Vím, že toho o koronaviru bylo řečeno už dost, ale nedá mi to, abych se s vámi nepodělila o to, jak stuaci, které v posledních týdnech čelíme, vidím já. Takřka od začátku vypuknutí celé pandemie čtu jeden článek za druhým, sleduju veřejnoprávní média a rozhovory na DVTV, poslouchám podcasty s odborníky i podnikateli, kteří teď bojují o přežití, a začínám mít silný pocit, že mnohem větší hrozbou než samotný koronavirus jsou opatření, které přijímáme pro jeho eliminaci.
Od té doby, co se koronavirus rozšířil do světa, na sociálních sítích potkávám názory, že lidstvo takovou facku potřebovalo. Že nám příroda vrací úder. Že jsme si nevážili svobody, kterou jsme měli, a tak musela přijít katastrofa v podobě čínského viru, aby nám připomněla, kdo je tady pánem. Dovolte mi ale malou poznámku. Doma nás nezavřela příroda. Zavřel nás stát. Podnikatelům nevzala provozovny (a veškerý příjem) velká voda, ale drakonická omezení, která nám mají pomoci boj s pandemií vyhrát.
Nejsem epidemiolog a nechci situaci zlehčovat, ale panika, která panuje v české společnosti, je podle mě neúměrná nebezpečí, jaké koronavirus představuje. Velkou roli v tom hrají samozřejmě média, která se doslova vyžívají ve sdílení snímků z Itálie, která to bohužel v Evropě schytala jako první a jejíž zdravotní systém nebyl zdaleka tak dobře připravený, jako je ten náš. Všech zesnulých je mi upřímně líto, ale uvědomme si prosím, že to, co vidíme v televizi, není celá realita. Každý měsíc lidé umírají i na jiné nemoci. A není jich málo. Jenže o tom nikdo nepíše. Zpravodajství logicky informuje o tom, co je pro publikum nejatraktivnější, a v posledních týdnech tak můžeme sledovat učebnicový příklad toho, jak lehce podléháme manipulativním technikám. Krásně se na tohle téma rozepsal Robert Němec v článku 18 důvodů, proč v nás koronavirus vyvolává takový strach a iracionální chování. Doporučuju přečíst.
No a pak tu máme ekonomickou stránku věci. Přísná omezení nám možná pomohla na chvíli křivku zploštit, ale za jakou cenu? Zastavil někdo průmysl kvůli hrozbám (a umírání), které přijdou ruku v ruce se změnou klimatu? Nezastavil. Nebylo přece možné udělat takový radikální krok, protože by se ekonomika zhroutila. A pak přijde koronavirus, který má u velké většiny nakažených lehký průběh, a najednou to možné je.
Mám nepříjemný pocit, že se z boje s pandemií stala politická hra. Stát s nejnižšími čísly vyhrává. Zavřeme školy, restaurace, továrny. Hlavně, ať to neroste. Co na tom, že když se zhroutí ekonomika, zavládne naprostý chaos? Že tisíce lidí přišly o práci a brzy přijdou i o domov? Že omezení svobody je náročné na psychiku nás všech?
Skutečně je koronavirus tak velká hrozba, že musíme přijímat omezení takového charakteru? Já bych k tomu byla skeptická. Zdá se mi, že souběžně s bojem s koronavirem teď vedeme hlavně střet o to, kdo bude mít největší zásluhy na jeho zvládnutí. Čína možná pomáhá, ale s jakými úmysly? Opravdu nám podává pomocnou ruku, nebo se komunistický režim snaží vylepšit svůj obraz ve světě? A co naše vláda? Je její prioritou zachránit životy slabších, nebo má i postranní úmysly?
Je krásné sledovat vlnu solidarity, která se zvedla napříč Českem, ale mám strach, že až se situace uklidní, promění se v sobectví. Nikdo nebude mít peníze, každý bude myslet v první řadě na sebe, na to, aby zabezpečil vlastní rodinu nebo byznys. Vláda nám prý pomůže, ale uvědomme si, že nemá kouzelný měšec plný peněz, ze kterého všechny škody zaplatí. Čím delší opatření budou, tím se situace bude zhoršovat. Stojí nám to za dočasné vítězství nad virem, který tu s námi stejně zůstane a budeme se s ním muset naučit žít?
Ač se to z médií nemusí zdát, koronavirus není nemoc, která zabije každého, kdo se jím nakazí. Chovejme se zodpovědně, nosme roušky, udržujme si odstup, chraňme rizikové skupiny, ale prosím, vraťme se alespoň zčásti k normálnímu životu. Když to brzy neuděláme, možná v počtu nakažených vyhrajeme nad ostatními státy, ale naše životy už nebudou jako dřív.
Veronika ♥
Disclaimer: Řádky výše popisují můj subjektivní názor a pokud se váš pohled liší, budu moc ráda, když mi ho sdělíte v komentářích nebo v soukromých zprávách na Instagramu @veronikatazlerova.