Paříž. Město lásky, světel a tvrdohlavých Francouzů. Město, které mi za uplynulé dva týdny přirostlo k srdci a ukázalo mi jiný pohled na život. Město, kde mi ukápla nejedna slza a kde jsem zářila štěstím. Město, kam vás dnes vezmu a povím vám, co jsem tam vlastně dělala. Takže si teď pusťte nějaký kouzelný francouzský playlist, pohodlně se usaďte a jdeme na to!
V Paříži jsem byla sice už několikrát, ale tentokrát to bylo jiné. Nejela jsem sem vybavená průvodcem a seznamem památek. Nejela jsem do hotelu ani jsem si nepronajala byt přes Airbnb. Vydala jsem se úplně sama vstříc téhle evropské krásce, abych si zlepšila francouzštinu a poznala, jak se Francouzi radují ze života. A byla to zkušenost na celý život.
Přes Student Agency jsem si zařídila ubytování v hostitelské rodině a jazykový kurz na škole France Langue Paris. Bála jsem se. Byla jsem odkázaná jen sama na sebe a komunikace neprobíhala jinak než ve francouzštině. Občas pomohla mimika, jindy jsem to prostě vzdala.
Ve škole jsem byla se studenty z celičkého světa a i mezi sebou jsme mluvili zásadně francouzsky. Jsem za to ale obrovsky vděčná. Kromě toho, že mě tyhle dva týdny neuvěřitelně posunuly v jazyce, měla jsem možnost seznámit se se spoustou lidí jiných kultur, zvyků a dozvědět se tak mnoho o světě. Nedokážu ani popsat, kolik předsudků jsem měla a jak moc mi to rozšířilo obzory.
Kapitola sama pro sebe byla moje belle maman. Bydlela jsem nedaleko Montmarte v kouzelném bytečku, který patřil postarší Pařížance. A tady si prosím představte Pařížanku v tom pravém slova smyslu. Za všech okolností elegantní, náušnice Chanel nesundávala ani když šla vynést odpadky, při uklízení se z rádia linula vážná hudba a stolování Američanů považovala za vrchol nevkusu.
Co vám budu povídat, jako doma jsem se sice necítila, ale zkušenost je to k nezaplacení.
Měla jsem to štěstí zažít zde Euro šílenství, které ovládlo celou Paříž (v Eiffelovce visel obří fotbalový míč a celé okolí bylo vyhrazené jako fan zone), zatančit si s pařížskými hasiči a slavit spolu s Francouzi Pád Bastily. Navštívila jsem nespočet kaváren, výstav, utajených butiků i muzeí, Disneyland a i když mi občas ukápla slza, neměnila bych.
A pokud jste do teď váhali, jestli se na nějaký jazykový kurz vydat, říkám jediné: jeďte! Je to nezapomenutelná zkušenost, která vám otevře oči. A to se týká i studia nebo práce v zahraničí. Jakýkoliv čas, kdy jste nuceni vystoupit ze své komfortní zóny a vzdát se pohodlí, vás posune zase o krok dál.
„The world is a book and those who do not travel read only one page.“ – Saint Augustine
Byli jste někdy na jazykovém kurzu? Máte zkušenost s prací nebo životem v zahraničí? Kdyby vás ještě cokoliv ohledně mého pobytu v Paříži zajímalo, napište mi do komentářů!
V příštím článku se s vámi podělím o spoustu tipů na kavárny, bistra, muzea a jedinečná místa, která v Paříži stojí za návštěvu. Tak honem pro letenky (já už mám na říjen koupenou), sledujte blog a vidíme se v Paříži!
A jestli by vám tahle nálož fotek byla málo, můžete mě sledovat i na Instagramu, kde jsem jako @veronikatazlerova.
Mějte se krásně,
Veronika
