Jak jsme křtili Prague Coffee Guide

Jak jsme křtili Prague Coffee Guide

Když vám píšu tyhle řádky, znovu mě zalévá vlna štěstí. Je to totiž sotva pár dní, co jsme prokřtili Prague Coffee Guide, a já ještě pořád nemůžu uvěřit tomu, jak krásné to bylo. Kolik z vás si udělalo čas v tomhle předvánočním shonu a přišlo mi pogratulovat ke splnění mého snu.

Jak už jsem vám psala tolikrát, vznik knížky byl jeden velký punk. Byla to pro mě obrovská výzva, stres i zkušenost k nezaplacení. Od samotného nápadu uplynuly teprve čtyři měsíce a já najednou stála v krásném SmetanaQ Bistro & Café a křtila knížku. Knížku, která nesla moje jméno.

A i když bych vám moc chtěla popsat, jaké myšlenky se mi honily hlavou, nedokážu to. Ten pocit, kdy jste tam přede mnou všichni stáli, usmívali se a fotili o sto šest, byl nepopsatelný.

Pořád nechápu, že jste opravdu přišli kvůli mě. Kvůli té blonďaté holce, co ráda pije kafe a občas si nějaké cvakne na Instagram. Že dorazila i celá moje rodina, z níž se polovina kouká na blogování skrz prsty a tajně doufá, že konečně dostanu rozum a najdu si normální práci. Že se dopotáceli i mí přátelé, kteří předchozího dne bujaře slavili narozeniny. Že mě přišli podpořit skoro všichni z Elite Bloggers. Že jste mě tam nenechali stát samotnou.

Byl to ten nejhezčí vánoční dárek, jaký jsem si mohla přát. Děkuju!

Veronika ♥

Nejen za tuhle nádhernou fotku děkuju @adela.seg_ph ♥

Pokřtíme Prague Coffee Guide!

Pokřtíme Prague Coffee Guide!

Nechce se mi tomu věřit, ale blázinec kolem knížky je po půl roce už asi opravdu za mnou. A že to fakt nebyla procházka růžovou zahradou, jste mohli sledovat jak tady na blogu, tak na mém Instagramu. Zkrátka a dobře, jak už tomu tak bývá, pokazilo se toho hodně. Řešila jsem milion věcí, o kterých jsem ani neměla tušení, že někdy v životě budu řešit, plavala jsem, nestíhala jsem, stresovala jsem se a tajně doufala, že všechno dobře dopadne. A dopadlo. Díky vám.

No a i když jsem se zařekla, že už si konečně na chvíli odpočinu, nedalo mi to a rozhodla jsem se, že jako takovou pomyslnou třešničku na dortu musím ještě uspořádat křest. Nečekejte ale žádné oficiality, dress code a nekonečné proslovy. Ze všeho nejvíc bych si totiž přála, aby po tom všem, co knížce předcházelo, byla tahle chvíle hlavně na pohodu. Abychom si společně užili nedělní dopoledne v krásném SmetanaQ Bistro & Café, polili knížku (jak jinak než kafem) a popovídali si o všem, co vás zajímá.

Samozřejmě se nebojte vytáhnout ani přátele, nebo kohokoliv, s kým se chcete vidět v tomhle předvánočním čase, kavárna bude normálně v provozu, takže mě můžete sledovat jen tak po očku, když si zrovna budete pochutnávat na nějakém bohatém brunchi, které SmetanaQ fakt umí:)

Veškeré další informace najdete ve facebookové události, takže si ji nezapomeňte zakliknout a budu moc ráda, pokud mi dáte vědět, jestli se chystáte přijít, abych alespoň zhruba věděla, na koho se můžu těšit:)

Děkuju a vidíme se 16.12. v deset hodin dopoledne ve SmetanaQ Bistro & Café!

Veronika ♥

P.s.: Prvních 50 příchozích zvu na kafe:)

Fotky jsou z tiskové konference k PCG a děkuji za ně Elišce Slovákové ♥

Prague Coffee Guide je na světě!

Prague Coffee Guide je na světě!

Tak a je to tady. Pro jistotu se musím štípnout do ruky, abych se ujistila, že se mi to opravdu jen nezdá. Prague Coffee Guide je na světě. Ve středu jsem podepsala všechny knížky, které jste si koupili v předprodeji, a od té doby se musím usmívat, kudy chodím.

Zdá se mi to, jako by to bylo včera, co mě oslovil Jakub z nakladatelství Pointa, a teď tu sedím a držím v rukou svůj malý sen. Listuji stránkami, prohlížím si fotky a vzpomínám na ty dlouhé hodiny, které jsem tvorbou knížky strávila. Na to, kolik stresu a euforie mi to všechno přineslo. Kolik lidí mi pomohlo. Jak velká lekce to pro mě byla.

Co pro mě ale znamená vůbec nejvíc, je fakt, že jste mě v tom nenechali. Že jste mě podpořili, aniž byste knížku vůbec viděli. Moc dobře vím, jak zdlouhavý je rozhodovací proces zákazníka (ten marketing mi už leze na mozek, co?), a proto se mě nepřestává udivovat, kolik z vás mi věřilo. Ani nevíte, jak moc si toho vážím.

Abyste byli v obraze, od doby, co jste mi pomohli vybrat potřebnou částku a Pointa odeslala finální verzi Prague Coffee Guide do tiskárny, jsme pracovali na zajištění distribuce, domlouvali kavárny, kde se knížka bude prodávat, ladili e-shop, organizovali tiskovku, která proběhne příští týden v krásném SmetanaQ Café & Bistro, a já jen z celého srdce doufala, aby všechno klaplo. Aby se vám knížka líbila a měli jste z ní takovou radost, jako mám já.

A teď můžu už konečně říct, že je hotovo. E-shop běží, vybrané kavárny dostanou výtisky co nevidět a pokud nás Česká pošta nenechá ve štychu, budou mít Prague Coffee Guide brzy doma i ti z vás, kteří si ho koupili v předprodeji.

A jestli jste s koupí knížky do teď váhali, mám pro vás jednu zprávu – dotisk už pravděpodobně nebude. Tak jestli by vám, nebo někomu ve vašem okolí udělal Prague Coffee Guide radost (nejen) pod stromečkem, budu moc ráda, pokud si ho objednáte na tomto odkazu.

Děkuju!

Veronika ♥

P.s.: Nezapomeňte mě pak označovat na Instagramu a používat hashtag #praguecoffeeguide ♥

Prague Coffee Guide || Zbývá jen poslední krok, který už bez vás nezvládnu

Prague Coffee Guide || Zbývá jen poslední krok, který už bez vás nezvládnu

Pořád nemůžu uvěřit tomu, že vám tenhle článek dnes píšu. Všechno se to událo tak rychle, že jsem si ani nestihla uvědomit, jak velkou příležitost jsem dostala. Jak to do sebe všechno krásně zapadlo. Mám za sebou několik týdnů plných stresu i euforie, probdělých nocí strávených editováním fotek i dlouhých telefonátů s mými blízkými, které mi dodávaly naději. A teď, když je ta nejtěžší práce snad už za mnou, přišel konečně čas, abych vám o tom záhadném projektu, na kterém poslední dobou pracuji, pověděla víc. Tak se teď pohodlně usaďte, uvařte si kafe a příběh o tom, jak Veru Prague Coffee Guide stvořila, právě začíná;

Když to vezmu hezky od začátku, vydat knížku byl vždycky můj sen. (Na blogerku dost originální, co?) Ale vzhledem k tomu, že se nepovažuji za bůhvíjakou spisovatelku a o psaní knih vím jen to, co jsem kdysi dávno zaslechla na kurzech tvůrčího psaní, tuhle myšlenku jsem rychle zavrhla. Odložila jsem ji na čas, kdy konečně dostuduji a budu se moct věnovat i něčemu jinému než jen škole a blogování. Kdy se třeba zapíšu do nějakého kurzu, popovídám si s lidmi, kteří mi poskytnou potřebné know-how, a ozbrojená teorií se vrhnu na psaní.

Jenže… jak už jste asi také zjistili, životu je nějaké plánování dost šumák. A tak mě jednoho srpnového dne kontaktoval Jakub z nakladatelství Pointa a totálně mě odzbrojil otázkou, zda bych nechtěla vydat průvodce po pražských kavárnách. Že prý nezná nikoho jiného, kdo by měl takový přehled, jako mám já.

A ani vám nemusím povídat, jak moc jsem chtěla. Kavárny miluju a vždycky ráda podpořím místa, která stojí za to. Místa, která mají ty správné #vibes a kde baristé dělají svou práci s nadšením a láskou. Místa, kde se cítím dobře.

Po velmi spontánním ano, které jsem tedy na tuhle příležitost řekla, ale nastoupila na scénu rozumná Veru a začala mě uzemňovat všemi argumenty, které ji napadly. Nemám žádné zkušenosti. Času je málo a vůbec netuším, jak takovou knihu pojmout. Co bude uvnitř? Jak bude vypadat? Kolik bude mít stran? Kdo ji bude kupovat? Kde najdu grafika? Neexistuje u nás už něco podobného?

STOP

Věděla jsem, že pokud budu tuhle racionální Veru ještě chvíli poslouchat, můj sen zůstane navždy jen snem. Tohle půjde. Sice ještě nevím jak, ale půjde. Rozhodla jsem se, že během následujících týdnů budu muset udělat vše pro to, aby Prague Coffee Guide spatřil světlo světa. Tečka.

A tak započal nekonečný kolotoč dlouhých telefonátů, schůzek v Creative Docku, probdělých nocí, slz i okamžiků štěstí a radosti. Mailovou schránku jsem kontrolovala snad každou hodinu a všichni mí přátelé a blízcí si museli prohlédnout všech jedenáct verzí titulní strany, aby mi pomohli vybrat tu nejlepší.

Nejkrásnější na tom všem ale bylo, jak dokonale do sebe všechno začalo zapadat. Jakoby mi něco říkalo, že to tak má být. Jsem zvyklá neustále čekat na nějaké překážky, na něco, co mě vrátí zpátky na zem, ale ony nepřišly. Většina kaváren i přátel, které jsem oslovila s prosbou o pomoc, mi vyhověla. První grafička, kterou jsme kontaktovali, dokonale pochopila moji vizi a – světe div se – i já jsem to, zdá se, nakonec přežila bez újmy na zdraví.

No a teď zbývá už jen poslední krok, který bez vás nezvládnu. Dnes jsme spustili kampaň na webu Pointy a abychom mohli Prague Coffee Guide vydat, potřebuji vaši pomoc. První vlna knížek se prodává výhradně online a ti z vás, kteří si knížku koupí v předprodeji, ji dostanou za zvýhodněnou cenu. (Na celý seznam odměn se můžete podívat zde.)

A pokud se nám díky vám nakonec opravdu podaří vybrat potřebnou částku, aby Prague Coffee Guide mohl jít do tisku, bude se následně prodávat i v kavárnách po Praze. Tam ale princip, na kterém bude probíhat distribuce, ještě řešíme, takže pokud chcete mít knížku doma do Vánoc (a třeba ji schovat pod stromeček pro vaše blízké), radši s její koupí moc neváhejte:)

Moc doufám, že se vám Prague Coffee Guide bude líbit a že vám bude dělat radost během celého roku, kdy budete prozkoumávat místa, která se možná skrývají jen kousek od vašich domovů.

Mějte se krásně a z celého srdce vám DĚKUJU!

Veronika ♥

Photo Diary || Prosinec 2019

Photo Diary || Prosinec 2019

Tak vám přeju šťastný nový rok! Doufám, že jste příchod nové dekády patřičně oslavili, a jelikož je mi jasné, že na hlubší myšlenky nemáte v důsledku bujarých silvestrovských večírků ani pomyšlení, dnes to bude hlavně o fotkách. Protřídila jsem snímky, které jsem cvakla v průběhu prosince, zavzpomínala si na všechno hezký, co mě potkalo, a už tradičně vám přináším můj měsíc v obrázcích. Tak si připravte hrnek čaje (zapijte Ibáček) a užijte si fotky.

Prosinec byl jeden velký blázinec. Vánoce v marketingu v kombinaci se zápočty, seminárkami a zkouškami ve škole mi daly pěkně zabrat. Většinu času jsem tak byla přilepená k počítači a řeknu vám, že to nebylo úplně sluníčkový období…

Bistro 8 na Vinohradech, dvojitý espresso a jedem dál.

Nekonečný (a občas dost rutinní) počítačování jsem si alespoň zpříjemňovala návštěvami kaváren, do kterých se moc často nedostanu. Třeba takový Alf & Bet na Palmovce mám moc ráda ♥

A holešovickou Osadu taky!

Nebudu vám lhát, za poslední měsíc jsem na bakalářku neměla ani pomyšlení a nenapsala jsem tak ani čárku. Udělala jsem jen pár rozhovorů do praktické části a mám v plánu pokračovat zase po zkouškách. Tak snad to všechno klapne:)

Samozřejmě nesmělo chybět ani nahrávání našeho Stylish Coffee Podcastu

A brzká pracovní rána v Café Jen

… a procházky…

…a Emička!

Tak nějak vzniká většina mých fotek. Ještěže se s tou Beccou máme:)

Moc milá schůzka s nakladatelstvím Pointa, u kterého jsem vydávala Prague Coffee Guide.

A další znovuobjevená kavárna, vinohradské Monolok Café.

Díky spolupráci s klenotnictvím APART ke mně Ježíšek dorazil už pár dní před Vánoci a nadělil mi tuhle nádheru!

Každý pátek před francouzštinou se stavuju v pekařství La Petite France, které je jak vystřižené z pařížského bulváru. Jak mně se stýská!

Do sváteční nálady jsem se dostala až poslední týden v prosinci, kdy mi konečně skončily přednášky a dovolila jsem si zase trochu žít. Počítač jsem vyměnila za lidi, který mám ráda, z jednoho kafe na fotkách se staly dvě a vánoční kavárenský maraton byl úspěšně zahájen.

A konečně mám taky trochu víc času na psaní článků ♥

Po dlouhé době jsem o svátcích zase zašla na jógu do Dům Jógy Anděl a uvědomila jsem si, jak moc mi tyhle jógový večery v životě chybí. Mít víc času (a financí), jsem tam pořád!

Gala večeře a vánoční ples Zalando je jednoznačně jedna z nejkrásnějších akcí, na kterých jsem v prosinci byla. Všechno bylo vyladěné do posledního detailu a kdybych následující den neměla zkoušku, tančila bych tam do konce věků.

Vánoční besídka s partou, se kterou v létě pořádáme dětské tábory, tentokrát končila ve skvělém The Banker’s Baru. A i o vodě to byl moc fajn večer:)

Slavnostní opening showroomu SELECTION DESIGN Prague.

Na čokoládíčkový adventní kalendáře mě moc neužije, ale bez tohohle stíracího losu si už pomalu nedokážu představit Vánoce. Tentokrát jsem vyhrála rovnou stovku!

Černá káva, můj oblíbenej stoleček s výhledem do ulice a Myšák ♥

Kafe nic moc, ale atmosféru kavárny Liberál na Letné naprosto zbožňuju!

Vánoce ve Spell Coffee.

A pokračování kavárenského maratonu v kouzelném Super Tramp Coffee. Kafe výborný a s focením tentokrát nikdo problém neměl:)

Urban Café a pracovní dopoledne s Domčou ♥

Nový přírůstek od Ecco Shoes.

A jak už jsem říkala, vůbec nejhezčí část měsíce byl poslední týden, kdy jsem si konečně začala užívat všechny radosti, které mám s Vánocemi spojené. Zašla jsem s přáteli na Náplavku, konečně jsem se podívala na střechu Lucerny, vídala jsem se se všema, který mám ráda, byla jsem bruslit… Přesně tak, jak to mám ráda.

A na Štědrý den jsme se s přáteli vydali na krásnou procházku Prahou zakončenou v kavárničce Nový Svět, kde to mám moc ráda (a kde jsem pro jistotu dělala rezervaci už víc než měsíc dopředu.) Tam jsme si nad hrnkem kafe povídali o všem možném a nemožném, pak jsme zašli na trhy a večer jsem byla s rodinou. 

No a na úplný závěr dnešního článku pro vás mám hned dva tipy na pražské novinky. První z nich je karlínské Bistro Etapa, které symbolicky otevírá dnes na Nový rok a kterému fandím už od chvíle, co jsem se o jeho otevření dozvěděla. Stojí za ním Gabča a Petr z P&G foodies a celý koncept (i jejich kafe a jídlo) jsem si naprosto zamilovala.

A druhým nováčkem na kavárenské scéně je dejvické mazelab.coffee, za kterým stojí zase Jackie (majitel Cafefinu). Z filozofie no sugar, no wi-fi, no cash jsem měla trochu strach, ale první návštěva mě moc mile překvapila. Kávový fašismus se nekonal a cítila jsem se tam opravdu moc dobře. Byli jste už? Jak se vám tam líbilo?

Tak a to by bylo pro dnešek už opravdu vše. Mějte se nádherně a dejte mi do komentářů vědět, jak jste si Vánoce a jejich přípravy užili vy.

Veronika ♥

Photo Diary || Říjen 2019

Photo Diary || Říjen 2019

Když jsem se ráno podívala na svůj to-do list, měla jsem radost, že právě dneska mě čeká jeden moc milý úkol, který byl na tohle upršený sobotní dopoledne jako dělaný. Naplánovala jsem si vzpomínat. Vzpomínat na všechno hezký, co mě během uplynulého měsíce potkalo. Na to, co mi vykouzlilo úsměv na tváři, kam jsem se podívala a co jsem zažila. A jak už z názvu asi tušíte, o všechno se s vámi teď moc ráda podělím. Tak popadněte hrnek kafe, čaje nebo zkrátka toho, na co máte chuť, a můj měsíc v obrázcích právě začíná.

Hned začátkem října mě čekala jedna velká výzva, kterou bylo přednášení na Prague Coffee Festivalu. Tuhle velkou kávovou slávu navštěvuji pravidelně už pěknou řádku let a když mi v létě přistála v mailu nabídka být jedním z přednášejících, byla to pro mě obrovská pocta. Přednášku jsem měla zaměřenou na focení a marketing kaváren a pražíren na Instagramu a řeknu vám, že jsem byla sakra nervozní, jak to celé nakonec dopadne…

Festival se letos konal v holešovické tržnici a nebýt toho stresu, kterým jsem začínala oba festivalové dny, byl by to naprosto dokonalý podzimní víkend. Sluníčko svítilo, skvělý kafe teklo proudem a atmosféra byla jako vždycky na jedničku.

Pokud jde o mojí chvilku slávy, sobotní přednášení pro mě bylo celkem náročné, a tak jsem byla fakt ráda, že jsem si to mohla další den zopakovat a doopravdy si ty chvíle na pódiu užít. A moc děkuju vám všem, kdo jste se za mnou pak stavili na kus řeči, udělalo mi to obrovskou radost!

No když jsem měla přednášení za sebou, vychutnávala jsem si festival plnými doušky. Doslova a do písmene.

Na festivalu byla k zakoupení i moje knížka Prague Coffee Guide

Začátek října se taky nesl v duchu opožděných oslav mých dvaadvacátých narozenin a na tenhle boží brunch v Café Jen vzpomínám ještě teď!

Od kamarádek jsem dostala k narozeninám kreativní odpoledne v kavárně Maluj, kde si nad kafíčkem společně nazdobíme nějaké hrníčky nebo talířky ♥

A můj vysněný narozeninový dárek – tyčový vysavač, který jsme si se spolubydlící koupily napůl. Říká se tomu dospělost?

No a jak už jste zřejmě postřehli z mého Instagramu, říjen byl i měsícem, kdy mi zase začala škola, což mě během prvních dvou týdnů dost semlelo. Skloubit práci, blogování a studium je pro mě teď celkem náročné a pořád zvažuji, že si bakalářku a státnice odložím na další rok. Do psaní jsem se sice pustila, ale řekla jsem si, že nebudu tlačit na pilu a uvidím, jak budu stíhat. Priorita je pro mě teď dodělat třeťák a nepřijít při tom o střechu nad hlavou a když budu státnicovat o rok později, svět se nezboří…

Většinu času jsem tak teď přilepená k počítači a snažím se to celodenní sezení na přednáškách nebo nad prací kompenzovat alespoň dlouhými procházkami. Třeba na Petřín.

Samozřejmě v říjnu nechyběly ani moje milované soboty na farmářských trzích na Náplavce ♥

A litry černýho kafe.

Blogerské akce poslední dobou zase moc nestíhám, ale když mi to náhodou vyjde, vždycky si je moc užívám. Násladující fotky jsou z křestu diáře Simony Krainové, který proběhl v nádherné kavárně Café Café v centru Prahy.

K narozeninám jsem si pořídila tyhle hadí boty z Manga a naprosto je miluju! Teď mám ještě ve spolupráci se značkou Emotys vyhlídnuté nějaké kožené kabelky, tak uvidím, jestli se moje zalíbení ve zvířecím printu promítne i tam.

Jak už jsem vám psala v jednom z dřívějších článků, v říjnu spatřila světlo světa skvělá kniha Cesta k opravdovému jídlu, jejíž křest proběhl v nádherném bistru Etapa, které by mělo otevřít v následujících dnech. A já už se na něj moc těším!

A když už jsme u těch knížek, tuhle zařazuji do povinného čtení pro každého, kdo chodí po tomhle světě!

Představení nové podzimní kolekce dánské značky ECCO, se kterou mám to štěstí spolupracovat

Moje klasický pracovní chvilky v pražských kavárnách…

Díky mé spolupráci s MAC Cosmetics jsem měla možnost absolvovat soukromou lekci líčení a vyzkoušet jejich nové rtěnky LOVE ME LIPSTICK. Na doporučení slečny vizážistky jsem si odnesla rtěnku v odstínu Très Blasé a od té doby ji nosím skoro denně

V říjnu mi taky zase začaly pravidelné páteční kurzy francouzštiny ve Francouzském institutu a řeknu vám, že ta tříměsíční pauza je fakt znát. Tak snad se do toho zase brzy dostanu:)

Moje milované NOTINO mělo koncem měsíce akci na veškerou vlasovou péči, tak jsem byla doplnit zásoby.

Klasický dny ve znamení procházek, počítačování a farmářských trhů

Říjen byl taky měsícem, kdy jsme s Andym vykopli náš Stylish Coffee Podcast, a každých čtrnáct dní nahráváme nové díly

Udržovací rituály, jak říkám všem službám, díky kterým vypadám alespoň zčásti jako člověk, jsem si naplánovala do jednoho dne během kterého jsem zašla na nehy do studia Vědomá krása a na obočí do Spell Brow, které zbožňuju nejen kvůli tomu výbornýmu kafi, které u nich pokaždé dostanu. No řekněte samy, co víc si přát?

A večer jsem se ještě rychle stavila na slavnostním openingu PURE UP Prague, abych měla ten beauty day hezky kompletní.

V říjnu jsem taky natáčela video pro STORM London, což byla vzhledem k teplotám kousek nad nulou a nepříjemnému větru celkem výzva. Z výsledku jsem ale fakt nadšená!

Můj nejnovější kavárenský objev je Ô-mai coffee & kitchen v Karlíně, kde se mi počítačovalo jedna báseň.

No a kromě karlínské novinky jsem vysedávala ve společnosti počítače (a občas i kamarádů) ještě v Myšákovi, Cacau, Typice, Spižírně, Mamacoffee… Vždyť mě znáte:)

A na závěr se dostáváme k tomu nejhezčímu zážitku celého měsíce, kterým pro mě byl výlet na sever Čech, do mých milovaných Jizerek.

Cestu přes Liberec jsem využila k návštěvě mojí liberecké srdcovky, kavárny Jedno Kafe

A pak jsem nasedla na autobus do Bedřichova a strávila tři kouzelný dny s partou přátel na Prezidentské chatě, kam společně jezdíme už víc než třináct let.

Počasí nám vyšlo na jedničku a celý víkend bylo naprosto nádherný babí léto, které jsme využili k dlouhým procházkám po okolních lesích.

Samozřejmě jsme nemohli vynechat zastávku ve Stánku Maliník, který jsem si zamilovala už při mé první návštěvě letos v srpnu

Večery jsme pak trávili hraním her, čtením knížek a povídáním o všem možném i nemožném.

Zkrátka a dobře, byl to nádherný podzimní víkend, během kterého jsem si konečně na chvíli odpočinula od toho pražskýho kolotoče, který se poslední dny točí nějak moc rychle. Děkuju za něj 

Veronika

Photo Diary || Srpen 2019

Photo Diary || Srpen 2019

Srpen je fuč. Další měsíc plný sluníčka a nových příležitostí utekl jako voda a o všechno, co mě potkalo, kam jsem vycestovala a co jsem objevila a přečetla, se s vámi podělím v následujících řádcích. Tak si udělejte pohodlí a pořádně nabité srpnové Photo Diary právě začíná. Číst dál

17 tipů na letní čtení

17 tipů na letní čtení

Jak už pravděpodobně víte, knížky jsou nedílnou součástí mého života. Každý večer před spaním si přečtu několik stránek a je to takový můj malý usínací rituál. Poslední roky čtu teda převážně knihy týkající se marketingu, ale řekla jsem si, že si v létě trochu oddychnu a konečně se vrhnu i na beletrii, kterou teď neustále odkládám. A jelikož vás tipy na knížky vždycky zajímají, rozhodla jsem se s vámi dnes sdílet seznam toho, na co se během letních měsíců chystám. Seznam je to celkem obsáhlý, tak už to nebudu déle natahovat a jdeme na to! Číst dál

Nejlepší pražské kavárny || Znáte je všechny?

Nejlepší pražské kavárny || Znáte je všechny?

Kam v Praze na nejlepší kafe? Kde vám naservírují snídani šampiónů? V jakých podnicích si budete připadat jako v pohádce? A proč byste měli čas od času zajít do malých espresso barů?

Už je to nějaký ten pátek, co jsem vám sepisovala velký přehled pražských kaváren, a jelikož nové podniky v Praze rostou jako houby po dešti, nastal čas na jeho aktualizaci. Článek, který pro vás mám dnes připravený, vyšel v upravené verzi v prvním vydání magazínu Hipster, tak doufám, že pochopíte lehkou nadsázku a užijete si čtení!

Číst dál

Photo Diary || Březen 2019

Photo Diary || Březen 2019

Je osm hodin ráno a já sedím ve velkém proskleném okně pražského Ema Espresso Baru, v ruce svírám velký hrnek kafe a po očku pozoruju všechny ty kravaťáky, hipstery i dokonale upravené podnikatelky, kteří netrpělivě stojí frontu k baru. Podupávají, přešlapují z jedné nohy na druhou, každou vteřinu kontrolují hodinky a očividně spěchají. Do práce, na schůzku, na vlak… co já vím.

A já jim rozumím. Poslední týdny je pro mě budík po šesté výjimečný luxus a mám pocit (tak jako asi každý v dnešní době), že nic nestíhám. Nestíhám se vidět s rodinou, jezdit na výlety, cestovat. Každý den mám nalajnovaný do posledního detailu. Jedu podle stejného scénaře. Dělám ty samé věci, odškrtávám ty samé úkoly. A den je rázem fuč.

Vím, že si nemůžu stěžovat. Mám život, jaký jsem si vybrala. Studuji obor, který mě nepřestává fascinovat, mám kreativní práci, díky které neustále poznávám nové lidi a dostanu se na místa, o kterých by se mi ani nesnilo. A ve většině případů si to i naplno užívám.

Jenže, čím dál tím častěji si uvědomuji, že mi v tom životě chybí ty úplně nejobyčejnější věci. Spontánnost. Překvapení. Všechny ty malé radosti všedních dnů. Přátelé. Výlety do přírody. Babička s dědou. Věřím, že se to s dosažením vytouženého papíru změní, ale momentálně mám před sebou ještě minimálně rok a půl v tomhle (někdy dost vražedném) tempu.

A proč vám tohle všechno píšu? Měsíční Photo Diary a vše, co s vámi sdílím na Instagramu, je totiž jenom špička ledovce. Moje dny jsou mnohdy dost stereotypní a nudné. Hodiny strávené ve škole mě často semelou tak, že jsem ráda, že se večer doplazím nakoupit do Alberta, a pozvání na kafe pravidelně odmítám slovy, že musím (pro změnu) počítačovat, abych měla z čeho zaplatit nájem.

A myslím, že na tom jsme všichni stejně. Každý z nás má lepší i horší dny. Každý z nás musí dělat věci, které ho nebaví. A je to tak naprosto v pořádku. Tak s tímhle vědomím prosím nahlížejte i na následující fotky. Život blogerek se někdy může zdát neuvěřitelně zábavný, plný skvělých akcí, společných kafíček a vzrušení, jenže to je jenom část reality.

Tak na to prosím myslete a pojďte si se mnou zavzpomínat na to hezké, co mě během března potkalo;

Před pár měsíci jsem objevila nádherný parfém Boucheron Ambre d’Alexandrie a díky spolupráci s NOTINO ho mám konečně doma. Děkuju, děkuju, děkuju!

Garnier mě pozval na krásný event ve Food Lab Restaurant, kde představoval svou novou řadu Garnier Bio.

A nechyběl ani naprosto boží catering!

Na produkty Bioderma nedám dopustit a tohle jsou moji aktuální oblíbenci ♥

Samozřejmě nachyběly ani lekce francouzštiny ve Francouzském Institutu.

A farmářské trhy! 

Taky jsem opět zašla na vlasy k Lukymu

Pracovní ráno v Café Jen

Výborný lososový bowl ve Spižírně ♥

Sedm hodin ráno, úkoly na francouzštinu a Typika…

Po sto letech v milovaném Coffee room ♥

Začátkem měsíce jsem zase strávila víkend s přáteli v tom našem lesním království

A pak zpátky do reality…

Nejmilovanější pekařství Le Petite France ♥ Jejich 100% žitný chléb miluju!

Kavárnu SmetanaQ mám čím dál tím radši ♥

Kavárna Pražírna

Ema Espresso Bar

I takhle vypadá práce blogerek:D Postav teepee, naaranžuj džungli a fotíme!

Kouzelná kavárna Café Tout Va Bien na Vinohradech

Markeťáci ve Spižírně…

…a aby nám to líp myslelo, společnost nám dělala tahle roztomilá posila ♥

Mamacoffee Londýnská

Školní dvůr a lehké zoufalství…

Pražírna Dos Mundos oslavila pět let a já doufám, že následující roky budou alespoň tak úspěšné, jako ty předchozí. Za mě rozhodně jedna z nejlepších pražíren v ČR!

Jak už někteří z vás vědí, měla jsem tu čest podílet se na prvním vydání magazínu Hispter, a tady je pár fotek ze zahajovací party v karlínské Kotelně.

Pojógový kafíčko v Monoloku ♥

Pauza na kafe a selfie u nás v Elite Bloggers hubu ♥

Monolok

V rámci natáčení jedné legrace jsem se prvně podívala na zemědělku a potkala jsem tam tohohle fešáka:D

Cukrárna Myšák konečně otevřela horní patro a je to tam pořád stejně krásné!

V Praze otevřela nová asijská kavárna Cafioca.

Můj Jogurt mě pravidelně zachraňuje během přednášek.

Tvoje Máma

Večerní procházky ♥

A přednášky…

Ve Spell Coffee jsem teď pečená vařená a mám to tam opravdu moc ráda ♥

Už máte svůj Prague Coffee Guide?

Výborný oběd v Cacao Prague

Díky Nespresso jsem se letos po několikaleté pauze zase podívala na Fashion Week, který se konal v OD Kotva. Přehlídky byly krásné, ale ze všeho nejvíc mě stejně bavil všudypřítomný street style!

V Nuslích to začíná žít a před pár dnu tu otevřela nová Mamacoffee Jaromírova, juchů!

Pro změnu ve Spižírně 1902, ideální místo na pracovní schůzky.

Během března samozřejmě nechyběly ani večery v John Reed Fitness Prague.

Nová kavárna Café Malina

V polovině března jsem v rámci školy prezentovala kampaň, na které jsme makali od října, tak si dokážete představit, jak důležité bylo, abych něco nezvorala…

Milované Café Lounge

Když nám jedno sobotní ráno pršelo a farmářské trhy na Náplavce jsme tak jen rychle proběhli, zaskočili jsme do Kavárny co hledá jméno. Kafe jsme si dali na stojáka, protože (jako vždycky) nikde nebylo místo, a moje pocity jsou pořád smíšené… Jak působí KCHJ na vás?

SmetanaQ Café & Bistro

Mamacoffee Londýnská a první letošní kafe na zahrádce ♥

Super Tramp Coffee

Spell Coffee

Desigual mě pozval na představení kolekce na jaro/léto 2019, které probíhalo v nádherném Cathedral Café & Lounge.

A několik kousků bych si rozhodně vybrala!

Ema Espresso Bar

Kavárna Čekárna (která má mimochodem jednu z nejkrásnějších zahrádek v Praze!)

Návštěvy IKEA mám moc ráda!

Farmářské trhy na Jiřáku jsou moje pravidelná zastávka před jógou

A Náplavka je sobotní tradice!

Jeden březnový večer jsem strávila hned na dvou velkých blogerských akcích. Nejdřív byla na pořadu Private Party módního e-shopu Zalando, kterou moderovala skvělá Zorka Hejdová… … a pak jsme přeběhli do opulentního Kaiserštejnského paláce, kde byla představena nová řada Kérastase Blond Absolu.

A řeknu vám, že tak skvělý večer už jsem dlouho nezažila ♥

Super Tramp Coffee

Kavárna Kofárna

Antonínovo pekařství je srdcovka ♥

Učení se na nehtech je už rituál. Není čas ztrácet čas!

Večer v La Casa de la Havana vieja

Slow Cafe

Jedno z nespočtu školních rán…

Pracovní zátiší v Cacao Prague

A zpátky do školy.

Příprava na prezentaci v Kofárně.

Jóga v nejmilejším YogAlive

CCC Shoes & Bags pro blogerky uspořádalo parádní event, kdy jsme si vyzkoušely graffitti a moc jsme si to užily!

Veru the sprejer:D

A na závěr mám pro vás tip na novou kavárnu v Holešovicích, která mě naprosto dostala. Za Osadou stojí ti největší barističtí profíci a bez nadsázky říkám, že lepší kafe jsem dlouho nepila!

Kromě toho všeho, co jste v předchozích minutách četli a viděli, jsem ještě po dlouhé době zašla do divadla na úžasné představení Caveman (které doporučuju všem, kdo potřebují zvednout náladu!) a na dvě parádní únikovky (Útěk ze žaláře a Zvláštní škola – případ zmizelých), takže pokud potřebujete na chvíli utéct z reality, už víte kam:)

Jak jste si březen užili vy?

Veronika

17 tipů na zimní čtení

17 tipů na zimní čtení

Vánoce jsou fuč, silvestrovské oslavy taky a jediné, co nám zůstalo, jsou dlouhé večery a mrazivá rána zahalená nekonečnou tmou. Začátek roku zkrátka není obdobím, kdy by se mi chtělo opouštět teplo domova, a tak nějak tuším, že vy to budete mít stejně.

No a protože s novým rokem přichází na scénu i řada předsevzetí, z nichž se jako velmi populární jeví i víc přečtených knih, rozhodla jsem se, že se s vámi dnes o několik tipů podělím. Čtení je pro mě už takový malý usínací rituál a pokud se nejdná o nějakou velmi výjimečnou situaci, pár stránek přečtu opravdu každý večer.

Takže pokud to máte stejně, nebo jen hledáte zábavu na dny, kdy se vám nechce mrznout v zablácených ulicích, uvařte si hrnek kafe, zabalte se do peřiny a pusťte se do čtení;

Myšlení, rychlé a pomalé

Úžasná kniha, kterou by si měl přečíst opravdu každý. Více jsem se o ní už rozepsala v tomto článku.

Hipík

V částečně autobiografickém románu Hippie se můj oblíbený Paulo Coelho vrací do svého mládí, do bouřlivé doby přelomu 60. a 70. let 20. století. Na pozadí hlavní linie vyprávění, líčícího cestu dvou mladých lidí – Paula a Karly – za duchovním poznáním do Nepálu, sledujeme celosvětové hnutí hippies i dramatické události jara roku 1968 ve Francii. Knihu jsem přečetla za pár dní a můžu jedině doporučit!

Média, lži a příliš rychlý mozek

Spoluzakladatel webu Manipulátoři.cz v knize ukazuje cestu k nezávislému a kritickému myšlení, se kterým se naučíme odhalovat falešné zprávy, rozpoznat pravdu od lži a nepodléhat konspiračním teoriím. A to myslím fakt stojí za přečtení.

Velká kniha o kávě

Péťa Veselá je je mistryní ČR v přípravě kávy, podílí se na mezinárodních soutěžích a vede baristické kurzy. Její první Kniha o kávě byla zásadním titulem (a moje první kniha o kávě vůbec) a na podzim spatřilo světlo světa její aktualizované vydání, které je doplněno o spoustu nových poznatků a zkušeností.

Jedenáct minut

Paulo Coelho vyznává jedno krédo: mluvit o tom, co ho znepokojuje, nikoliv o tom, co chtějí lidé slyšet. Autor se ve svém románu inspiroval příběhem mladé Brazilky. Venkovská dívka podepíše v Rio de Janeiru s evropským podnikatelem smlouvu, která jí má zajistit kariéru tanečnice, když však pozná skutečné podmínky práce v ženevském podniku, dá přednost svobodnějšímu životu prostitutky. Tak předčasně vyzrává a vzdaluje se ideálům mládí, místo snů má cíl: našetřit peníze na koupi statku v Brazílii. Je zklamána citovými i sexuálními „vzory“ a představa harmonického tělesného i duševního splynutí dvou lidí jí připadá zcela utopická. Jakmile však symbolicky vkročí na starobylou poutnickou Svatojakubskou cestu, která Ženevou prochází, rázem se její tělo i duše začínají působením lásky opět shledávat. Coelhův román Jedenáct minut není konvenčním vyprávěním o lásce a sexu, ale odvážným a velmi potřebným varováním před tím, co autor nazývá falešnými modely sexu.

O myších a lidech

Nádherný příběh a jedna z mých nejoblíbenějších knih vůbec.

Proč spíme

Kniha předního světového neurovědce Matthewa Walkera odkrývá nejnovější poznatky z výzkumu spánku. Poprvé v historii dnes věda dokáže zodpovědět, proč vůbec spíme, jak spánek prospívá našemu tělu a mozku a proč má spánková deprivace tak ničivé následky. Walker objasňuje vliv spánku na logické rozhodování, učení a paměť, na seřizování našich emocí a imunitní systém, ale i metabolismus a chuť k jídlu.

Konec prokrastinace

I když s prokrastinací moc velký problém nemám, po zhlédnutí rozhovoru s Petrem Ludwigem jsem na knihu změnila názor. Kromě toho, jak se poprat s neustálým odkládáním věcí, se totiž věnuje i tématům jako je kritické myšlení nebo osobní motivace, což je mi víc než blízké.

Umění vítězit

Autor je zakladatelem společnosti Nike, Inc. a jedním z nejvýznamnějších představitelů mezinárodního obchodu. Jako generální ředitel firmy působil v letech 1964–2004 a v současné době je předsedou správní rady. Žije se svou manželkou Penny v Oregonu. Jako mladý si Phil Knight, tenkrát čerstvý absolvent obchodní školy, od svého otce půjčil padesát dolarů a založil firmu s jediným prostým cílem: dovážet z Japonska vysoce kvalitní, a přitom levnou běžeckou obuv. V prvním roce, 1963, prodával boty z kufru svého vozu a vydělal osm tisíc dolarů. V současnosti dosahuje každoroční obrat společnosti Nike třiceti miliard dolarů. V dnešní době start-upových projektů platí Knightova společnost za zlatý standard a její „fajfka“ je víc nežli jen pouhé logo. Je to symbol elegance a úspěchu, jedna z mála ikon, kterou okamžitě rozpoznáte i v nejvzdálenějších koutech světa. Ale sám Phil Knight, člověk, který za tímto úspěchem stojí, byl vždycky zahalen tajemstvím. Ve svých vzpomínkách, formulovaných na rovinu, s pokorou, zábavně a s nejedním překvapením, konečně sám vypráví svůj příběh.

Hacknutá čeština

Projekt Čeština 2.0 mě baví už pěkně dlouhou dobu a psala jsem vám o něm už v tomto článku. A teď konečně vyšel i knižně!

Kávologie

Kniha odhalující tajemství kávy od původu zrn až po její ochutnání. Od rostliny až k nápoji. Bible pro všechny #coffeelovers

Ogilvy o reklamě v digitálním věku

Legendární kniha O reklamě, kterou napsal sám velký David Ogilvy, byla moje vůbec první kniha, kterou jsem z oblasti marketingu četla, a doteď ji mám vystavenou na nočním stolku. A i když tohle už není dílo slavného otce reklamy, staví na podobných principech a rozhodně si ji musím přečíst.

Manipulace a propaganda na pozadí současné informační války

Autor odkrývá současnou praxi ovlivňování veřejného mínění pomocí mediální manipulace a propagandy. Nabízí čtenáři řešení, jak hodnotit události tak, aby se nestal obětí informační války, a řeší otázku, proč jinak rozumní lidé často zcela iracionálně a pudově souhlasí s politikou, která jde proti jejich občanským, politickým i ekonomickým zájmům. Kniha by prý neměla uniknout lidem, kterým není lhostejné, co se ve společnosti kolem nich děje, ale i těm, kteří se zabývají sběrem, distribucí, analýzou a výkladem informací, zejména novinářům, specialistům vztahů s veřejností (PR), pedagogům a studentům společenských věd.

Jako řeka, jež plyne

Sbírka fejetonů, článků a glos Paula Coelha, kde spojuje své zážitky z cest, příběhy a setkání s neobyčejnými lidmi se zamyšlením nad odvěkými problémy člověka. Knihu jsem četla už podruhé a rozhodně ne naposledy.

Faktomluva

Lékař, statistik a zábavný popularizátor Hans Rosling v knize odhaluje deset instinktů – nevědomých, ale předvídatelných myšlenkových zkreslení, která ovlivňují naše názory na okolní svět.

Jak získávat přátele a působit na lidi

Osmdesát let starý rukopis, legenda mezi knihami pro osobní rozvoj. Publikace Jak získat přátele a působit na lidivyšla poprvé v roce 1937 a ještě dnes se na pultech knihkupectví objevují dotisky. Důvodem je její nadčasovost – fakt, že se motivační knihy dnes rojí jako houby po dešti, ještě neznamená, že pokaždé musejí přijít s něčím převratně novým. Dale Carnegie ve svém díle již v první polovině dvacátého století shrnul dodnes platné zásady toho, jak si vybudovat úspěšný život. A nejde o strohý návod na to, jak s druhými manipulovat, jak by mohl název napovídat – během četby se totiž spíše než s ostatními naučíte pracovat sami se sebou.

Prague Coffee Guide

… a kdybyste náhodou hledali nějaké příjemné místo, kam se s výše zmíněnými knihami zašít, rovnou 45 tipů najdete v prvním designovém průvodci po těch nejlepších pražských kavárnách.

S jakými knihami plánujete trávit chladné zimní večery vy? Napište mi nějaké další tipy do komentářů!

Veronika ♥

Dvacet čtyři kliků

Dvacet čtyři kliků

Je obtěžování žen jen buzzword, nebo nepříjemná realita? Kde sehnat originální vánoční dárky? Jak porazit prokrastinaci? A už máte staženou aplikaci Bez Andreje? Uvařte si hrnek kafe a začtěte se do vánoční edice kliků; Číst dál

Photo Diary || Listopad 2018

Photo Diary || Listopad 2018

Listopad je za námi a já mám pro vás zase další střípky z mého života. A že to byl pořádně nabitý měsíc dokazuje i fakt, že fotky do tohoto Photo Diary jsem třídila a editovala tři dny a i tak jsem jich ze zoufalství spoustu vyházela, aby to nedopadlo tak, že strávím celý prosinec jen jejich upravováním… Číst dál

Photo Diary || Říjen 2018

Photo Diary || Říjen 2018

Je sychravé podzimní ráno a já právě sedím v útulné kavárně nadaleko Náměstí Míru. Pomalu usrkávám první doušek kávy a přemýšlím, kam celý ten říjen zmizel. Co všechno jsem zažila, kolik skvělých lidí jsem potkala, co se změnilo a co mi udělalo radost. Od posledního Photo Diary uplynul už totiž víc než měsíc a když si to tu teď tak zpětně bilancuji, musím uznat, že to byl setsakramentsky nabitý měsíc, který mi dal nejednu lekci. Číst dál

Jak zvládám stres?

Jak zvládám stres?

Před nějakou dobou se mě kamarád zeptal, kdy jsem si naposledy opravdu odpočinula. A upřímně mě překvapilo, že jsem na tak jednoduchou otázku musela hledat odpověď několik dlouhých vteřin. Sama jsem nad tím do té doby vůbec nepřemýšlela a jediné, co ze mě tehdy vypadlo, bylo, že by mě ten život jinak nebavil. Což je pravda. Ale vzhledem k tomu, že to bylo pár dní před spuštěním předprodeje Prague Coffee Guide, musela jsem (v duchu, nahlas mi to hrdost nedovolila) přiznat, že už možná fakt nemůžu.

Nebylo to ale z únavy fyzické, kdy by možná stačil jeden den doma, horká vana, seriál a vše by bylo zase tak, jak má být. Byla jsem vyčerpaná psychicky. Pokud mě sledujete už nějaký ten pátek, víte, že jsem pro každou zajímavou výzvu. Když se pro něco rozhodnu, jdu si za tím. Ať to stojí, co to stojí. Neustále musím mít o všem přehled a nedokážu věci nechat jen tak plavat. Neumím vypnout. A i když mi dost lidí říká, jak mi tuhle povahu závidí, už si neuvědomují, jak zničující to občas může být.

Abych se ale vrátila k tomu, co vám tu chci dnes předat, končím s litováním. Narovinu přiznávám, že stres je nedílnou součástí mého života, ale nevnímám to jako něco špatného. (Až na výjimky, teda…) Stres je pro mě hnací motor. Je to pro mě stav, který mě možná někdy stojí hodně sil, ale ten pocit, když se mi něco podaří dotáhnout do konce, je nepopsatelný. Vlna stresu, která mě zaplaví s každou novou výzvou, mě žene dál.

A jak říká Kelly McGonigal, stanfordská psycholožka a autorka knihy The Upside of Stress: Why Stress Is Good for You, and How to Get Good at It: „Nejlepší způsob, jak zvládat stres, není se ho zcela zbavit nebo se mu vyhýbat. Jen o něm musíme přemýšlet jinak a postavit se mu.“

Ta na základě studie, která se dotazovala více než 28 tisíc lidí na to, kolik stresu v poslední době zažili a zda vnímají, že by škodil jejich zdraví, došla k závěru, že to, že člověk zažívá hodně stresu, není pro jeho zdraví rozhodující. Mnohem důležitější je totiž to, jak ho člověk vnímá. Autoři studie srovnali výsledky s úmrtími v dotazované skupině a zjistili, že vnímání stresu jako něčeho, co nám škodí, zvyšuje pravděpodobnost předčasného úmrtí o 43 procent.

Co z toho tedy plyne? Místo toho, abyste stres považovali za něco, co vás dělá slabšími, přemýšlejte o něm jako o příležitosti, jak se stát silnějšími. Berte ho jako něco, co vám dává sílu poprat se s novou výzvou a posunout své hranice zase o kousíček dál.

A když se náhodou dostanete do stavu, kdy vám ani tyhle chytré rady nepomůžou, nezapomínejte, že nikdy na nic nejste sami. Vždycky se najde někdo, kdo vás obejme a řekne vám, že to zvládnete. Že na to máte. A co si budem povídat, to je mnohdy mnohem lepší nakopávač než desítky redbullů, cigaret a nedobitých hrnků od kafe, nemyslíte?

Veronika ♥

Zápisky z Porta || Průvodce & Tipy

Zápisky z Porta || Průvodce & Tipy

Město plné úzkých uliček zdobených azulejos, portského vína, mostů i trhů, kde najdete vše, na co si jen vzpomenete, to je Porto. A ačkoliv jsem si myslela, že mou návštěvu Lisabonu už žádná část Portugalska nepřekoná, mýlila jsem se. Do Porta jsem se zamilovala. A vás teď vezmu do ulic tohohle nádhernýho města s sebou; Číst dál

Photo Diary || Září 2018

Photo Diary || Září 2018

Nemám tušení, jak se to stalo, ale už tu máme zase konec měsíce. Měsíce, během kterého se toho událo tolik, že ani nevím, kde začít. A i když nám ještě pár zářijových dní zbývá, rozhodla jsem se, že se s vámi o střípky z mých všedních dnů podělím už dnes, protože v následujících dnech mám v plánu slavit své (dnešní) jednadvacáté narozeniny a je mi jasné, že k sepsání Photo Diary bych se jen tak nedostala. Tak se teď pohodlně usaďte, vezměte si do ruky šálek kávy a můj měsíc v obrázcích právě začíná;

Část článku vznikla ve spolupráci s MONETA Money Bank

Nemůžu začít jinak než zmínkou o Prague Coffee Guide. V polovině září jsem totiž konečně do světa vypustila projekt, na kterém jsem poslední týdny pracovala dnem i nocí, a ač tomu pořád nemůžu uvěřit, můj sen se stal skutečností. Díky vaší neuvěřitelné podpoře se částka potřebná na vydání knížky vybrala během tří dnů a už brzy půjde do tisku. Děkuju!

Kromě knížky jsem v rámci blogu také pracovala na několika zajímavých kampaních a o jedné z nich bych vám tu dnes chtěla povědět víc. Jedná se o dlouhodobou spolupráci s MONETA Money Bank, v rámci které bych vám ráda představila věrnostní program bene+. Jde o cashbackový program, který má v nabídce spoustu partnerů, u kterých dostanete při placení platební kartou od MONETA Money Bank určitá procenta z platby zpátky na účet, a vzhledem k tomu, že je partnerem třeba Zoot, CK Blue Style nebo Flamengo květiny, dokonce i já jsem se konečně vzdala předsudků a začala tenhle cashbackový program využívat. (A to už je vzhledem k mé nesmyslné averzi vůči řešení peněz a bankám co říct:) )

Během září jsem pak ještě stihla navštívit to naše lesní království, vypít litry kafe, natočit rozhovor pro eVisions, zabrousit na několik krásných blogerských eventů, cvičit jógu a vycestovat do Porta, o kterém vám sepíšu samostatný článek.

Jak jste tedy mohli vidět hlavně na mém Instagramu, byl to zase nabitý měsíc. Měsíc plný slz i neuvěřitelné vděčnosti za to, jak úžasné lidi mám kolem sebe. Teď mě čeká posledních pár dní bez školy, budu dokončovat knížku, pracovat a doufat, že až prvního října dostanu rozvrh, nebudu mít nutkání utéct někam hodně daleko…

Tak mi prosím držte palce a užijte si fotky:)

Veronika ♥

Letec Espresso Bar

Spell Coffee

Po sto letech na farmařských trzích na Náplavce ♥

Když se daří…

Event pod taktovkou Nespressa

Fotky z podzimní kampaně pro Revlon

La Petite France Prague

SmetanaQ Bistro & Café

Už zase v Berlin Bar Prague ♥

Vršovice mají novou kavárnu! Jmenuje se Koncept 0 a pokud máte rádi berlínský styl, budete tu moc spoko ♥

U Sandokana ♥

Coffee House Prague

A pro změnu ještě Forrest Bistro ♥

Láska ♥

Tvoje Máma ♥

Ranní chvilka ve Spell, kam jsem tentokrát zašla i na úpravu obočí ♥

Letenská Cobra

Mám strach

Mám strach

Je ráno, podzimní sluníčko mi svítí do oken a v ruce svírám dnes už druhý šálek kávy. Na sobě mám vytahaný svetr, který jsem objevila na chalupě, a víčka se mi ještě pořád zavírají únavou. A jakkoliv moc bych vám tu dnes chtěla sepsat článek plný radosti a nadšení z toho, že se mi před pár dny podařilo zrealizovat projekt, o kterém jsem si začátkem léta ani netrufala snít, nějak se mi to nedaří.

Ač to totiž možná na Instagramu není vidět, poslední týdny žiju v permanentním strachu. Když pominu strach z toho, z čeho zaplatím nájem, nebo jak budu zvládat školu, tak asi neintenzivněji mi tenhle nepříjemný pocit vstoupil do života přibližně týden po tom, co jsem dostala nabídku na vydání knížky, a já se ho ne a ne zbavit.

Jak už jsem vám psala v minulém článku, všechno se to událo až moc rychle. Jsem zvyklá vše plánovat, promýšlet do posledního detailu a najednou mě někdo hodil do vody a dal mi několik krátkých týdnů na to, abych se dostala zase ven.

Byla to pro mě obrovská výzva. Stála mě spoustu volného času i nervů, ale zároveň mi i mnohé dala. Naučila jsem se toho hodně nejen o vydávání knih, lidech, ale i o sobě samé. A uvědomila jsem si, jak moc důležité je v těhle chvílích nepřestávat věřit. Vykašlat se na všechny pochybnosti a věřit, že vše dopadne tak, jak má.

Nicméně, i tak vám tu dnes musím veřejně přiznat, že mám strach. Bojím se, že se nevybere potřebná částka v předprodeji a celá práce přijde vniveč. Bojím se, že se vám Prague Coffee Guide nebude líbit nebo že v něm bude nějaká chyba, která nám i po všech korekturách unikne. Bojím se haterů i reakcí lidí, na jejichž názoru mi záleží.

Ale zároveň nepřestávám věřit, že jsem se vydala tou správnou cestou. Že i když jsem neměla do detailu promyšlený plán a moře času jako u většiny projektů, do kterých se pouštím, výsledek nakonec stojí za to.

A každou chvílí si připomínám oblíbenou větu mého táty, která mi dodává naději: „Řeš problém, až nastane.“. Celý ten strach je totiž pořád jen v mojí hlavě a reálně se vlastně zatím nestalo vůbec nic, z čeho bych se měla stresovat.

Jenže já si nemůžu pomoct. A možná i proto vám dnes píšu tenhle článek. Protože nás, co se dokážeme vystresovat scénáři, které se nikdy nepromění v realitu, běhá po světě setsakramentsky hodně a já moc doufám, že alespoň někomu z vás tyhle řádky pomůžou uvědomit si, že nic není tak zlé, jak se nám může zdát.

Tak na to prosím pamatujte. Je mi jasné, že fantazírování nezabráníte, ale zkuste si vždy uvědomit, že strůjci těch nejhorších možných variant jsme jen my sami. Že život plyne vlastním tempem a že když se něco může stát, ještě nutně neznamená, že se to doopravdy stane.

A proto věřím, že se vám Prague Coffee Guide bude líbit. Že díky tipům, které v knize najdete, objevíte další kouzelná místa, která se skrývají ve vašem okolí. Že tahle knížečka udělá radost vašim přátelům, když si ji o Vánocích rozbalí pod stromečkem, nebo že si najde čestné místo na vašem nočním stolku.

Ať už to tedy bude jakkoliv, věřím, že vše dopadne přesně tak, jak má.

Veronika ♥

Zdroje, díky kterým jsem v obraze

Zdroje, díky kterým jsem v obraze

Kde sledovat novinky ze světa marketingu, byznysu, zdravého životního stylu nebo gastronomie? Objevte blogy, podcasty a účty, které vám rozšíří obzory. Číst dál

Photo Diary || Duben 2019

Photo Diary || Duben 2019

Je to až neuvěřitelné, ale další měsíc je fuč. Měsíc plný aprílového počasí i prvního jarního sluníčka. Měsíc, kdy mě čekalo hned na několik výletů a krásných blogerských akcí. A jelikož mám pro vás v dnešním Photo Diary fotek víc než dost, nebudu to už dlouze natahovat a nechám vás nahlédnout do mého života bez zbytečných řečí;

Začátkem měsíce jsem se vydala na výlet do Tábora, kam jsem jela na  film o Instagramu #FollowMe promítaný v rámci festivalu Jeden svět. Po promítání následovala diskuze s Evičkou aka Flabgee a v nočních hodinách jsem se pak jednou velkou náhodou ocitla na koncertě Wohnoutů…

Druhý den ráno nás přivítalo krásné počasí, tak jsme se vydali na procházku po táborských zákoutích a kavárnách. Konečně si tak můžu odškrtnout slavné kavárno-knihkupectví Jednota, ze kterého jsem byla naprosto nadšená!

Na oběd jsme pak zašli do ujgurského bistra Rafariz, kde jsem poprvé v životě ochutnala tradiční plov (dušenou rýži s mrkví a krůtím masem v kotlíku).

No a samozřejmě nemohla chybět ani návštěva NePutovní pražírny, kde jsme si chvíli společně popracovali a užili si ten nekonečný klid maloměstského nedělního rána.

Návrat do Prahy pak byl o něco hektičtější, protože jsem si v dubnu nabrala ještě další práci pro klienty (copywriting) a zároveň se mi ve škole blíží konec semestru, takže se poslední dobou takřka neodlepím od obrazovky počítače…

Kavárna Čekárna, která má jednu z nejkrásnějších zahrádek v Praze!

Opět jsem zašla na vlasy k Lukymu

Pracovní ráno v Café Jen

Antonínovo pekařství a výborný chleba s tvarohem

Typika, která otevírá už v sedm ráno a poslední týdny je tak mojí pracovní základnou:)

V dubnu jsem se vydala ještě na jeden výlet po Čechách, tentokrát do Karlových Varů a Františkových Lázní, kde jsem byla vůbec poprvé v životě a rozhodně ne naposled!

Do Františkových Lázní jsem byla pozvaná na slavnostní otevření nové restaurace Bagel Lounge, která mi zároveň zařídila ubytování v nádherných apartmánech Revelton Studios v Karlových Varech.

Krátce po mém příjezdu do Varů pro mě přijel taxík a odvezl mě do Františkových Lázní. Tomu říkám boží press trip!

A řeknu vám, že Františkovy Lázně jsou tak nádherný město ♥

Pro Veru salát…

… pro ostatní dokonale vypadající bagely.

Po slavnostním zahájení jsme společně s dalšími blogery ještě chvíli relaxovali na nádherné terase, prošli si město i malé muzeum iluzí, které je soušástí apartánů, a ve večerních hodinách mě řidič odvezl zpátky do Varů.

Druhý den ráno jsem začala v kavárně Lékárna by City Roasters, kde jsem si rozložila mapku z nedalekého turistického centra, napsala pohled a naplánovala si, co všechno musím do odjezdu vlaku stihnout.

Několikahodinovou procházku jsem začala jak jinak než na kolonádě a s otevřenou pusou jsem obdivovala všechno, co se kolem mě objevovalo…

Na doporučení Janka z Honest Guide jsem vyjela lanovkou na rozhlednu Diana, kde najdete kromě krásného výhledu i rozkošnou minizoo.

Z rozhledny jsem se pak za doprovodu jarního sluníčka prošla na Jelení Skok a s předraženou kolou light jsem si užívala tu dokonalou pohodu (sedíte na terase uprostřed lesa) a výhled, který mě obklopoval.A samozřejmě jsem nemohla odjet z Varů, aniž bych neochutnala alespoň jeden pramen! (Nicméně, žádná sláva, povím vám…)

Odpoledne jsem se nakonec celá uťapaná vrátila na vlakové nádraží a naposledy jsem tiše poděkovala za tenhle skvělý pracovně-odpočinkový víkend, který jsem si po dlouhé době opravdu užila.

A v Praze zase zpátky k povinnostem… a k litrům kafe.

Cacao Prague

Jedna zákulisní fotka z flatlay studia Mocup.Space, kam chci teď pravidelně chodit fotit produkty. Hotový ráj pro všechny blogery i social media tvůrce!

SmetanaQ Café je teď (společně se Spell Coffee) moje vůbec nejoblíbenější kancelář ♥

Večerní procházka na Vyšehradě ♥

U nás v Elite Bloggers hubu ♥

Pokud jde o blogerské akce, prvním zážitkem bylo představení novinek finské kosmetiky Lumene, které se konalo v kouzelném houseboatu Port X.

A nechybělo ani výborné zdravé občerstvení od Le Smoofi.

Večery v John Reed Fitness Prague

Školní dvůr a pauza mezi přednáškami…

Cukrárna Myšák ♥

A po dlouhé době jsem si šla prácnout i do milovaného Alf & Bet ♥

Ve Skautském Institutu jsem nebyla ani nepamatuju, ale po nedávné návštěvě jsem si slíbila, že sem musím chodit pracovat častěji. Úžasný místo!

Velikonoční Náplavka ♥

Monolok Café a první letošní zahrádka!

I Need Coffee

S babičkou u Myšáka ♥

S Elite Bloggers jsme měli tuhle boží společnou snídani, při které jsme probrali všechny novinky a užili si parádní dopoledne ♥

Blogerky v akci:D

Moje nejoblíbenější večery na józe v YogAlive

Kavárna Čekárna

Další skvělý blogerský event pro nás uspořádala Nivea při příležitosti představení produktů Urban Skin Detox. Tématem byla pyžamová party a všechno bylo vyladěné do posledního detailu!

Akce probíhala v bytě se střešní terasou s nádherným výhledem na celou Prahu ♥

Café Letka

Dalším moc příjemným zážitkem byl kreativní workshop s Korálky.cz ♥

Už jste slyšeli o Spáleným bistru?

A jednoznačně nejlepším blogerským eventem dubna byl ten od Notino, přesněji představení vlasové řady Elseve Dream Long, který se konal v pražské Pragovce.

Celé odpoledne se neslo v duchu sedmdesátek a na programu byla i diskotéka na kolečkových bruslích!

A naprosto jsem se zamilovala do těhle copánků od Beauty Bar by Bara K.

Páteční večery ve Francouzském Institutu

Spálený Bistro

Restaurace Pastva

Jaro v Cukrárně Alchymista ♥

Ema Espresso Bar

V dubnu jsem také zašla do divadla na představení Bond / Medea, které mě naprosto nadchlo. Geniální humor, spousta skrytých vtipů a dokonale reflektuje dnešní svět a mediální manipulaci. Děj tam moc nehledejte, ale zážitek je to parádní!

A i Matějskou pouť jsem letos stihla!

Andy mě pozval na pět střel a já mu na oplátku vysvětlila, jak střílet ze vzduchovky:D

Krásné SmetanaQ Café ♥

Farmářské trhy ♥

Jeden náročnější večer, kdy jsem ze školy odcházela krátce po deváté…

Milované Spell Coffee ♥

Poslední blogerský event, o kterém vám chci povědět, pořádalo Origins, které nás vyvezlo na okraj Prahy, kde jsme společně s organizací Sázíme Stromy zasadili čtyřicet nových stromků!

Pozdravit nás přišel i starosta obce Zlonín, kde jsme stromy sázeli, a každý z nás si na stromek přibil svou jmenovku, takže až tudy budete někdy projíždět, hledejte kůl s mým jménem ♥

Alchymista ♥

Tvoje Máma

Po focení se Style of Becca jsme musely doplnit kofeinovou hladinku ♥

Rychlý oběd v Puzzle Salads

Školní studovna a výraz menšího zoufalství…

Spell Coffee

Celé velikonoční volno jsem věnovala práci a přípravám materiálů ke zkouškám…

Jak jste si duben užili vy? Máte pro mě nějaké tipy na další výlety po Čechách? A pokud by vás zajímalo více z mého každodenního života, nezapomeňte mě sledovat i na Instagramu, kde mě najdete jako @veronikatazlerova.

Mějte se krásně!

Veronika ♥

Jak bojovat s hejty a nenávistí?

Jak bojovat s hejty a nenávistí?

Je sedm třicet ráno. Venku je tma, mrzne a já popíjím kávu v kavárničce nedaleko mého bytu. Koukám skrz zamlžené okno a přemýšlím, jak dnešní téma pojmout. Pořád mu totiž tak úplně nerozumím. Nechápu, proč má někdo potřebu ponižovat a urážet druhé.

Jak už jste asi z názvu pochopili, dnes to hude o hejtech. O nenávisti. O jedu, který se v době internetu šíří až nebezpečně rychle. Každý se může schovat za nálepku anonymní a z pohodlí svého gauče ničit sny těm, kteří sebrali odvahu a šli s kůží na trh.

A nemluvím tu jen o zlých komentářích a zprávách na sociálních sítích, kterým dřív nebo později musí čelit každý influencer. Nenávistné poznámky a pomluvy mě provází celým životem. Ať už jde o školní léta, kdy byly urážky na mou postavu na denním pořádku, nebo neúměrnou kritiku knížky, blogu, všeho. A tak nějak tuším, že vy to budete mít stejně. Vždycky se najde někdo, kdo vás s chutí srazí na zem. Kdo si do vás kopne. 

A já se vždycky musím ptát – proč? Proč to má někdo zapotřebí? Proč někdo věnuje svůj čas tomu, aby ponižoval a urážel druhé?

Častou odpovědí bývá, že hejtři jen závidí. Že to neměli doma lehké a že si svou křivdu kompenzují na vás. Jenže, s tím já tak úplně nesouhlasím. Co se týče závisti, dost pochybuji, že mi někdo záviděl dvě brady a tričko velikosti XL. A pokud jde o problémy v rodině, je mi toho člověka líto, ale rozhodně to pro mě není důvod, aby šířil zlost. A už vůbec ne omluva.

Snažím se řídit heslem, že bychom se ke druhým měli chovat tak, jak bychom chtěli, aby se chovali oni k nám, proto je pro mě tohle jednání jak z jiného světa. Nechápu ho.

Nicméně, ač nerada, už jsem se tak nějak smířila s tím, že takoví lidé mezi námi prostě jsou. A že jejich motivy asi nikdy nepochopím. To, že mě ale jejich slova pokaždé zabolí, je věc, se kterou se ještě musím naučit bojovat.

A jaká že je ta spásná rada, kterou pro vás dneska mám? Za prvé, pokud to jen trošku jde, vyhoďte ze svého života všechny, kdo vám nějaké trápení způsobují. Takoví lidé vám za váš čas opravdu nestojí. A za druhé, neberte si nic osobně, jedna z dohod, kterou ve své knize Čtyři dohody popisuje Don Miguel Ruiz;

Nikdo nedělá nic kvůli vám. Co druzí říkají a dělají je projevem jejich vlastní situace a snů. Když budete imunní proti názorům a činům druhých, nestanete se obětí zbytečného utrpení.

Což se sice lehko řekne, ale těžko dělá. A i když jsem se ještě nenaučila s kamennou tváří odrážet všechny negativní poznámky, kdykoliv si na tuhle dohodu vzpomenu, jen mi alespoň o kousíček líp. Snažím se přijmout fakt, že jsem se jen připletla do cesty někomu, kdo se potřeboval vybít. Že kdyby tam místo mě šel kdokoliv jiný, schytal by to stejně.

Abyste mě správně chápali, tímto článkem netvrdím, že máme být všichni pořád sluníčkoví a konstruktivní kritiku si nechat radši pro sebe, abychom se náhodou někoho nedotkli. To v žádném případě. Ale schovávat se za slovo konstruktivní a šířit zlost, je ubohost. Dobře míněná rada je fajn a může pomoct, ale slova, která mají za cíl jen ublížit, jsou pro mě asbolutní dno. Stejně tak jako lidé, kteří je vyslovují…

Jak vidíte hejty vy? Máte ve svém okolí někoho, kdo rád uráží a ponižuje druhé? A jak si takové chování vysvětlujete?

Veronika ♥

Photo Diary || Prosinec 2018

Photo Diary || Prosinec 2018

Je druhého ledna ráno, sedím v mém milovaném Coffee room, piju kafe a něco mi říká, že nějaké věci v roce 2019 opravdu měnit nehodlám. Tyhle moje psací rituály prostě miluju.

Dnes jsem si dala budíka na šestou, abych vám sepsala další shrnutí mých dní. Milníky roku 2018 jsem vám už vypíchla v tomto článku, tak teď to bude, jak už jste asi z názvu pochopili, o těch prosincových. O dnech, které byly plné vánočních trhů, procházek, večírků a úsměvů.

Koncem měsíce mi totiž na chvilku skončila škola a já tak měla konečně čas na věci, co mi dělají radost. Šla jsem bruslit, běhala noční Prahou ověšená světýlkama (trochu netradiční vánoční besídka, uznávám), na skok jsem byla v Brně, pak s přáteli na únikovce a užívala si každičký moment, který jsem strávila s těmi, které mám tak ráda.

Kromě toho jsem v polovině prosince zorganizovala křest knížky, který se nakonec povedl na jedničku (děkuju!), a užila si naprosto nádherný Štědrý den, kdy jsme se z Café Lounge vydali uličkami staré Prahy do kouzelné kavárny Nový Svět a odpoledne zakončili ve vánočním La Bohéme Café.

No a co se týče oslav konce roku, tak ty jsem strávila u kamarádů na chalupě, hráli jsme deskovky, hřáli si vymrzlé ruce o rozpálený krb a na půlnoc jsme šli bouchnout šampaňské do okolních lesů. Bývali bychom bouchli i rachejtle, ale pošlete kluky do obchodu a donesou vše kromě toho, pro co jste je poslali…  Nebe bylo s odbitím půlnoci ale tak barevné, že nám to ani nevadilo. Jak hezky konstatoval brácha, alespoň jsme si nemuseli utrácet:D

Zkrátka a dobře, prosinec byl moc fajn. Měla jsem spoustu času na čtení i přemýšlení a vymyslela spoustu věcí, které chci v roce 2019 dotáhnout do konce. Tak uvidíme, jak to celé nakonec dopadne…

Teď už ale dopíjím poslední doušek kafe, tak to nebudu natahovat a přejdeme rovnou k fotkám. Většinu z nich jste mohli vidět už na mém Instagramu, takže pokud je vám shrnutí jednou za měsíc málo, můžete mě sledovat i tam.

Mějte se krásně a dejte mi do komentářů vědět , jak jste si Vánoce a Silvestr užili vy!

Veronika ♥

Oblíbené Café Lounge

Krásná blogerská akce ve Fragranza parfumerie

Po sto letech ve Styl & Inerier

Dyzajn Market

Pracovní chvilky ve SmetanaQ

A nechyběly ani večery v John Reed Fitness

A tyhle boží perníčky z La Petite France jsem dala snad všem, co znám:)

Ráno v Café Jen

Vánoční překvapení od Biodermy ♥

Také jsem se konečně dostala na workshop s Korálky.cz a slíbila jsem si, že takové kreativní chvilky si musím dopřávat častěji!

Vánoční večírky v plném proudu ♥

A páteční rána ve Francouzském Institutu samozřejmě taky nechyběla

Buddha Bowls v Cacao Prague

Jediná fotka, kterou jsem na křtu (spíš po křtu) knížky udělala. Ještě jednou moc děkuju, že jste přišli! 

Další vánoční radosti ♥

Na vlasech u Lukyho ♥

La Bohéme Café

Láska

U Antonína ♥

Coffee Corner Bakery

Poslední letošní trhy na Náplavce. A donesla se ke mě zpráva, že Brewbar bude prý končit, nevíte, co je na tom pravdy?

Milovaný Alchymista ♥

Manifesto Winter Market

A skvělé bistro The Bowls!

Jediné dvě fotky, které mám z našeho vánočního večírku v Elite Bloggers. Hráli jsme norskou hru o dárky, všude svítila světýlka, vyhrávaly vánoční písničky a bylo to zkrátka moc fajn! Jsem tak ráda, že můžu být součástí téhle party ♥

Dárek od Tvoje Krabička ♥

Na Štědrý den jsme měli rezervaci v kavárně Nový Svět a bylo to naprosto kouzelný!

Vybírání stromečku, jedna z mých nejoblíbenějších vánočních tradic ♥

Ema Espresso Bar

Na skok v Brně a rovnou do krásného Kafe Friedrich ♥

A do veganského Forky’s

Dokonalá návštěva Spices Restaurant Mandarin Oriental 

…a poprvé v životě jsem ochutnala kraba!

Kouzelné vánoční trhy v Chateau st. Havel

Tvoje Máma

Moje první açai bowl v Cacao Prague

Spell Coffee

A konečně zase v Sólista Espresso Bar 

Mamacoffee Vodičkova

Cocovanka ♥

A zase to La Bohéme Café ♥

Jeden trik, jak nezapomínat žít

Jeden trik, jak nezapomínat žít

Už jsem se zase dostala do bodu, kterému se snažím vyhýbat, jak jen to jde. Zapomínám žít. Dny plynou, odškrtávám si jeden úkol za druhým a radost nikde. A není to proto, že bych se snad nudila a neměla co dělat. Právě naopak. Před Vánoci se s blogerskými eventy doslova roztrhl pytel, potkávám se se spoustou skvělých lidí, vydala jsem knížku (!), pracuji na projektech, které mě baví, a i přes to všechno se mi zdá, že jen přežívám.

Abych vám to trochu vysvětlila, přežíváním nazývám tu část života, kdy se přestávám těšit a vzpomínat. Kdy i tu nejkrásnější akci vnímám jen jako další položku na seznamu, kterou si “musím“ odškrtnout. A když je za mnou, vypouštím ji z hlavy. Jedeme dál.

Ale moc dobře si uvědomuji, že tohle není skutečný život. Měla bych být vděčná, že mám vůbec příležitost být součástí všech těch nádherných blogerských akcí, které pro nás značky připravují, a já místo toho jen splním svou roli blogerky, upravím fotky, nahraju Stories a koukám, co mě v diáři čeká dál. Nadšení a radost z přítomného okamžiku nikde.

A to samé se mi stalo i s knížkou. Splnila jsem si svůj malý sen a ještě jsem si to ani nestihla pořádně uvědomit. Neustále jsem řešila (a stále řeším) milion věcí, které je potřeba zařídit, a vyjma tiskovky, kterou jsem si opravdu užila, jsou moje emoce na bodu mrazu. Vydala jsem knížku, tak co přijde dál?

Jak asi tušíte, takhle to dál nejde. Nevadí mi být v jednom kole, to už víte, ale pokud se ocitnu ve fázi, že už si pomalu ani nepamatuji, co všechno jsem během týdne dělala, něco je špatně. Nežiju. Přežívám.

Takže pokud se v tom teď taky poznáváte, mám pro vás dobrou zprávu. Cesta ven je snazší, než by se mohlo zdát. Stačí vzpomínat a těšit se. A je jedno, jestli si každý den budete sepisovat ty nejhezčí okomažiky do sešitu, nebo si je jen promítnete v hlavě, když jdete spát. Důležité je uvědomit si, co hezkého vás ten den potkalo a na co se následující den těšíte.

A z vlastní zkušenosti říkám, že tenhle trik funguje. Řítit se životem jako torpédo a nevnímat nic, co se děje kolem vás, je totiž dost na nic. Tak si teď pojďme společně slíbit, že se každý den na pár chvil zastavíme a uvědomíme si, co krásného nám ten život vlastně nabízí. A že se vždycky najde důvod, proč mít alespoň malinkatou radost.

Co vy na to? Jdete do toho se mnou?

Veronika ♥

Proč nedokážu říkat ne?

Proč nedokážu říkat ne?

Tak jo, už zase plavu. Včera jsem se zase na pár chvil dostala do stavu, kdy jsem měla chuť utéct někam hodně daleko, smazat všechny sociální sítě a zahodit vše, na čem poslední roky pracuji. Kromě knížky, se kterou je ještě pořád spousta práce a zařizování, blogerských kampaní, které obnášejí nespočet hodin vymýšlení, focení, editování, posílání výstupů ke schválení (a bohužel i následného přefocování a přepisování, protože klient není spokojený…), jsme ve škole dostali příležitost pracovat na reálných zakázkách a můj diář tak poslední dobou připomíná jeden velký chaos, kde se snad na každé straně objevuje slovo deadline.

K tomu jsem se v rámci mé lásky k francouzštině zase zapsala na lekce do Francouzského institutu, píšu pro jeden časopis, snažím se vytvářet obsah na blog a Instagram, stíhat alespoň nějaké blogerské eventy, cvičit (a mít alespoň nějaký ten osobní život) a co vám budu povídat, čas od času si fakt nadávám, že radši nedělám někde u pásu, odkud bych odbitím páté hodiny odcházela s čistou hlavou.

Ale znáte mě, já bych tam asi stejně moc dlouho nevydržela. Jen jsem si toho zase nabrala nějak víc, než můžu zvládnout. Nedokážu říkat ne. A nemyslím tím teď lidem (to už jsem se celkem naučila), ale příležitostem. V mailu mám týdně několik pozvánek na krásné eventy, které pořádají mé oblíbené značky nebo restaurace, z každé nabídky na spolupráci, která mi dává smysl, mám velkou radost a pokud jde o bláznivé výlety a nápady, se kterými přijdou mí přátelé, nedokážu odmítnout. Vždycky si říkám, že to nějak půjde. Že to všechno zvládnu. Občas budu míň spát, jindy vynechám oběd… a tak pořád dokola, až do chvíle, kdy se nějaké kolečko v tom mém do detailu promyšleném plánu zasekne a mě to totálně rozhodí.

A v ten moment si uvědomím, jak hloupá někdy jsem. Že místo toho, abych život žila, tak jen přežívám. Odškrtávám si jednu položku za druhou, několik dnů v týdnu sedím na přednáškách, ve zbytku pracuji, dělám věci do školy, píšu a občas se mi stává, že i kafe s kamarádkou nebo večer s partou přátel beru jako další bod na seznamu. Dvě hodiny na kafe – splněno. Víkend mimo Prahu – neproduktivní čas, který musím dohánět po nocích. Jedeme dál.

Zkrátka a dobře, čím dál tím víc si uvědomuji, jak moc podléhám FOMO. Ač se mi to těžko přiznává, mám pořád strach, že o něco přijdu. Že mi něco uteče. Aby toho nebylo málo, přidali mi k tomu odborníci ještě pojem FOBO, a když jsem si pročítala, na čem tahle fóbie stojí, musela jsem uznat, že na mě sedí dokonale. Ať jde o cokoliv, nedokážu se rozhodnout. Vždy hledám všechny možnosti, aby mi náhodou neunikla ta nejlepší. Aby mi něco neproklouzlo mezi prsty.

Jak ale asi tušíte, tohle všechno vede k jedinému cíli – neustálému stresu. Tomu nezdravému. Za poslední roky jsem se alespoň naučila tyhle nesmyslné stavy rozeznávat a když přijdou, snažím se s nimi bojovat. Řeknu si, že když občas něco odmítnu, vůbec nic se nestane. Že můj život nebude o nic méně bohatší. Jen budu možná konečně žít. Ne jen přežívat. 

A pokud jste v předchozích řádcích našli i kus sebe, prosím vás o to samé. Nebojte se občas říkat ne. Vím, jak je to těžké, ale lítat světem jako rotující torpédo a vše dělat jen napůl, nikam nevede. Fakt. Tak musíme zatnout zuby a věřit všem těm ezo moudrům, díky kterým možná konečně najdeme vytoužený klid a mír.

Jinak se z toho totiž dost možná brzy zblázníme…

Veronika ♥

20 webů, které se vyplatí sledovat

20 webů, které se vyplatí sledovat
Kde se dozvíte o nejnovějších podnicích, kavárnách a festivalech? Jak najít ty nejlevnější letenky a ubytování? A kde hledat kosmetiku a oblečení za zlomek ceny? Pojďte se dnes se mnou podívat, jaké weby mi pomáhají být neustále v obraze a v jakých e-shopech nejraději nakupuji. Připraveni? Jdeme na to!
Novinky ze světa foodies
Jak je Vám asi z fotek na blogu i Instagramu patrné, pravidelně sleduji novinky ze světa kaváren, baví mě objevovat nové podniky, navštěvovat všemožné gastro festivaly a ochutnávat sezónní menu v mých oblíbených restauracích. Nepovažuji se ale za žádného gastro kritika, spíš nadšence. Nezáleží mi tolik na samotném jídle, ale celém konceptu. Krásný interiér, milá obsluha a pohodová atmofséra jsou pro mě často mnohem důležitější než dokonale naservírovaný salát. A k téhle mojí obsesi neodmyslitelně patří i sledování webů, které mi pomáhají mít neustálý přehled o všem, co se (alespoň v té pražské) gastro scéně právě děje.
Mezi mé favority patří rozhodně magazín Storyous, který dává nahlédnout pod pokličku těm nejopěvovanějším podnikům, nebo blog Jídlo a radost, kde najdete střípky ze zákulisí samotného Ambiente. A nesmím zapomenout ani na nejlepší české foodies, autory blogu Taste of Prague, kteří mají dokonalý přehled snad o všech místech, kde někdy zacinkaly skleničky, nebo Zápisník Pana Cuketky, jeden z nejnavštěvonanějších zápisníků o jídle v Česku.
A mezi další skvělé projekty patří bezpodmínečně i Gastromapa Lukáše Hejlíka, která nabízí inspiraci z celé republiky, nebo European Coffee Trip, kavárenský průvodce (nejen) po evropských městech.
Cestování
Mezi další velkou kategorii, která mi umožňuje žít život naplno, patří rozhodně cestování. I když se sice nejedná o tu nejlevnější záležitost, následující portály a sociální sítě mi možnost cestovat a objevovavat svět opravdu hodně usnadňují. Mezi mé srdcovky patří jednoznačně Airbnb a Couchsurfing, díky kterým jsem schopná sehnat ubytování doslova za pár korun.
Co se týče samotné cesty, nedám dopustit na Honzovy letenky a Zaleťsi, odkud si nechávám pravidelně zasílat newslettery o těch nejlevnějších letenkách do mých vysněných destinací. A na cestu po té naší krásné republice (nebo i do sousedních států) jsem si zase moc oblíbila spolujízdu s BlaBlaCar. Spoustu dalších tipů jsem Vám vypsala v obsáhlém článku Jak na levné cestování?, tak pokud jste ho ještě nečetli, můžete se inspirovat i tam.
Akce v Praze
O tom, že se v našem hlavním městě neustále něco děje, nemůže být pochyb. Facebook nás pravidelně zásobí všemožnými pozvánkami a událostmi, ale pokud bychom se v tom měli orientovat, už by nám žádný čas navíc nezbyl. Proto jsem moc vděčná za magazíny, které zdlouhavou práci udělají za nás a nabídnou nám jen to nejlepší, co Prahu v následujících dnech čeká. Za sebe Vám doporučím hlavně CityBee a GoOut, při jejichž sledování Vám už žádná kulturní akce neunikne, za to Vám ručím.
Oblečení & Design
Co si budem povídat, brouzdání po internetových obchodech a impulsivní nakupování všech těch krásných maličkostí, které při našem online bloudění objevíme, je zkrátka guilty pleasure snad nás všech. A věřte mi, i já se mnohdy nechám zlákat a bezmyšlenkovitě naházím do košíku i úplné zbytečnosti, které se mi ale v daný moment jeví jako naprosto nepostradatelné.
I tak se ale nikdy nepoučím a vždycky s rozzářenýma očima projíždím nové kolekce mých oblíbených eshopů. Co se týče oblečení a bytových doplňků, mezi mé oblíbence patří rozhoně český Zoot, kde vždycky seženu přesně to, co hledám, o druhé místo se pere stylový Answear a módní Bibloo a nedávno jsem objevila krásný online obchod VEMZU, kde právě probíhají slevy, tak se nazapomeňte mrknout.
V neposlední řadě nesmím zapomenout ani na internetový second hand Vinted (bývalý VotočVohoz), který je plný krásných nošených i úplně nových kousků za zlomek původní ceny. A navíc ani nemusíte mít výčitky, že svým nákupem podporujete špatné pracovní podmínky zaměstnanců velkých řetězců, takže paráda!
Kosmetika
Pokud jde o kosmetiku, už několik let koketuji se dvěma zázraky – Notino a Elnino. Na těchto stránkách seženete drahé parfémy i luxusní kosmetiku za mnohem nižší cenu než v parfumeriích, avšak kvalita zůstává stejná. Když si tedy navíc k tomu našemu brouzdání vysníme i tu nádhernou, pronikavou vůni, máme tu ráj pro všechny slečny, co myslíte?
Tak, to by bylo už z mé strany vše a teď přišla řada na Vás. Jaké weby sledujete? Kde nejraději nakupujete? A když už jsme u toho, jaké blogy a blogerky máte rádi?
Bude se moc těšit na Vaše komentáře,
Veronika ♥

Accessibility Toolbar


Copak hledáte?