Je neděle, krátce před desátou dopoledne a já právě sedím v brněnském Skøgu, piju černý kafe a užívám si ten všudypřítomný sváteční klid. Dneska je to za poslední měsíc poprvé, co mě z postele nevyhnal budík, ale ranní sluníčko, a řeknu vám, že je to fakt skvělý pocit.
Pokud mě sledujete na Instagramu, víte, že od začátku školy zase dost plavu a prakticky každý víkend trávím přilepená k počítači. Někdy píšu články a edituju fotky (což jsou ty hezčí povinnosti), jindy píšu práce do školy a vymýšlím texty pro klienty. Všechny výlety a cestování jsem odložila až na období po konci letního semetru, a poslední týden jsem už začínala mít pocit, že můj život je, i přes všechny akce a různorodost práce, kterou dělám, trošku stereotypní.
Když jsem si teda minulý týden plánovala diář a musela jsem se smířit s vidinou dalšího víkendu stráveného ťukáním do klávesnice a zíráním do obrazovky, došla jsem k závěru, že už nutně potřebuju změnit prostředí. A že pojedu počítačovat do brněnských kaváren. Ještě ten večer jsem si přes Airbnb pronajala malinkatou garsonku, koupila jízdenky na autobus a voilà – jsem v Brně.
Možná si teď ťukáte na čelo a připadám vám jako blázen, ale po jediném dni, během kterého jsem prochodila brněnské ulice křížem krážem, potkala jsem se s Verunkou a užila si pohodový večer s novým vydáním ELLE (po nepříjemném zjištění, že na mém Airbnb není wifi), mám zase pocit, že je všechno tak, jak má být. Že to, čemu věnuji svůj čas a energii, má smysl. Že život je vlastně fajn a všechny ty zbytečný stresy si dělám jenom já sama ve své hlavě.
Tak tu teď sedím sama v kavárně a píšu tyhle řádky, abych vám ukázala, že k tomu, abyste vystoupili z denní rutiny, která vás už ubíjí, nemusíte hned létat na Bali. Že si nemusíte brát dovolenou, abyste nabrali nový dech, když to teď zkrátka není možné. Že stačí sbalit plátěnou tašku, počítač a změnit prostředí. Klidně jen v rámci tý naší krásný země.
A že vás představa víkendu o samotě děsí? Znovu připomínám, že a) jste všem naprosto ukradení a b) při sólo cestování nikdy nejste sami. Tak na to prosím pamatujte.
Sólo (pracovním) výletům zdar!
Veronika ♥
