Jak napsat bakalářku a nezešílet

Jak napsat bakalářku, diplomku, disertaci nebo jinou závěrečnou práci a nepřestat kvůli tomu pracovat a žít? Kdy a kde začít? Jak si psaní rozplánovat a na co byste se měli předem připravit?

Jak říká jedno moudré rčení, po bitvě je každý generál. A poslední ročník na vysoké bitva rozhodně je. Obzvlášť, pokud jste už vylétli z hnízda a při studiu ještě pracujete, abyste měli z čeho zaplatit nájem, a snažíte se alespoň v rámci možností žít.

Abych vám tenhle závěrečný boj trochu usnadnila, v následujících řádcích vám povím o tom, jak jsem k psaní bakalářky přistupovala já, na jaké překážky jsem narazila a na co byste si měli dát pozor. Doufám, že vám moje zkušenost pomůže a že na poslední ročník na vysoké budete mít jen ty nejhezčí vzpomínky. Tak si připravte hrnek kafe a příběh začíná…

Léto 2019

Když pominu schvalování individuálního tématu (Současné způsoby spolupráce s influencery v ČR) a celý proces zadávání ve druhém ročníku, aktivně jsem začala bakalářku řešit koncem léta. Bylo mi totiž jasné, že kombinace práce, psaní blogu, přednášek a zkouškového bude smrtelná a stresovat se k tomu všemu ještě z bakalářky, se mi fakt nechtělo.

Poctivě jsem si teda v srpnu vytiskla všechny citační normy a další formality, sehnala jsem si knížky, bakalářky a diplomky, ze kterých jsem chtěla vycházet, a odhodlaně jsem zasedla k počítači. Plán byl jasný – do Vánoc sepsat teoretickou část, udělat všechny rozhovory, ty začátkem roku analyzovat a před posledním zkouškovým mít hotovo.

A tehdy přišel první kámen úrazu. Zjistila jsem, že to, že takřka denně píšu texty pro klienty nebo články na blog je mi při psaní akademické práce na dvě věci. Neuměla jsem správně citovat, neznala jsem jazyk, jakým formulovat slova, neměla jsem žádný systém… Zkrátka a dobře, nebyla jsem schopná napsat ani čárku.

A tak jsem začala googlovat. Nejdřív články o tom, jak správně napsat bakalářskou práci (zdroje najdete na konci článku), a po několika dnech zoufalství přišla řada i na videa na YouTube a online kurzy, které mi slibovaly záchranu. Jenže jak už tomu tak bývá, čím víc jsem toho pročítala, tím zmatenější jsem byla, a stránky pořád zely prázdnotou.

Došla jsem teda k závěru, že sama toho víc nezmůžu a obrátila jsem se na zkušenější. Na stránkách NTK jsem nějakou šťastnou náhodou objevila možnost osobní konzultace, ve formuláři jsem nastínila, s čím si nevím rady, přiložila všechny důležité dokumenty od školy a do pár dní jsem měla domluvenou schůzku, která mi pomohla víc než bych si kdy myslela. Během hodiny jsme s Markem (který o influencer marketingu věděl velký kulový, ale poctivě se na mě připravil) probrali vše, co jsem potřebovala vědět, nastínil mi principy, jak práci strukturovat, na co se zaměřit, kde vytvářet citace nebo hledat odborné zdroje. Do teď nechápu, jaký anděl mi ho seslal, a velký dík NTK, že tuhle službu studentům zdarma poskytuje.

Pak zbývalo nainstalovat Word (což jsem udělala přes bráchu studujícím na ČZU, takže jsem pak na všechny komentáře své vedoucí odpovídala jménem Jakub Tázler), naučit se správně formátovat text, milionkrát přečíst citační normu a další pokyny a začít psát.

No co vám budu povídat, ze začátku to šlo fakt ztuha. První tři odstavce teoretické části jsem psala skoro čtyři hodiny. Neustálé hledání v knihách a vytváření citací je mnohem pomalejší, než se může zdát, proto si radši udělejte velkou časovou rezervu. Jakmile jsem si ale zvykla na styl akademických textů a pochopila jsem, co je a není podstatné, všechno se začalo zrychlovat.

Po pár týdnech jsem měla už pěkných pár stránek a odhodlala jsem se je poslat k nahlédnutí vedoucí. Bála jsem se, že mi celý výtvor proškrtá a vrátí mě na startovní čáru, ale nestalo se. Dostala jsem zelenou a jelo se dál.

Když jsem se prokousala teoretickou částí, konečně jsem si našla v psaní hlubší smysl než jen získání naší společností tak přeceňovaného papíru. O využívání influencerů v marketingu toho u nás bylo napsáno pomálu, a tak jsem práci pojala jako přínos celému oboru. Využila jsem kontaktů, které díky blogování mám, a domluvila jsem si rozhovory se zástupci z řad marketingu i influencerů, jejichž názor a pohled na věc by mohl být přínosný. Chtěla jsem napsat text, který usnadní spolupráci oběma stranám a odpoví na otázky, co mnohým marketérům vrtají hlavou.

Vánoce a nový rok

Kolem Vánoc a začátku roku jsem realizovala všechny rozhovory, zpovídala jsem holky z A Cup of Style, Domču Pokludovou, Brixinku, Markétku Frank, Kubu Maříka a další a vše jsem posílala jedné úžasné slečně, která mi nahrávky rozhovorů přepisovala.

Následně jsem si dala kvůli zkouškovému menší pauzu a se začátkem letního semestru jsem se vrhla na praktickou část. Díky mé přednášející jsem dostala přístup k výzkumu Češi v síti (který se prodává za neuvěřitelných 250 tisíc) a s upřímným nadšením jsem začala všechno analyzovat. Pročítala jsem rozhovory, zvýrazňovala zajímavé myšlenky a vše jsem rozřazovala do tematických okruhů. Cílem mé práce bylo postavit proti sobě pohled influencerů a zadavatelů reklamy a navrhnout řešení, jak by měly spolupráce v ideálním případě vypadat, aby byly přínosné pro všechny tři strany – značky, influencery a v neposlední řadě samozřejmě i čtenáře a followers.

Jaro 2020

Když jsem měla teoretickou i praktickou část jakž takž hotovou, přišla ta vůbec nejotravnější část celého psaní – korektura a nekonečné formátování (jakkoliv nevinně tohle slovo zní, věřte mi, že je v něm ukrytý sám ďábel). S gramatickými chybami a stylistikou jsem problém neměla (přece jenom mě to zčásti živí), ale upravit text tak, aby odpovídal tabulkovým normám, byl fakt oříšek. Proto jsem přivolala na pomoc Verunku, která mi s tím pomohla, a pro jistotu jsem bakalářku nahrála i sem, abych odhalila poslední nedokonalosti.

Dva týdny před odevzdáním jsem pak trávila neustálým ukládáním  finální verze v pdf, abych při každé další kontrole odhalila nějakou nechtěnou mezeru, která mi celý text rozhodila, a při verzi číslo šedesát, která konečně vypadala použitelně, jsem naštvaně zavřela počítač a zařekla se, že do tisku ji už nesmím otevřít.

Pro tisk a vazbu jsem si vybrala Powerprint (Diplomka24), jejichž ceny mi v porovnání s ostatními vyšly nejlíp, a krátce před deadlinem, který se nám kvůli koronakrizi mírně prodloužil, jsem práci odevzdala.

Ráda bych tenhle příběh završila šťastným koncem o úspěšných státnicích a obhajobě, ale jelikož mě to všechno čeká až v září, musíte si ještě chvilku počkat. Zatím tu pro vás mám pár tipů a zdrojů, které mi při psaní pomohly:

• Jak napsat (a nepsat) odbornou práci: Zásady, návody, časté chyby
• Zjistěte si všechny důležité termíny a stanovte si vlastní deadline minimálně o týden dřív. 
• Ujistěte se, že víte, jak má vypadat normostrana.
• Počítejte s velkou časovou rezervou. Psaní bakalářky není jenom o tom ťukat do klávesnice, ale spoustu času vám zabere i formátování nebo shánění zdrojů.
• Pokud jste jablíčkáři jako já, začněte se učit, jak pracovat ve Wordu.
• Stanovte si jasný cíl práce a toho se celou dobu držte.
• Neustále zálohujte. Posílejte si bakalářku na mail, nahrajte ji na online úložiště… Nikdy nevíte, co se může s vaším počítačem stát.
• Pokud se to shoduje s citační normou vaší školy, na vytváření citací skvěle poslouží Citace.com.
• Nebojte se investovat do korektora, který vám práci zkontroluje. Autorská slepota je zlo.
• Vše, co vám není jasné, průběžně konzultujte s vedoucím. Ušetříte tak spoustu času stráveného nad částmi, které byste pak museli mazat.
• Pro jistotu nahrajte finální verzi na Odevzdej.cz a zjistěte, jestli jste se v dalších bakalářkách neinspirovali přespříliš.
• Přijměte fakt, že bakalářku prostě musíte napsat. Odkládáním se situace nijak nezmění.

A pokud vás ohledně psaní bakalářky nebo jiné akademické práce zajímá cokoliv dalšího, moc ráda vám na to odpovím v komentářích nebo ve zprávách na mém Instagramu @veronikatazlerova.

Veronika ♥