Když jsem koncem října seděla ve Františkánské zahradě a psala vám článek o tom, jak se změnil můj přístup k celé té zvláštní době, ve které od března žijeme, cítila jsem, že začíná přituhovat. A to doslova. Teploty klesaly níž a níž a mně bylo jasné, že musím vymyslet plán B, protože trojkombinace kafe z Myšáka, zahrada a veřejné záchody, která mi při první vlně částečně suplovala zavřené kavárny, už moc dlouho udržitelná nebude.
Jestli mě sledujete nějakou dobu, asi už víte, že práce z domova pro je mě noční můra. Nehledě na to, že můj domov rovná se jeden pokoj o pár metrech čtverečních, potřebuji režim. Vypadnout z bytu a vrátit se, až když mám hotovo. Vysedávat v kavárnách, vnímat okolní ruch, potkávat zajímavé lidi a podněcovat kreativitu, bez které bych nebyla schopná stvořit vůbec nic. A co si budem povídat, koukání do bílé zdi jejímu proudění moc nepomáhá.
Tak jsem si jednoho upršeného odpoledne, kdy jsem měla co dělat, abych před neohlášeným deštěm uchránila sebe i počítač, co mi ležel na klíně, naštvaně přiznala, že je ze mě oficiálně freelancer-bezdomovec a že potřebuji kancelář. Povolala jsem na pomoc Google a Facebook a po chvilce studování cen za pronájem, během které jsem pomalu, ale jistě začínala propadat zoufalství, na mě vyskočila ta nejlepší zpráva, jaká v danou chvíli mohla – coworkingy jely dál! Dodnes nevím, jakou šťastnou náhodou unikly z vládního hledáčku, ale nehodlala jsem se tím víc zabývat a brala jsem to jako znamení, že konečně nastal čas k jejich vyzkoušení, na které jsem si myslela od té doby, co jsem dokončila školu.
Po krátkém průzkumu ve skupině #HolkyzMarketingu nakonec padla volba na WorkLounge v Karlíně a teď už je tomu už víc než měsíc, co den co den vysedávám v pohodlných gaučích, užívám si výhled na střechy Karlína a jsem nejšťastnější, že můj život (alespoň ten pracovní) má zase pevný řád.
A jelikož mi od vás na Instagramu stále chodí dotazy na to, jak to v coworkingu funguje, mám pro vás pár malé shrnutí toho, co mi WorkLounge nabízí a proč ho teď doporučuji všem freelancerům, které potkám;
- Podstatou coworkingu není kancelář, ale komunita. Je to místo, kde se potkávají lidé s podobným mindsetem, a když zrovna neřádí koroňák, networking tu (nejen) na společných snídaních jede ve velkém.
- Prostředí, ve kterém ve WorkLounge pracuji, víc než kancelář připomíná útulnou kavárnu. Máme tu dvě plně vybavené kuchyňky, kávovary, gauče a křesla všech barev a velikostí, pracovní stoly, nespočet zásuvek, telefonní budky… zkrátka splněný sen každého digitálního nomáda.
- Kromě členství hot desk, které mám já a v rámci kterého můžu 24/7 k jakémukoliv volnému stolu ve sdílených prostorách, si můžete pronajmout i vlastní kancelář, zasedačku nebo eventové prostory na různá školení, workshopy nebo večírky.
- Na recepci si nechávám posílat balíčky, což je pro mě obzvlášť teď před Vánoci velká pomoc.
- V rámci karlínského členství můžu ve všední dny od devíti do pěti navštěvovat i druhou pobočku, která je přímo na Václavském náměstí.
- Není problém vzít si do coworkingu hosta a domluvit si tu pracovní schůzku.
- Součástí každého členství je vstup do aplikace, díky které se můžu propojit s dalšími členy, sledovat novinky a přihlašovat se na společné (vzdělávací) eventy.
- Hned u vstupu je Eska…
Vrátím se zpátky do kaváren? Vrátím. Ale výhody, které mi coworking přináší, chci využívat dál. Neomezený přístup, zázemí pro práci, skvělá atmosféra a komunita lidí, co vidí svět stejnýma očima, by mi chyběly. Ideální je pro mě kombinace obojího a jsem moc ráda, že mě lockdown přiměl udělat krok, který jsem neustále odkládala.
Jestli taky děláte sami na sebe a nejste zarytí introverti, moc vám práci v coworkingu doporučuji. Většina nabízí kromě dlouhodobého členství i jednorázový denní vstup a ve WorkLounge (a určitě i na dalších místech) máte možnost dne na zkoušku, během kterého si můžete zdarma vyzkoušet, jak se vám bude v coworkingu pracovat.
Tak koukněte, kam to máte nejblíž, a (spolu)práci zdar!
