Když Stephen Covey, americký odborník na rozvoj osobnosti, vedení lidí a motivaci, napsal roku 1989 knihu 7 návyků skutečně efektivních lidí, způsobil tím na poli seberozvojové literatury malou revoluci. Knihy se od té doby prodalo více než 20 milionů výtisků ve 40 světových jazycích a časopis Time ji zařadil mezi 25 nejvlivnějších knih o managementu.
Good to know. Klobouček. A proč že vám o tom píšu?
Covey na necelých čtyř stovkách stránek popisuje 7 návyků, které je třeba si osvojit, abychom jednali co možná nejefektivněji, a věnuje se – zcela nepřekvapivě – i práci s prioritami. K demostraci toho, jak s nimi nakládat, si bere nádobu a hromadu kamení. Pak misku (symbolizující jeden den) plní nejprve velkými kameny (nejdůležitější úkoly), pokračuje menšími (méně důležité úkoly), a když už je nádoba skoro plná, dosype je pískem. Nádoba je plná, vše do sebe krásně zapadá a ani zrnko nezůstalo ležet ladem.
WOW! Klíč k efektivnímu time managementu je na světě. Stačí každé ráno začít žábou a večer budete končit s čistým to-do listem. A ještě čistší hlavou. Proč jsem vám o tom neřekla dřív?
Protože, ať skládám jak skládám, zůstává mi na stole úctyhodná skalka šutrů, které nemám kam nacpat. A taky proto, že tu máme zákony. A nemyslím tím teď legislativní (i když jejich zjednodušení by mi taky dost času ušetřilo, to ne že ne). Mám na mysli ty fyzikální. A když se na mě každé ráno valí lavina balvanů větších než já sama, pochytat je miskou na cereálie – ještě v pořadí od největšího po nejmenší – zkrátka není v mých silách.
Řídit si čas podle priorit je určitě důležité, to Coveymu neberu, ale v dnešní době, kdy na nás létají kameny ze všech stran, podle mě není zázračným řešením se je naučit co nejefektivněji skládat, ale odrážet. Miska bude mít vždycky stejný objem. A den jen čtyřiadvacet hodin. It is what it is. Víc šutrů do ní, čistě z logiky věci, prostě narvat nejde.
Tak si to přestaňme vyčítat. Rovnejme si kamínky, ale když jich bude víc než zvládne miska pojmout, přichází čas obléct brnění. Zabarikádovat vchod. Postavit se FOMO a užívat si, že dokážeme pracovat v klidu, efektivně, a s radostí z toho, že nám něco uniká.
24 hodin, 1440 minut, 86 400 vteřin. Víc prostě nemáme.
