VERONIKA

Jak (ne)funguje Tajemství a zákon přitažlivosti?

Všeho, o čem sníte, můžete dosáhnout… díky Tajemství, říká Rhonda Byrne ve své knize The Secret. Podle ní znali Tajemství lidé jako Galileo, Shakespeare i Einstein a ve svůj prospěch ho v dnešní době využívá i řada úspěšných podnikatelů, tvůrců, blogerů i celebrit. Je to opravdu kouzelný klíč ke štěstí a úspěchu, nebo jen další marketingový trik?

Ono záhadné Tajemství, které Rhonda Byrne ve své knize popisuje, je vlastně jen přitažlivější název pro dnes velmi populární zákon přitažlivosti (law of attraction), který říká, že vše, co přichází do našeho života, do něj sami přitahujeme. Že všechno, co se nám děje, je pouhým výsledkem našeho myšlení, které vysíláme vstříc Vesmíru.

A uznávám, že na tom asi něco bude. Před dvěma lety jsem vám o Tajemství sepsala celý článek a od té doby se toho moc nezměnilo. Zákon přitažlivosti se stále objevuje ve všech motivačních přednáškách i knihách věnujícím se osobnímu rozvoji a nespočet blogerů a youtuberů píše články a točí videa o tom, jak jim law of attraction změnil život.

Abyste mě správně chápali, nechci tady dnes popírat něco z toho, co jsem napsala, nebo co o Tajemství říkají všichni, kterým pomohlo. Ráda bych vám tu ale ukázala i druhou stranu mince, na kterou jsem narazila před pár týdny v knize Psychologie přesvědčování. 

Autor tam krásně vystihuje důvod, proč se z knihy The Secret stal takový hit – vemte známý psychologický fenomén, dejte mu sexy název a prodáte milióny výtisků. Tím Tajemstvím, které totiž za vším stojí, je sebenaplňující proroctví, známé jako Golemův či Pygmalion efekt. A i když se v tomto případě nejedná o tajuplnou pomoc z Vesmíru, hodí se ho znát a umět s ním pracovat.

O co tedy jde? Když to vezmu stručně, tak jde o psychologický fenomén, kde očekávání budoucích událostí vede k chování, které zapříčiní, že se daná skutečnost opravdu stane. V praxi to znamená, že když si před zkouškou nebo pohovorem nevěříme, uděláme (nevědomky) všechno pro to, abychom je nezvládli.

Řečeno jinými slovy; když si člověk myslí, že nastane nějaká situace nebo stav, přispívá svým jednáním a chováním k tomu, že se toto proroctví také skutečně vyplní. Což hezky vysvětluje důvod, proč se optimistům většinou daří víc než pesimistům.

Zajímavý experiment potvrzující tento jev uskutečnil na konci 60. let Robert Rosenthal a Leonore Jackobsonová v rámci své studie o sebenaplňujícím proroctví. Žákům na základní škole rozdali testy a vyučujícím řekli, že jde o prověření IQ žáků a o to, zda mají studijní předpoklady. Poté vybrali žáky s průměrnými výsledky, ale učitelům sdělili, že tito žáci byli vyhodnoceni jako nadprůměrně inteligentní. Za nějakou dobu tito studenti opravdu začali dosahovat nadprůměrných výsledků, a to kvůli tomu, že učitelé k nim (podvědomě) přistupovali jinak, než k ostatním studentům – věnovali jim více času, vyvolávali je v hodinách a následně je chválili. Zvyšovali tím jejich motivaci a sebedůvěru, což vedlo k lepším výsledkům.

Že má tento proces biologické základy, ukazuje i jedna z jeho předchozích studií. Při ní Robert Rosenthal řekl studentům psychologie, že každý dostane krysu, kterou má naučit projít bludištěm. Pokud se jí to povede, dostane potravu. Některým studentům řekli, že jejich krysy jsou geneticky upravené, chytřejší, a učení jim proto půjde lépe a rychleji. Druhým naopak sdělil, že jejich krysy jsou hloupější. Ve skutečnosti byly všechny krysy stejně inteligentní, prostě jako krysy. Když byl později testován jejich výkon při procházení bludištěm, zjistilo se, že krysy, o kterých bylo řečeno, že jsou chytré, se opravdu naučily projít bludištěm o mnoho rychleji. Studenti totiž věřili, že jim učení půjde lépe, tudíž je povzbuzovali, věnovali jim více času, častěji s nimi trénovali a někdy si je i pojmenovali. Druhá skupinka studentů, která věřila, že má hloupější krysy, jim tolik pozornosti a úsilí nevěnovala.

Zkrátka a dobře, ať už se rozhodnete svézt po ezo vlně a věřit magickému Tajemství, nebo na to půjdete racionální cestou a budete si vědomi toho, že nějaký Pygmalion efekt existuje, jedno je jisté – to, jak si naše myšlení nastavíme, ovlivní to, co se skutečně stane. Myslete tedy na to, že pokud budete věřit, že to, co máte před sebou, dopadne dobře, pravděpodobně se tak stane. Zkuste se vykašlat na všechna “ale“ a “kdyby“ a prostě to zkuste.

A nezapomínejte, že to samé platí i o očekávání, která máme od druhých. Když máte o někom špatné mínění, budete se chovat tak, aby se vaše přesvědčení potvrdilo. Když máte o někom předsudky, postavíte ho zpravidla jen do situací, které vás v nich utvrdí.

Jaký názor máte na zákon přitažlivosti vy?

Veronika ♥

Kabát – Stella & Suzie | kabelka – Emotys | kalhoty – Zoot | boty – CCC Shoes & Bags

P.s.: Jevy, které Rhonda Byrne zahaluje magickým tajemstvím, zčásti vysvětluje i konfirmační zkreslení, o kterém si víc můžete přečíst zde. A pokud by vás zajímaly další “chyby“, kterých se náš mozek dopouští, více jsem se jim věnovala v tomto článku o skvělé knize Myšlení, rychlé a pomalé.

 

Přejít k navigační liště