Site icon VERONIKA

Kdy jindy, když ne teď?

Co si budem povídat. Současná situace je fakt na hovno. Omlouvám se za to slovo, ale nedovedu si představit vhodnější příležitost, kdy ho na blogu použít, než právě teď. Šíření koronaviru a s ním spojená vládní nařízení, kvůli kterým se život ze dne na den zastavil, se možná můžou jevit jako introvertův sen, nicméně pro mě, člověka společenského, je to hotová smrt. Byla jsem zvyklá trávit celé dny v ruchu velkoměsta, pracovat po kavárnách, schůzkovat, vídat se s přáteli a najednou sedím zavřená v malém vršovickém bytě a připadám si jako ve vězení. 

Nicméně, dneska vám tu nechci povídat o tom, jak na hovno (zase to slovo, pardon), celá tahle koronasituace je. Špatných zpráv je všude plno a kdyby člověk vycházel jen z toho, co vidí na Instagramu, má pomalu pocit, že nastal konec světa. V žádném případě nechci situaci zlehčovat, ale věřím, že brzy bude líp. Že se zase vrátíme do práce, kaváren, muzeí, kin a že následná ekonomická krize, která se dotkne každého z nás, nebude tak bolestivá, jak se teď možná všem podnikatelům a živnostníkům zdá.

Důvodem, proč tu dnes tu sedím a sepisuju vám tyhle řádky, je, abych vás přiměla podívat se na celou situaci z trochu jiného úhlu. Pokud se vám taky život převrátil vzhůru nohama a nevíte, z čeho zaplatíte dalších několik nájmů, nebo jen nemáte do čeho píchnout, zkuste vnímat karanténu jako příležitost. Příležitost pustit se do věcí, které jste posledních několik měsíců nebo let odkládali.

Abych vám to demonstrovala na konkrétním příkladu, když jsem se já před pár dny smířila s tím, že to vražedný tempo, v jakém jsem jela poslední měsíce, abych stihla dopsat bakalářku, odstátnicovat, vydělat nějakou tu korunu a neustále tvořit obsah, který vás baví, bylo naprosto zbytečný, dala jsem si na několik dní od Instagramu pauzu. Poprvý za ty roky, co se blogování věnuju. Nebylo to ale proto, že bych se doma utápěla žalem. Namísto toho jsem se konečně kousla, koupila licence na Adobe a začala se učit s programy na editaci fotek. Celý týden jsem teď hodiny a hodiny koukala na videa na YouTube, četla jeden tutorial za druhým, volala si s Domčou, která se stala mojí online lektorkou, a každou volnou chvíli jsem se snažila přijít na to, jak ty děsivě vypadající fíčurky v Lightroomu vlastně fungují.

A i když to byl porod, jsem sakra ráda, že jsem se do toho pustila. Že jsem to konečně přestala odkládat na dobu AŽ. Protože ta doba právě přišla. Až je teď. Kdy jindy bychom měli začít dělat věci, na které se roky chystáme? Kdy jindy přijde ten správný čas na to konečně přetextovat web, vysadit rajčata, umýt okna, naučit se šít, cvičit jógu, kreslit nebo protřídit fotky či šatník? Kdy jindy, když ne teď?

Teď je ten čas začít dělat vše, na co jste v běžném životě neměli kapacitu. Přestaňte se trápit věcmi, které nemůžeme změnit, a zaměřte se na to, jak využít nelehkou situaci ve svůj prospěch. Tady máte pár tipů, jak to můžete udělat:

Zkrátka dobře, podívejte se na nucenou karanténu jako na příležitost. Koronavirus je hrozba, o tom žádná, ale je to taky šance zpomalit. Uvědomit si, co nás dělá opravdu šťastnými a co nám jen zbytečně bralo energii. Využije volno k reflexi vašeho dosavadního života. Naučte se něco nového, věnujte se činnostem, které jste neustále odkládali. Lepší čas už nebude. Tak toho využijte.

Veronika ♥

Exit mobile version
Přejít k navigační liště