Zkušenosti. Schopnost komunikace. Kreativita. Kritické myšlení. Know‑how.
Věci, které se zmiňují, když se řeší, co musí člověk, který se uchází o seniornější pozici v marketingu, mít. A právem. Bez nich se do druhého kola pohovoru většinou nedostanete. V tom výčtu mi ale jedna zásadní věc chybí. Něco, co nejde vyčíslit ani vyčíst z CV.
Charakter.
Zní to možná pateticky, ale právě to je pro mě jedna z nejdůležitějších věcí, na kterou při výběru lidí do týmu koukám. Férovost, nesobeckost, schopnost držet slovo, umění přiznat chybu, chuť učit se, respekt k ostatním. Ochota zabrat i ve chvíli, kdy už padáte na hubu.
Za ty roky, co se pohybuji v marketingu, jsem potkala řadu lidí, kteří byli profesionálové ve svém oboru, ale lidsky to prostě nešlo. A naopak – spolupracovala jsem s těmi, kdo neměli nejvymazlenější portfolio, ale jejich charakter byl důvod, proč jsem jim dala šanci.
Mít v týmu člověka, který myslí jen na sebe, nikdy nikomu nepomůže a neustále hledá cesty, jak si ulehčit práci na úkor ostatních, je mor. Naopak člověk, který hraje fér, drží slovo a dokáže se postavit čelem i k nepříjemným situacím, dokáže projekt posunout dál. I když třeba (zatím) neumí všechno, co by bylo potřeba.
Možná je čas začít o charakteru mluvit víc.
Ne jako o něčem, co se „tak nějak předpokládá“.
Ale jako o jedné z klíčových kvalit, podle které stojí za to vybírat lidi do týmu.
Protože otázka při náboru by neměla znít jen: „Co umíš?“
Ale hlavně: „Kdo vlastně jsi?“
