázáno. Možná to ale bude jinak, čas ukáže.
P. S. Na karanténu si chtě nechtě začínám „zvykat“ přesto se těším, až se život vrátí alespoň trochu ke starým časům.
Ahoj Veru,
naprosto rozumím tvému pohledu na věc a v některých ohledech s tím i souhlasím.
Ale myslím, že si úplně nedokážeme představit, jak by to vypadalo, kdybychom nechali koroně volné pole působnosti, případně se k tomu postavili stejně jako Anglie v začátcích aka „kolektivní imunita“ (která očividně nezafungovala). Nejedná se totiž o proočkovanost národa, která chrání neočkované jedince (jako je tomu třeba u spalniček).
Ve skutečnosti je nakažených dle odhadů asi pětkrát tolik, tudíž i 5x více mrtvých, kteří ale nejsou diagnostikováni s koronou, tudíž se jejich smrt s koronou ani nespojuje.
Myslím, že sama máš ve svém okolí jedince z rizikových skupin – obézní, kuřáky, se srdeční chorobou, slabou imunitou. Navíc, nikdo nedokáže se 100% jistotou říct, že lehký průběh (nebo dokonce bezpříznakový) bude mít každý, kdo je zdravý a dbá třeba na zdravotní životní styl.
Pokud bychom nezavedli striktní omezení, je otázkou, jak by to v průmyslu a podnikání všeobecně vypadalo, kdyby korona postupně „položila“ třeba 50 % obyvatel. Na výrobních linkách by byl nedostatek lidí, zdravotnictví enormně přetížené, klienti drobných živnostníků by byli v lepším případě v nařízené karanténě, v horším v nemocnici nebo mrtví…
Jasně, dopady budou enormní. Ale je důležité, že pracovní síla zůstává v záloze, nikoliv neodpadá v důsledku choroby.
Doporučuju článek od Washington Post, kde se hovoří primárně o zmírnění křivky nákazy.
https://www.washingtonpost.com/graphics/2020/world/corona-simulator/
Smrtnost korony není nijak závratná třeba jako u chřipky, ale je vysoce infekční. A s ohledem na to, že virus mutuje, nikdo nedokáže přesně predikovat, jakým směrem to bude.
Co kdyby se smrtnost s rychlým šířením infekce zvyšovala?
Měj se hezky, T.
Autor
Terez, moc děkuju za komentář a souhlasím s tebou. Rozhodně netvrdím, že by omezení neměla být žádná (viz Británie a kolektivní imunita), ale myslím, že v současné situaci, jakou teď máme v České republice, by se mohla jistá omezení zmírnit, aby nebyl dopad na podnikatele, živnostníky a ekonomiku vůbec tak drastický. To samozřejmě neznamená vše odvolat a dělat, jako že virus neexistuje. Musíme chránit rizikové skupiny, udržovat si odstup, nosit roušky, neshlukovat se na velkých akcích… Ale alespoň částečně fungovat.
Myslím, že komentár od „NIKY“ ^ vyššie je až zbytočne agresívny i keď s mnohým sa dá súhlasiť.
Nemám vo zvyku reagovať v diskusiách, ale mám chuť sa podeliť o svoj pohľad.
Pred približne mesiacom keď sa začala zase ďalšia obvyklá vlna „demencie“ na FB, ktorá sa deje pravideľne vo vlnách u mnohých vecí a ľudí, tak som zase len krútil nechápavo hlavou a ignoroval.
Vlnu „demencie“ aby sme sa viac chápali myslím napríklad to, čo sa dialo s utečencami a reakciou ľudí, pritom k nám (do ČR) takmer ziadni ani neprišli a vlnou korony keď tu ešte nebol potvrdený žiaden prípad.
Na začiatku marca som videl v metre nejaký pár s respirátormi a to som hneď krútil hlavou a si hneď povedal, že to je choré.
Až do dňa vyhlásenia núdzového stavu som všetko krásne ignoroval a bol v maximálnom kľude, spokojný.
V deň vyhlásenia núdzového stavu som sa začal prehrábavať všetkými možnými správami a informáciami z väčšieho množstva zdrojov a prepadol som totálnej panike.
Ďalší deň som bol kúsok pred kolapsom a za ďalších pár dní som to opäť nejak prebral a dostal sa do normálu.
Odtej chvíle pozerám správy každý deň a i to je problém na psychiku, že to človeka nenechá v kľude. Už sa snažím to obmedziť aspoň na každé dva dni.
Najsmutnejší fakt je bohužiaľ ten, že túto situáciu ktorá nám teraz nastala sme v podstate vedeli vopred.
Už v roku 2015, teda päť rokov späť ju vtedy najbohatší človek sveta predpovedal:
https://www.youtube.com/watch?v=6Af6b_wyiwI
Teraz to tu máme a keďže s tým nie je žiadna skúsenosť, tak nik nedokáže povedať, či sú opatrenia správne alebo nesprávne.
Netušíme aký je skutočný stav (počet reálne nakazených atď..), neexistujú na to overené lieky a očkovania, netušíme čo všetko ten vírus môže ešte spôsobiť alebo ako by to vyzeralo keby sa to nechalo „plávať“ bez opatrení.
Nevieme, či tí, čo sa už vyliečili ešte nebudú mať nejaké ďalšie problémy v budúcnosti a či v ich tele ten vírus niečo neporobil?
Anglicko chcelo ísť tou cestou kolektívnej imunity a keď prišli varovania od odborníkov, že by tam mohlo zomrieť až pol milióna, tak otočili a už to tam tiež začína rýchlo narastať.
Stačí pozrieť aj do Ameriky, koľko si z toho robili srandu a behom pár dní tam majú tretinu milióna nakazených s obrovským tempom nárastu:
– https://www.youtube.com/watch?v=k7OfV68S_2o
– https://www.youtube.com/watch?v=z5xLVR-x0b4
Tie štatistiky sú šialené. Čoraz viac sa objavú informácie, že ťažké priebehy majú aj mladí a zomierajú aj mladí.
Stále podľa mňa nemáme dostatok informnácií.
Mňa napríklad desí tá štatistika o počte úmrtí. Hovorilo sa o jednotkách percent a možno to tak v reále môže byť (keďže počet nakazených môže byť v násobkoch zistených prípadov), ale zatiaľ to tak nevyzerá.
Nakazenie vírusom môže vyústiť len v dva výsledy – uzdravenie alebo smrť. V tejto chvíli podiel uzatvorených prípadov smrťou tvorí 21%. Ešte pred dvomi týždňami to bolo myslím niečo kolo 12%. Z toho by sa mohlo dať usudzovať, že nechať to nekontrolovane by mohlo mať fatálne následky.
A u stotisícov prípadov už to nie ten prípad, že drobná zmena tých čísiel zmení výrazne ten podiel.
(„closed cases“ v štatistike: https://www.worldometers.info/coronavirus/)
Nikomu nie je príjemné nosenie rúšok, všetky obmedzenia, zatvorené hranice, atď .. Osobne so všetkými nariadeniami ale maximálne súhlasím a myslím, že mohli aj pritvrdiť (stále je mnoho tých, čo to porušujú a nerešpektujú). Som veľmi rád, že ich vláda spravila, pretože sám som mal k tomu úplne laxný prístup. Keď vidím ako sa to ale vyvíja v iných krajinách, som za ne veľmi vďačný.
Ekonomika sa rozbehne a zotaví. Ktosi (nepamätám si presne už kto) povedal, že keď sa to nevyrobí teraz, tak sa to vyrobí neskôr. A má pravdu.
Lenže mŕtvy ludský život sa už vrátiť a naštartovať nedá. Zďaleka sa nebojím len o seba, jedného rodiča som stratil už dávno, nechcem i druhého.
Na celú túto situáciu sa myslím ale dá pozerať i z mnohých pozitívnych uhlov:
– prerušenie výroby celostvetovo prinieslo obrovské zníženie emisií a vyčistenia ozvdušia
– tá obrovská vlna solidarity nám navzájom ukázala, že nie sme zlí a vieme si pomáhať. Ja dúfam, že nám toto vydrží aj po kríze a budeme k sebe milší
– i keď to vo výsledku všetci zaplatíme, štát nám prvý krát za naše životy ukázal, že nám vie aj pomôcť a podporiť nás. Doteraz to bolo len o zvyšovaní daní a odvodov. Snáď i toto teraz prinúti aspoň časť ĺudí prestať štát na daniach okrádať v budúcnosti
– zmení sa pohľad na home office, viac ľudí bude môcť pracovať z domu. To by mohlo priniesť menej áut na cestach, prázdnejšiu MHD, viac času pre jednotlivcov (keď ušetria cestovaním) a podobne
– dezinfekčné gely na vlakových staniciach a podobne? Tie tam mali byť odjakživa a nie ich tam nainštalovať až teraz. Dúfam, že sa to stane štandardom
– ľudia sa naučia dbať viac na hygienu
– možno sa konečne začne meniť i to, že nebude na všetkom „Made in China“ kvôli pár ušetreným halierom
A takto by som vedel asi pokračovať ďalej.
Všetci teraz bojujeme, jak finančne (tiež som OSVČ), tak i hlavou a náporom na psychiku, ja napríklad nemôžem ísť ani za rodinou a je otázne kedy to pôjde. Peniaze sú ale rozhodne až druhoradé a pre mňa zdravie na prvom mieste. Preto tie restrikcie kľudne vydržím.
Samozrejme to nevylikvidujeme a budeme sa musieť časom nakaziť všetci, ale musíme sa snažiť to spomaliť a regulovať, aby bolo dostatok zdravotníckej starostlivosti a prípadne čas než sa vyvinie liek/očkovanie.
Teraz je najdôležitejšie si udržovať imunitu, z toho dôvodu asi i obmedziť alkohol a snažiť sa držať si pozitívnu náladu. Byť proste v kľude. Nekomzumovať každý deň správy plné negativity, chodiť viac von za aktivitami (prechádzka, beh, cyklistika …).
Pobyt v prírode zakázaný nie je a pozitívnej nálady v týchto krásnych slnečných dňoch človek ľahko načerpá. A dôležité je sa venovať i tomu, čo človeka najviac baví a svojmu hobby – to krásne myseľ zamestná a rýchlo utečie čas a to ešte s nejakým výsledkom.
Držte sa, všetci!
Autor
Moc děkuju za názor. Jak už jsem tu několikrát psala, s většinou nařízení souhlasím a myslím, že razantní kroky v době, kdy se k nám virus dostal, pomohla, ale z dlouhodobého hlediska je takový režim neudržitelný a podle mého názoru teď i zbytečně dlouhý. Je mi jasné, že omezení musí nadále platit, musíme dbát na hygienu, sociální distanc apod., ale ekonomiku nelze úplně zastavit. Peníze nejsou důležitější než život, ale ekonomické dopady budou mít drastický vliv na životy mnohých lidí. To samé platí i o psychice – zdá se mi, že nikoho nezajímá psychické zdraví obyvatel, to, kolik lidí trpí kvůli karanténě úzkostmi, panickými stavy. A pokud jde o pozitivní dopady, jistě, krize přinese určitě i mnoho dobrých změn (chystám na to téma článek), ale bojím se, aby těch negativních nebylo mnohonásobně víc. Aby se solidarita, kterou teď vidíme, nezměnila v sobectví. A v neposlední řadě se bojím i o dopad koronakrize na svobodu a demokracii…
Ahoj Veru 🙂
Na jednu stranu souhlasím s tím, že opatření budou mít veliký dopad na ekonomiku. Ale jako zdravotník na to koukám spíše z jiného pohledu. Pokud by došlo k nákaze více lidí než je kapacita lůžek, tak ztráty budou obrovské. A nechci ani pomýšlet na to, kdyby se nakazila většina zdravotníků – nebude se o nás mít, kdo postarat a ani my nevíme, zda nedostaneme v nejbližší době infarkt nebo jinou nemoc a budeme potřebovat ošetření, může se tedy stát, že nebude sanitka nebo místo v nemocnici.
Myslím, že lidé se bojí hlavně proto, že toho zatím moc nevíme můžeme všichni jen něco předpokládat.
Autor
Chápu záměr opatření a posílám velkou úctu všem lidem v první linii, jen, jak už jsem psala, myslím, že některá omezení jsou teď až zbytečně striktní a můžou mít fatální následky (i na životech)… Viz třeba tenhle článek: https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/koronavirus-domaci-nasili-sebevrazdy-uzkost-panika-deprese_2004070600_jab
Velmi vyzrálý příspěvek. Palec nahoru! Doporučuji se podívat na nedávné interview s Davidem Icke na YT ohledně tohoto.
Autor
Děkuju za tip, podívám se:)
Svět se nepochybně změní, potřebuje to už nějakou dobu. Tím, že máme teď čas k sebereflexi si snad uvědomíme, jak naše životy víc zharmonizovat, nehnat v šíleném tempu a uvědomíme si, co je v našem životě důležité.
Názorem jsem někde mezi, dopady na ekonomiku to bezpochyby bude mít. Pak si říkám: dobře, jenže budeme-li se opravdu věnovat jen vážným případy koronaviru a zachraňovat každého, nebude potom prostor na operace plánované. Na operaci kolene, karpálních tunelů nebo transplantaci ledviny nebude mít jinak zdravý a pro společnost i ekonomiku přínosný člověk nárok, péče se mu nedostane.
Opět ale zdravotníků není neomezený počet a na 200% neustále pracovat taky nemohou.
Příliš jsme si zvykli, že jsme všichni nesmrtelní, ale bohužel, není to tak.
A je třeba si to dobře uvědomovat a každého dne si vážit. Starat se o zdraví tělesné i duševní, především sebe, ale i svého okolí.
Zavření hranic mi přijde nesmyslné. Všichni, co pracují v cestovním ruchu tím hrozně utrpí (a obrovská spousta dalších odvětví taky, vlastně všechny, ale jmenuji příklad). Kdyby každý vracející se šel automaticky na dva týdny do karantény a testovat by bylo za mě logičtější, ale odborník samozřejmě nejsem. Navíc, co kdyby náhodou vláda tak trochu ty hranice zapomněla otevřít? (to už je extrém, ale trošku mi tady chybí ta demokracie poslední dobou).
Osobně mi home office nevadí, můj gympl velmi svižně, vlastně hned další týden, zavedl skvěle přehlednou a efektivní výuku na MS Teams.
Dělám všechny ty věci na které „není čas“ už 2 roky, čtu knihy a chodím do přírody, cvičím. Nastavila jsem si doma udržitelný režim a funguji v pohodě.
Hezký večer a pevné zdraví všem, co čtou tyto řádky!
Ano, ano a ještě jednou ano. Uznávám, opatření jsou třeba, protože pořád jsou mezi námi lidé, kteří si vyjeli do Itálie i ve chvíli, kdy se to všechno začínalo rozjíždět a pořád jsou mezi námi ti, kteří nejsou zodpovědní. Ale v takové míře? Proč? Opravdu to bude – i já myslím – spíše ke škodě. Utrpí ekonomika, malí podnikatelé, lidská psychika… a že je to politická hra? Jednoznačně. Na domácí a i světové půdě. Bohužel.
Můj názor je takový, že všechno se dá respektovat, ale z roušek se stalo náboženství, které už ztratilo racionalitu. Nemluvě o nutnosti si ji doma vyrábět. Myslím, že striktní příkaz by měl být v uzavřených prostorech a při delším setkání s osobou co nežije ve stejné domácnosti. Pak tedy když v okolí se pohybuje více lidí a nedá se vyhnout obloukem. Všechno ostatní začíná být hysterií, protože na přenos je prostě nutný delší kontakt, ne letmé minutí. Už lidi hlásí, že mají potíže s dýcháním nebo dokonce angíny z nošení roušek, o možných plísních a neúčinnosti po delším nošení nemluvě. Tohle doufám nebude trvat dlouho, protože lidi jsou schopní se kvůli tomu pobít