Když jsem si pár dní zpátky revidovala LinkedIn, došlo mi, že jsem nikdy nechodila do práce. Že jsem (odmyslím-li si dva roky strávené po brigádách v kavárnách) nikdy neměla zaměstnavatele, který by mi dával práci, držel nade mnou pevnou ruku nebo mi pravidelně posílal výplatu. Že celý svůj dospělý život dělám sama na sebe. Že to, kolik vydělám, jestli stihnu deadliny nebo zvládnu koncem měsíce zaplatit nájem, záleželo vždycky jen na mně. Na tom, jak si dokážu zorganizovat čas, sehnat klienty, určit priority. Na tom, jak budu při práci z domu produktivní.
S ohledem na téma dnešního článku zřejmě čekáte, že vám prozradím, jak se mi to povedlo. Pracovat z domu. Porazit prokrastinaci. Hordu špinavýho prádla, která mě zoufale prosí o vyprání. Souseda, co si pouští rádio tak nahlas, že mám pocit, jako by diskotéka probíhala u mě v pokoji. Prach, co musím utřít. Lenost. Pohodlnost. A i když bych vám tu mohla vypsat stokrát omílané tipy na to, jak si máte doma vytvořit pracovní koutek, investovat do kvalitního křesla a nikdy nepracovat v pyžamu, abyste oddělili pracovní a osobní život, neudělám to. Ničím z toho se totiž neřídím. Moje jediná rada pro to, jak být produktivní na home-office, kterou se řídím už od dob, kdy jsem si ještě na gymplu založila živnost, zní: vypadni z bytu.
I přes to, že jsem nikdy neměla pevnou pracovní dobu nebo kancelář, kam bych musela denně docházet, jsem měla vždycky v hlavě nastavené, že pracovat začínám, když opustím byt. Venku. Tam, kde mě nerozptyluje nepořádek, co musím uklidit, nebo neohleduplní sousedi. A i když jsem si dlouho vystačila s kavárnami, v době pandemické jsem zcela podlehla kouzlu coworkingů. Sdílených kanceláří, kde se potkávají freelanceři, podnikatelé, lidé jako já. Míst, která kromě toho, že víc než kancelář připomínají útulnou kavárnu, nabízí i veškeré zázemí, které k práci potřebuji – od tiskáren, přes zasedačky, kam si zvu klienty, až po kuchyňku vybavenou neomezeným množstvím kafe. Hubů, které koncentrují inspirativní osobnosti ze všech možných oborů a pomáhají mi v networkingu, sebevzdělávání i navazování nových přátelství.
Můj nejnovější coworkingový objev, kde jsem zakotvila na léto, se jmenuje mycowork Palmovka, a jelikož je mi jasné, že vás bude zajímat, proč padla volba právě na něj, tady je pár důvodů:
- do coworkingu mám přístup 24/7
- věci, které nepotřebuji každý den, si můžu nechávat v uzamykatelných skříňkách, a nemusím tak vše tahat domů a zase zpátky
- skvělá dostupnost MHD, možnost parkování i využití kolárny
- můžu využívat tzv. focus rooms, ve kterých mě nic neruší, nebo vysedávat na dokonalé střešní terase (a ve chvílích, kdy mozek odmítá spolupracovat, pozorovat včelí úly nebo relaxovat v ZEN zahradě, kde záměrně nejsou zásuvky)
- kromě pronájmu prostor a pracovních míst pořádá myhive taky řadu eventů – od vernisáží, lekcí jógy až po zajímavé přednášky stran seberozvoje nebo efektivní práce
- na osobní prohlídce, která předcházela mému členství (myflex), jsem se naprosto zamilovala do atmosféry, kterou mycowork Palmovka má (domluvit si ji můžete na webu)
Takže abych odpověděla na otázku z titulku Jak být produktivní na home-office?, moje rada zní:
Vypadni z bytu. Respektive vypadni do coworkingu.
Článek vznikl v rámci placeného partnerství s myhive, kancelářemi od společnosti IMMOFINANZ.