Sedím v tramvaji, víčka mi padají únavou, v ruce mám dnes už čtvrté kafe a hlavou mi létají věty, které mě v posledních dnech bombardují ze všech stran: „Pro tebe to bude hračka.“, „Já věděl, že to dáš.“, „Kdo jiný by to měl zvládnout, když né ty?“. Moje okolí má ze mě zkrátka pocit, že všechno zvládnu levou zadní. Že s…
Číst dál
Prokrastinace. Slovo, které ještě pár let zpátky nikdo neznal. Neřest, ze které se stal marketingový fenomén, díky kterému dnes už jen těžko najdete člověka, který by na tohle téma nečetl alespoň jeden článek nebo knihu. A i když už se zdá, že se vlna všemožných návodů a rad, jak s touhle nepěknou vlastností bojovat, možná konečně přelila, je tu s…
Číst dál
Jsem městská holka. Miluju ten nekonečný ruch, kavárenský život i tu anonymitu, kterou v Praze (paradoxně k tomu, co dělám) ještě pořád mám. Ráda poznávám nové lidi, prozkoumávám nepoznaná zákoutí a vracím se na místa, ke kterým mám nespočet nádherných vzpomínek. Žiju v té naší městské bublině. Potkávám se s lidmi, kteří myslí stejně jako já. S lidmi, co hned…
Číst dál
Byla středa. První jarní. Sluníčko prosvítalo skrz žaluzie do přednáškové místnosti a já si zapisovala poznámky k mediálnímu plánování. V myšlenkách jsem ale byla někde úplně jinde. V dětství. Vzpomínala jsem na tu malou Veru, která s vykulenýma očima prvně vstoupila na Matějskou. Tu malou holku, co se nebála ničeho. Autodrom, horská dráha, lochneska, strašidelný hrad, ruské kolo, to všechno…
Číst dál
Právě sedím v jedné malinkaté pražské kavárně, usrkávám už třetí šálek kávy a po těle se mi rozlévá ten zvláštní pocit nervozity a štěstí. Mám za sebou dost náročný týden plný výzev, stresu i neustálého nestíhání. Jak už jsem vám psala na Instagramu, nabrala jsem si toho totiž zase víc, než můžu zvládnout, a v posledních dnech se mi to…
Číst dál
Vybavujete si ještě ten svět, který neovládaly sociání sítě? Kdy jste se v restauraci najedli bez toho, aniž byste před tím několik minut poskakovali kolem stolu s telefonem v ruce? Kdy jste měli tak maximálně účet na Lidé.cz a slova jako Facebook nebo Instagram ještě nikdo neznal? Já už moc ne. Vyrůstala jsem v době, kdy tohle všechno začalo. Postupem času…
Číst dál
Je šest třicet, starorůžový retro budík řinčí jako o život. Za okny je ještě černočerná tma a já ospale mžourám do zrcadla, které mi ukazuje krutou pravdu. Modré kruhy pod očima, vlasy, co připomínají vrabčí hnízdo, a nad horním rtem malá jizva, která mi zůstala po jednou ošklivém pádu z kola. Každodenní realita v celé své kráse. Přesně ten samý…
Číst dál
Období vánoční pohody a klidu se vypařilo do neznáma a nastalo jedno z nejneoblíbenějších období vysokoškolského života. Zkouškové, ten zvláštní čas plný bezesných nocí a několika hrnků kávy denně, nastoupilo v plné síle a nám nezbývá, než se vydat do boje. Pro mě je tohle vůbec první zkouškové v životě a jakkoliv jsem se předem bála, můžu nakonec s klidem…
Číst dál
Máme za sebou už skoro polovinu ledna a také čas, kdy bychom měli začít naplňovat naše novoroční předsevzetí. Čas, kdy se ukáže, zda šlo jen o nějakou silvestrovskou euforii, povánoční výčitky svědomí, nebo opravdové cíle, kterých chceme dosáhnout. A i když jsem toto téma nakousla již v minulém článku, rozhodla jsem se, že se vám dnes o mých přáních a snech…
Číst dál
Když jsem se pár dny sledovala jednu přednášku o sociálních sítích, utkvěla mi v hlavě jedna důležitá myšlenka, o kterou se s vámi chci dnes podělit. Sociální sítě, ta naprosto neoddělitelná součást našich životů, nám totiž již dávno neslouží jen k zábavě a rozptýlení. Kromě online marketingu, do jehož útrob se už nějaký ten pátek snažím proniknout, slouží v posledních…
Číst dál
Tak už je to tady. Na adventním věnci nám plápolá poslední vánoční svíčka, z pootevřených oken domovů vyhrávají koledy, vůně svařáku je cítit na míle daleko a tisíce malých dětí nedočkavě vyhlížejí Ježíška. Máme tu Štědrý den, čas, kterým začíná maraton návštěv, vánočních kafíček a rozbalování vytoužených (i těch méně vytoužených) dárečků. Když jsem tak pár dní zpátky přemýšlela, čím…
Číst dál
Psalo se jedno pondělní ráno, ulicemi vál chladný prosincový vítr a já jsem i přes tu všudypřítomnou ranní mlhu odcházela z domu s úsměvem na tváři. Moje kroky totiž nemířily nikam jinam než do mé oblíbené kavárničky Café Jen, kde jsem se měla setkat s přáteli. Od té doby, co jsme totiž naše životy oštítkovali cedulkami vysokoškolské, se takováto společná…
Číst dál
Píše se druhá adventní neděle, venku mrzne jako když praští a já (pro změnu) vysedávám v jedné útulné letenské kavárničce. Vedle počítače mi tančí plamínek hořící svíčky a z obřího malovaného hrnku čaje se line pronikavá vůně lesních plodů. Ideální chvíle na to, abych vám pověděla, co mám dnes na srdci. Jak už to tak bývá, před Vánoci máme všichni…
Číst dál
Snídáme filtrovanou kávu a Avo Toast, nahráváme Insta Stories, chodíme na Tinder rande a přijde nám naprosto normální procházet se ulicemi a povídat si při tom s vlastním foťákem. Jsme děti milénia, generace Y a Z, miléniálové – říkejte nám, jak chcete – a postupně začínáme měnit pravidla hry. O tom není pochyb.Dnes vám tu ale ale nepíšu proto, abychom se…
Číst dál
Píše se jedno sychravé podzimní ráno, za okny tančí barevné listí a já sedím zachumlaná v pletené dece, usrkávám svůj oblíbený skořicový čaj z jednoho (ne)obyčejného béžového hrnku a přemýšlím, jak všechny ty myšlenky, které mi létají hlavou, dostat do následujících řádků. Je sobota ráno a já vám chci vyprávět příběh o hrnku. Chci vám zpříjemnit první víkendový den a…
Číst dál
Právě sedím v mém milovaném Coffee room, ruce si hřeju o šálek horké kávy, za oknem pozoruji deštěm zahalenou Prahu a hlavou se mi honí spousta myšlenek, které se mi tam usadily předchozího večera. Jak už jsem vám totiž psala tolikrát, čas krátce před tím, než se každý večer odeberu do říše snů, věnuji čtení. Ať se děje, co se…
Číst dál
Farmářské trhy miluju, to je dávno známá věc. Miluju vůni čerstvého chleba, která se tu každé ráno mísí s ranním sluníčkem. Miluju pestrobarevné květiny, které pan květinář prodává za pár korun. Miluju tu naprostou pohodu, která na trzích po celý den panuje. Miluju ty bezstarostné chvíle, kdy se stavím pro kafe u Kávového klubu, koupím si pečivo v mé oblíbené celozrnné…
Číst dál
Právě sedím v mé oblíbené kavárně, za oknem pozoruji podzimní listí, které se toulá ulicemi Prahy, a hlavou mi létá jedna myšlenka za druhou. Není to nic neobvyklého. Už jsem si zvykla, že tenhle nekonečný proud je součástí mě samé. Že nedokážu vypnout. Na nic nemyslet. Neustále musím přemýšlet o minulosti i budoucnosti. O všem, co mohlo být. A co bude.…
Číst dál
Je pondělí ráno. A když říkám ráno, myslím tím opravdové ráno. Sluníčko teprve ospale vykukuje mezi pražskými domky a hodinky na ruce mi ukazují něco před pátou hodinou. Co jsem si to, proboha, zase vymyslela. O pár desítek minut později už stojím ve frontě ve Starbucks (dobře, jsem tam v tenhle vražedný čas úplně sama) a s kofeinovým šokem v…
Číst dál
Jak vypadá život té (ještě pořád) náctileté blondýny, co se schovává pod nálepkou Stylish Coffee? Sáhla si někdy vůbec na práci? A co celé ty dny vlastně dělá?… … už je to nějaký ten pátek, co tvoříte velkou část mého života. Prožíváte se mnou všechny radosti i pády a já si před nedávnem uvědomila, že jsem Vám o mém životě…
Číst dál
Už to budou skoro čtyři roky, co jsem se poprvé setkala s jógou. Byl chladný lednový večer a já se právě vrátila z Kanárských ostrovů. Rodinná dovolená se tehdy proměnila v dost těžkou zkoušku a já věděla, že se svým životem musím něco udělat. Nebyla jsem šťastná. Potřebovala jsem změnu. Jóga se na mě tehdy valila ze všech stránek časopisů, z filmů…
Číst dál
Mám vždycky obrovskou radost, když narazím na blogery, kteří doopravdy píšou. Nemyslím tím, že v pár větách vylíčí, co a proč si dnes vzali na sebe, případně, kde oblečení z fotek sehnat, ale jejich řádky dávají smysl. Hrají si se slovy, rozvádí napínavý příběh nebo nás dostanou parádní pointou. Takové blogy pak čtu skoro stejně ráda jako samotné knihy. Jejich…
Číst dál
V posledním článku o cestování jsem Vám povídala o tom, jak moc je důležité dát sbohem výmluvám a užívat si, dokud nám nic nebrání. Přestat čekat na ten správný čas, vystoupit ze své komfortní zóny a jít si za svými sny. A ta záplava mailů, komentářů a soukromých zpráv, která následovala, mi sebrala dech. Samotný fakt, že byť jen jednoho…
Číst dál
Uplynulý víkend pro mě byl jedním z nejkrásnějších, co jsem za poslední dobu zažila. Nevycestovala jsem sice do žádné exotické destinace, neužívala jsem si plavbu Karibikem, ani jsem neprotančila letní noc na opulentní party, ale i přesto byly tyhle dny naprosto kouzelné. A já jsem si zase uvědomila, jak málo stačí k tomu, abychom byli opravdu šťastní. Vezmeme to ale hezky…
Číst dál
Právě sedím na palubě letadla, hlavou se mi honí jedna myšlenka za druhou a už asi po sté mažu první řádky tohoto článku. Za pár okamžiků přistanu v Bruselu, hlavním městě Evropy, a pořád nemůžu uvěřit tomu, jak skvělý život vlastně mám. A neberte to, prosím, jako nějaké vychloubání. Právě naopak. Žijeme v době, kdy můžeme všechno. Máme nekonečnou svobodu,…
Číst dál