Právě sedím zachumlaná v huňatém pleteném svetru, v ruce svírám šálek kávy a za okny fučí studený podzimní vítr. Je tu listopad, předposlední měsíc tohoto roku. Přišel zase nějak rychle. Bez varování pohřbil poslední známky babího léta a přinesl s sebou vánoční dekorace, které zaplavily regály obchodů. Přivítal nás opět tou svojí typickou sychravou tváří, kapkami deště, které ničí ranní snahu o alespoň trochu snesitelný úšes a pečlivě vystínované kouřové líčení. Je tu. Je tu nový měsíc plný těšení se na Vánoce i truchlení nad čím dál tím kratšími dny. A v jeho doprovodu přišel i čas na tradiční ohlédnutí za měsícem uplynulým. Ponořila jsem se proto opět do té hromady fotek a vzpomínek a připravila pro vás další – tentokrát říjnové – Photo Diary.

Jak už je zvykem, v tomto článku vás zase nechám nahlédnout do mých běžných dní. Do mého soukromí, které s vámi tak ráda sdílím. Vezmu vás na pár zajímavých akcí, společně si postěžujeme na nedostatek času (protože kdo ho nemá, že?) a pozvu vás na jednu událost, kde se můžeme konečně potkat tváří v tvář. Takže pokud máte chuť, hezky se teď uvelebte a jdeme na to!

Říjen byl pro mě ve znamení jednoho velkého chaosu. S nástupem na vysokou se pro mě hodně věcí změnilo, času bylo opravdu pomálu a situaci nepomáhal ani fakt, že se mi skoro obden měnil rozvrh, takže jsem se neustále točila v kolotoči rušení a potvrzování schůzek, nejistoty a zmatku.

K už tak nabitému rozvrhu jsem si ještě přibrala lekce francouzštiny, které mám pravidelně v pátek ráno ve Francouzském institutu, což tenhle všemi milovaný poslední pracovní den jednoznačně jmenovalo mým nejnáročnějším dnem v týdnu. A #továžněchceš…

Co se týče výletů, na začátku měsíce jsem s partou přátel strávila víkend v nádherné roubence v srdci Krkonoš, odkud jsme se plni odhodlání vydali zdolat rovnou nejvyšší bod té naší krásné země, veleslavnou Sněžku. A jak už jste mohli vidět v mých Instastories, počasí nám vážně přálo. Déšť během našeho stoupání pomalu vystřídaly sněhové vločky a celá hora byla zahalená jednou velkou mlhovou peřinou. Výhled tedy, jak jistě chápete, naprosto parádní. Ale i tak jsme si tyhle společné chvilky plné čirého zoufalství a únavy užili do posledního doušku. Ten pocit, když se pak večer všichni sejdete u vyhřáté pece je totiž k nezaplacení.

V Praze jsem pak ještě stihla alespoň jeden den Prague Coffee Festivalu (článek zde), křest Kate, kde jsem potkala i některé z vás (tímto moc zdravím a děkuju, že jste za mnou přišly!) a obdivovala jsem krásy letošního Signal Festivalu, který opět nezklamal.

Koncem měsíce jsem také zašla na zatím nejlepší únikovou hru, na jaké jsem kdy byla – Dům duchů, kterou všem s nadšením doporučuji! #notsponsored fakt stojí za to!

Ohledně nějakých těch nových kaváren a míst, objevila jsem skvělé EatWell bistro (koukněte i na ten interiér!), konečně jsem zašla na kafe do slavné Praktiky a na mém chci navštívit seznamu přistály hned čtyři novinky; Wild at heart Café, kavárnička U Amálky, Family Coffee & Bistro a Mohaji Café. 

Zároveň jsem asi po dvou letech na pár dní vyměnila usínání s knížkou za seriál, který se na mě poslední dobou valil ze všech stran; 13 Reasons Why. Viděli jste? Co na něj říkáte?

Když se pak přesunu k těm úplně obyčejným (ale často nejkouzelnějším) dnům, byly plné kaváren, přátel, školy, focení, jógy, farmářských trhů, fitka, vyřizování mailů, psaní a plánování. Plánování toho, na co se už neuvěřitelně těším. Našeho společného setkání!

Jak už jste totiž mohli zaznamenat, v sobotu 25. listopadu pořádáme s dalšími blogerkami velký výprodej našich šatníků (odkaz na událost zde) a já už se nemůžu dočkat, až se s vámi všemi poznám osobně!

…a na úplný závěr mám na vás ještě malou prosbu. Pokud vás mé články stále baví, inspirují vás nebo vám třeba i občas vykouzlí úsměv na tváři, budu moc ráda, pokud mě podpoříte svým hlasem v Blogerce roku. Uděláte mi tím obrovskou radost a dáte mi motivaci pokračovat v tom, co dělám a miluju. Hlasovat můžete zde. Děkuju!

Veronika ♥