Nepít je normální

Nepít je normální

Než se pustíte do čtení, zkuste si odpovědět na otázku: Kolik dní jste od svých osmnácti vydrželi bez kapky alkoholu?

Já nepiju už přes šest let. Od mých sedmnácti, abych byla přesná. Začala jsem s alkoholem experimentovat dřív, než by si rodiče přáli, a přestala jsem ve chvíli, kdy mí vrstevníci začali objevovat jeho sílu. A od té doby, co jsem z ryze pragmatických důvodů konzumaci alkoholu omezila, musím všem zas a znovu vysvětlovat proč. Ne, nejsem těhotná. Ne, nemám žádné zdravotní potíže. Ne, ani jednu skleničku si nedám. Děkuju.

Ty nekouříš? Proč?

Není žádným tajemstvím, že alkohol je v naší společnosti považován za nedílnou součást společenského života. Odmítnout skleničku na přivítanou je urážka hostitele a kdo dobrovolně nepije, je podivín, se kterým není žádná legrace. Kde se stala chyba? Jak je možné, že tak glorifikujeme alkohol? Že se při setkání s abstinentem podivujeme tomu, že si neničí zdraví? Proč stejnou otázku nepokládáme i kuřákům? Jaký je v tom rozdíl?

Abyste mě správně chápali, účelem tohoto článku není udělat z vás abstinenty. Alkohol vždycky byl a vždycky bude součástí naší kultury a já proti jeho pití (v rozumném množství) nic nemám. Ale to, že většina z nás vůbec nepřemýšlí nad tím, jak působí na naše fyzické i psychické zdraví, mě dlouhodobě děsí. Přestaňme prosím podceňovat jeho sílu. I když to možná slyšet nechcete, normální je nepít. A v následujících řádcích se vám pokusím nastínit proč.

Jak pijí Češi?

V Česku pije téměř milion a půl lidí rizikově (skoro každý sedmý dospělý) a přepočtená spotřeba alkoholu na jednoho Čecha v roce 2019 byla 173,4 litrů alkoholu, což odpovídá 292 pivům, 29 lahvím vína a 14 lahvím lihovin. Statistika Světové zdravotnické organizace WHO (2018) nás ve spotřebě alkoholu na hlavu zařadila na třetí místo za Litvu a Moldavsko, což je asi tak stejně velký důvod k hrdosti, jako že jsme best in covid.

Kolik alkoholu je příliš?

Ať se nám to líbí nebo ne, neexistuje žádná neškodná dávka alkoholu. Pro udržení nízké míry zdravotních rizik způsobených alkoholem je doporučeno užívání maximálně:

  • jednoho alkoholického nápoje denně u žen a seniorů
  • dvou alkoholických nápojů denně pro většinu mužů

Jeden alkoholický nápoj (20 gramů čistého alkoholu) odpovídá půllitru piva, dvěma deckám vína, nebo 5 cl destilátu.

Jakékoliv pití nad míru může mít za následek nemoci trávicí soustavy jako je onemocnění jater, cirhóza nebo rakovina, poruchy mozku, spánku, chronickou únavu, epileptické záchvaty, oslabení imunity nebo onemocnění srdce. V neposlední řadě je alkohol příčinou přibližně 6 % celkové úmrtnosti v ČR, což je asi 6,5 tisíc úmrtí ročně.

Alkohol je droga

I když jsme vyrostli v prostředí, kde je normální zajít si po práci na jedno a většinu stresových situací řešíme dvojkou na uvolnění nebo panákem na kuráž, přiznejme si, že alkohol není zázračný všelék, ale droga. Potlačuje racionalitu, omezuje schopnost sebeovládání a koordinace. Navíc snižuje zábrany a posiluje pudovost, což může vést k tomu, že nás ráno po vystřízlivění může čekat v ložnici nemilé překvapení…

Říkáte si, že je to přece váš život a vaše zdraví? Alkohol má bohužel velký vliv i na rozvoj duševních onemocnění, což negativně ovlivňuje mezilidské vztahy. Nejčastěji trpí nejbližší okolí, tedy rodina, partneři a velmi intenzivně i děti.

Pít či nepít?

Jak už jsem říkala, cílem tohoto článku není přesvědčit vás o tom, že byste se měli vzdát alkoholu jednou provždy. Jen ho přestaňme glorifikovat. Berme ho jako neřest, kterou si dopřáváme s vědomím všech rizik, které jeho konzumace má. Jestli chcete vědět, jak na tom jste, zrcadlo vám nastaví test nezávislosti nebo test na webu Alkohol škodí. V případě, že zjistíte, že pití nemáte tak pod kontrolou, jak jste si mysleli, můžete se obrátit na Národní linku pro odvykání alkoholu;

  • Národní linka pro odvykání alkoholu má telefonní číslo 800 350 000, e-mail poradte@chciodvykat.cz a webovou stránku chciodvykat.cz. O pomoc či radu můžete požádat i když nejde přímo o vás, ale máte starost o blízkou osobu.

A pokud byste se chtěli do tématu alkoholismu ponořit hlouběji, na závěr ještě přikládám pár zdrojů, na které jsem při psaní narazila:

 

 

Mimochodem, spočítali jste si někdy, kolik utratíte ročně za alkohol nebo kolik kalorií vypijete za jeden večer?

Líbil se vám článek? Pošlete ho dál!

3 Komentáře

  1. 27.2.2021 / 9:19

    Ahoj Veru, díky za tento článek. Sama jsem něco podobného v uplynulých měsících dost řešila. Uvědomila jsem si, že mi alkohol vůbec nic nepřináší. Bolí mě hlava i po skleničce vína, alkohol mi nechutná a akorát mám z něj špatnou náladu. Neříkám, že jsem 100 % abstinent, ale nemám problém si dát v hospodě pomerančový džus, i když má dalších 20 lidí pivo (časy před pandemií). Naštěstí mi poslední rok pandemie ulehčil nějaké vysvětlování toho, proč nechci pít 🙂

  2. 3.3.2021 / 13:59

    Já se osobně řídím pravidlem ‘všeho s mírou’, ale u alkoholu nebo kouření na to pohlížím trochu přísněji. Nekouřím vůbec a nikdy jsem nekouřila. Je to jedna z věcí, které se mi hodně těžko tolerují. Alkohol piju spíš svátečně (tak 1x za měsíc, někdy za dva), když si někam vyrazíme s mužem, nebo když máme nějakou oslavu. V podstatě piju jenom víno, někdy si cucnu piva. Své okolí už jsem na to zvykla do té míry, že když jsem potom opravdu byla těhotná, nikdo vůbec nepojal podezření 😀
    V česku je bohužel alkohol úplně běžnou součástí života. A lhala bych, kdybych tvrdila, že můj dvouletý syn nikdy neolízl tátovi pěnu na pivu. Rozhodla jsem se ale jít cestou “normálna”, aby věděl, že alkohol je součástí života, ale že se to s ním nesmí přehánět, že je to stejné, jako čokoláda (prostě něco, co si dám jednou za čas, protože na to mám chuť). Nechci, aby alkohol vůbec neznal a potom do něj spadl v pubertě po hubě.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


Copak hledáte?