Když vám píšu tyhle řádky, ještě pořád mi běhá mráz po zádech. Znovu a znovu si pročítám všechny ty nekonečné stopy, které jsem za sebou po dobu osmi let nechávala. Koukám na fotky, o kterých už ani nevím, že kdy vznikly. Na telefonní čísla, která jsem již dávno ztratila. Na přátele, které jsem roky neviděla.
Připadám si jak v nějaké detektivce. Prohlížím si spis sebe sama a snažím se najít nějakou skulinku. něco, co nesedí. Marně. Občas se zastydím, pousměju, zavzpomínám. Všechny ty informace jsou tak nekompromisně pravdivé. Reflektují můj život, mou osobnost. A ať už je mi to příjemné, nebo ne, můžu si za to sama.
Všechno to začalo pár dní zpátky, kdy jsem zhlédla tento rozhovor na DVTV. O tom, že nás sociální sítě sledují na každém rohu, víme všichni a horko těžko s tím něco uděláme. Ve videu jsem ale zaslechla i jednu informaci, která mi nedala spát. Ponořila jsem se proto do hlubin internetu a za pár chvil si ověřila výsledek; Každý z nás (uživatelů Facebooku) má právo na výpis informací, které o nás tato sociální síť shromažďuje. A nebyla bych to já, kdybych se to nerozhodla využít.
Po pár okamžicích zuřivého googlování jsem tedy nakonec našla přesně to, co jsem potřebovala. Úplně jednoduchý návod, jak si informace stáhnout. A nestačila jsem se divit.
Za necelou čtvrthodinku mi přišel obsáhlý soupis celého mého (nejen) facebookového života a mně doslova zamrzl úsměv na tváři. Kromě údajů, které jsem vytroubila světu vědomě, na mě totiž vyskočilo nespočet fotek a videí, které jsem NIKDY nepublikovala. Jednalo se o data, která si Facebook stáhl z paměti mého už dávno ztraceného iPhonu. K tomu se mi před očima objevil i nekonečný seznam všech mých telefonních kontaktů (a to zdaleka ne jen těch současných) a podrobný rozpis všech konverzací na Messengeru.
Přidejte k tomu ještě všechna uzavřená přátelství, žádosti o ně i jejich ukončení, veškeré události, kterých jste se zúčastnili, nebo jste o ně jen projevili zájem, všechny reklamy, na které jste kdy klikli, a mraky dalších a dalších informací, které jste o sobě ani vy sami možná nevěděli…
Připadáte si teď jako v Orwellově románu? Nejste sami. Tohle je zkrátka náš svět. A to tu mluvím jen o informacích dostupných z Facebooku. Instagram, Snapchat, YouTube, ty všechny toho vědí ještě mnohem víc. A co teprve samotný Google, že?
Hlavním poselstvím tohoto článku ale není bědování nad dnešní dobou. Nespočet výhod, které s sebou digitální technologie přinášejí, holt něco stojí. Žijeme ve světě sociálních sítí, sdílíme své životy (jako blogerka o tom něco vím) a pokud neodjedeme žít někam hluboko do lesa, kde lišky dávají dobrou noc, musíme se v tom naučit chodit.
Musíme si být vědomi toho, že cokoliv vyšleme do online světa, už nikdy nezmizí. Že ty nejintimnější momenty bychom si měli nechávat jen sami pro sebe a ne pro náš telefon. Nejsem sice žádný odborník na soukromí na sociálních sítích, ani nevím, jak je zacházeno se všemi informacemi, které o mě mají, ale jak v rozhovoru říká Daniel Dočekal; je dobré být paranoidní.
Veronika ♥
 |
| P.s.: Kdyby vás zajímalo, jak všechny tyto informace využívá online marketing, mrkněte na tuto přednášku. |
Tak, právě jsem pustila archivaci, a po dočtení článku se docela bojím co na mě vyskočí.
http://life-by-marie.blogspot.cz/
Jsem ráda, že o tom někdo napsal. Já se na to taky chystám a uzm teď vím, že to nebude na půl hodiny. Díky za návod!
To je fakt strasny a smutny, ale je to tak a my sami se pri kazde fotce, informaci nebo dat rozhodneme, to sdilet nebo zadat. Clovek by si casteji mel byt vedom toho, co na internetu dela.
xxx, Sandra
Tak jsem prozkoumala svůj archiv a teda kromě přijatých, nepřijatých a volaných hovorů na mě nevyskočilo nic děsivého. Asi jsem tak nějak předpokládala, že konverzace tak tajné nebudou a fotky a videa tam mám pouze ty, které jsem publikovala na fb.
To já bohužel ne…
Já jsem tedy nijak překvapená nebyla. Trochu mi vadí, že mají moje konverzace, ale na druhou stranu v nich většinou jen píšu lidem, že jdu někam pozdě, takže jooo, jen ať si počtou.
Co se týče fotek, mají jen ty, které jsem zveřejnila. Napadlo mě, že to možná je tím, že nemám Iphone, ale je to jen odhad, vůbec nedokážu posoudit, jestli na tom něco je.
presne ako si to napisala – musime sa v tom naucit chodit 😛 nema zmysel sa nad tym rozculovat. patri to k dnesnej dobe 😉
Viki Ceglédyová
Tak o tomhle jsem třeba ani nevěděla, dávám si hodně pozor na to, co publikuju. Soubor si určitě stáhnu a snad tam na mě nevyskočí nic děsivého.
LENN
To je teda mazec! :-/ Jde z toho až hrůza, když si člověk uvědomí, jaké informace o sobě posílá ven do světa…
Jako ostatní jsem taky o tom absolutně neměla páru, no uvidíme, kdybych řekla, že nemám obavy, lhala bych.
https://gingerjannie.blogspot.cz/
A Facebook je podle mě ještě slabota oproti Googlu, který má data úplně o všem 🙂
Autor
Tak o tom žádná:)
Nějak tak mi bylo jasné, že o mě facebook a další sociální sítě shromažďují informace, ale nikdy mě nenapadlo, že až tak dopodrobna jak píšeš. No, archivovala jsem si dala dle návodu a čekám e-mail:). Konečně článek který se týká něčeho jiného ♥
Autor
Deni, děkuju!
Děsivé, ale pravdivé.
Veselé Vánoce.
Tohle téma mi není cizí. Slyšela jsem o tom už ve škole, ale ne tak dopodrobna, jenom povrchově. Mám ale kamaráda, který se tímto zabývá a společně jsme uspořádali na toto téma přednášku. jelikož já jsem o tom už nějaké to povědomí měla nebyla jsem tolik paralyzovaná jako zbytek místnosti. Ale bylo opravdu silné vidět všechny ty reakce lidí okolo. Nikdo z nich si toto a ani jiné „nebezpečí“ online světa neuvědomoval.
Za mě je skvělé, že se našel další člověk, který toto téma šíří mezi lidi …